1.	Kupní smlouva

1.1.	Právní úprava

1.2.	Pojem a funkce

1.3.	Odlišení od jiných smluvních typů podle OZ (Obchodního zákoníku)

1.4.	Odlišení podle OZ

1.5.	Zvláštní druhy KS (kupních smluv)

1.6.

Vznik

1.7.	Práva a povinnosti stran

1.8.	Kupní smlouva a nabytí vlastnického práva

1.9.	Odpovědnost za prodlení

1.10.

Odpovědnost za vady předmětu koupě

1.11.

Odpovědnost za škodu

1.12.

Vedlejší ujednání při kupní smlouvě

1.13.

Dobrovolná dražba

1.14.

KS v mezinárodním obchodním styku

2.	Směnná smlouva

"3. JINÁ VEDLEJŠÍ USTANOVENÍ

- zákon připouští i jiná vedlejší ujednání v KS v podobě výhrad nebo podmínek, na nichž je závislá účinnost této smlouvy
- jedná se o podmínky připouštějící zánik právního vztahu založeného KS tj. podmínky rozvazovací, ale i podmínky odkládací. Pro sjednání takového vedlejšího ujednání, zákon vyžaduje písemnou formu

-VÝHRADA ZPĚTNÉHO PRODEJE
- kupující má právo prodat koupenou věc zpět prodávajícímu, a to za stejných podmínek, za kt. kupující věc koupil
- pro práva a povinnosti stran je rozhodující obsah ujednání, protože tato výhrada není upravena v zákoně
- výjimečně lze aplikovat per analogiam ustanovení upravující právo zpětné koupě

-VÝHRADA LEPŠÍHO KUPCE
- účinnost KS je závislá na tom, že prodávající neoznámí do určité doby, že zamýšlí prodat věc výhodnějším způsobem
- jde o odkládací podmínku (§ 36 odst. 5) – smlouva nabude účinnosti jestli ve stanovené lhůtě prodávající neohlásí kupujícímu záměr prodat věc jiné osobě
-KOUPĚ NA ZKOUŠKU
- vzniká uzavřením KS s podmínkou, že kupující do uplynutí zkušební doby předmět koupě schválí (§ 471 a 472 Obch. Z) – tuto úpravu lze použít per analogiam i pro neobchodní závazkové vztahy

- pokud z obsahu vedlejšího ujednání nevyplývá něco jiného, zanikají tato ujednání uplynutím jednoho roku od uzavření KS, pokud oprávněná osoba své právo neuplatnila (§ 610 odst. 2)
- ustanovení § 610 mající povahu výhrad a podmínek připouštějících zánik právního vztahu založeného KS, je ve vztahu k obecným ustanovením OZ o podmínkách (§ 36) ustanoveném speciálním
- při naplnění rozvazovací podmínky podle § 36 nastává zánik právních účinků smlouvy bez dalšího x účinnost KS s dohodnutou podmínkou připouštějící zánik právního vztahu založeného smlouvou podle § 610 však zaniká až uplatněním dohodnuté podmínky účastníkem smlouvy

L: DOBROVOLNÁ DRAŽBA

- vedle KS existuje i jiný způsob prodeje – služba zvláštní instituce v podobě dražebníka (osoby oprávněné k tomuto druhu živnostenského podnikání) § 17 až 35 z. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách
- jde o obdobu příkazní smlouvy ale s poněkud odlišnými vzájemnými vztahy mezi příkazcem (vlastníkem věci) a příkazníkem (dražebníkem) upravených v zákoně o veřejných dražbách
- návrh ze strany vlastníka adresovaný zvolenému dražebníkovi je východiskem uzavření smlouvy o provedení dobrovolné dražby
- smlouva obsahuje: označení předmětu prodeje a další obsahové náležitosti požadované zákonem + údaj o výši minimální ceny
- prodej formou dobrovolné dražby má s prodejem kupní smlouvou společného pouze to, že k němu dochází z podnětu vlastníka věci jako výrazu autonomie jeho vůle. V tom se dobrovolná dražba zásadně odlišuje od tzv. dražby nedobrovolné x oproti KS se u dobrovolné dražby vlastnictví nabývá originálně za předpokladu úhrady nejvyššího podání příklepem licitátora (FO provádějící při dražbě úkony jménem a na účet dražebníka)
- zápis do KN má deklaratorní účinky. Odpovědnost za případné vady věci nemůže ve vztahu k vydražiteli stíhat původního vlastníka. Mohl by za ně odpovídat podle ustanovení § 65 z. č. 26/2000 Sb. sám dražebník, kt. by náhradu, kt. vydražiteli sám poskytl mohl požadovat na původním vlastníku, jestliže se při uzavření smlouvy nezachoval tak, jak mu to ukládá § 63 odst. 1. (původní vlastník měl v návrhu na uzavření smlouvy s dražebníkem upozornit na vady věci, kt. mu byly nebo měly být známy)
- u dobrovolné dražby není možnost revokace původního právního stavu odstoupením s účinky podle ustanovení § 48
- závady váznoucí na vydražené věci (VB, zást. práva) sledují osud věci. Tyto závady zatěžují vydražitele, kt. se tak v případě zástavního práva dostává do postavení zástavního dlužníka. Osobní odpovědnost za splněné závazky však zůstává nadále na původním vlastníku
- výtěžek dražby dražebník předá po úhradě nákladů dražby, včetně své odměny, bývalému vlastníku (§ 35 citovaného zákona) "