1.	Předmět a cíl marketingového výzkumu

2.	Základní druhy, metody a organizace

2.1.	Základní typy marketingového výzkumu, dělení

2.2.	Metody výzkumu

2.3.	Proces (organizace) marketingového výzkumu

2.3.1.

Definování problému

2.3.2.

Specifikace informací

2.3.3.

Identifikace zdrojů informací

2.3.4.

Metody sběru informací

2.3.5.

Projekt výzkumu

2.3.6.

Shromažďování informací

2.3.7.

Zpracování a analýza údajů

2.3.8.

Interpretace a prezentace výsledků výzkumu

3.	Rozdělení kvantitativních metod marketingového výzkumu

3.1.	Metody pozorování

3.2.	Metody šetření

3.3.	Metody experimentální

"ZÁMĚRNÉ VÝBĚRY
Anketa – jsou dotazovány osoby vybrané, bez zvláštních výběrových hledisek, na jejich názory na určitý problém; výběr dotazovaných se neřídí objektivními hledisky (samovýběr); výsledky anketárního šetření nelze zobecňovat na celý základní soubor.
Řetězový výběr – vhodný pro zkoumání malého, velmi specifického základního souboru; 1. dotazovaný je vybrán na základě úsudku (záměrné), ostatní dotazovaní pak na základě referencí předchozího dotazovaného.
Úsudkový výběr – výběr dotazovaných na základě předpokladu (úsudku), že jde o jednotky určitým způsobem typické pro základní soubor, nebo že jde o jednotky, které se vyznačují určitými charakteristikami; výběr jednotek se řídí subjektivním názorem tazatele; používá se, když je pravdepodobnostní výběr neproveditelný nebo příliš nákladný nebo je-li rozsah výběru velmi malý.
Kvótní výběr – na základě úsudku se vybere ze základního souboru skupina jednotek složení, aby byl vytvořen reprezentativní zmenšený model základního souboru.
Metoda základního masívu – když základní soubor tvoří několik velkých jednotek a třeba i velký počet malých, výskyt zkoumaného jevu je ale spojen především s velkými jednotkami, stačí proto šetření pouze u velkých jednotek a malé vynechat; metoda aplikovaná při výzkumu potřeb výrobních prostředků – převážnou část nakupuje jen několi velkých spotřebitelů.
Záměrné výběry oproti pravděpodobnostním jsou méně pracné a potřebné info jsou získávány rychleji a levněji. Nevýhodou je nemožnost stanovit přesnost výsledků šetření pomocí statistických metod.

PRAVDĚPODOBNOSTNÍ VÝBĚRY
-pomocí náhodného procesu je možné podle počtu pravděpodobnosti stanovit přesnost odhadů charakteristika základního souboru,
-napřed se celý základní soubor rozdělí na jednotky šetření, které jsou zpravidla totožné s elementárními jednotkami, ale mohou to být také jejich větší nebo menší skupiny, načež se každé jednotce přiřadí určitá (často stejná) pravděpodobnost jejího zahrnutí do výběrového souboru,
-vlastní výběr hedbitej se pak provádí tak, aby o vybrání či nevybrání každé jednotky rozhodovala již pouze náhoda.

Prostý náhodný výběr – základní typ pravděpodobnostního výběru, jednotlivé výběrové jednotky se vybírají ze základního souboru přímo, každá jednotka má stejnou pravděpodobnost vybrání => efektivnější způsob – základní soubor se rozdělí podle určitých hledisek na několik dílčích souborů a výběrové jednotky se pak vybírají z těchto dílčích souborů"

Práce obsahuje překlepy.