Úvod

1.	Základní informace o Radě Evropy

1.1.

Vznik

1.2.

Cíle

1.3.

Instituce

2.	Rada Evropy a divácké násilí

3.	Rada Evropy v boji proti terorismu

3.1.	Evropská úmluva o potlačování terorismu

3.2.	Návrh Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o potlačování terorismu

3.	Další významné právní akty vydané v rámci Rady Evropy pro boj s terorismem

3.	4. Evropská úmluva o prevenci terorismu

3.	5. Vývojové trendy v boji proti terorismu

4.	Úloha Rady Evropy v boji proti rasizmu a extremizmu

Závěr

"1. Základní informace o Radě Evropy

1.1. Vznik
Mezivládní organizace Rada Evropy oficiálně vznikla 5. května 1949 v Londýně, kde zakládající, tzv. Londýnskou, smlouvu ratifikovali představitelé Belgie, Dánska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Švédska a Velké Británie. Vzniku Rady Evropy předcházel známý projev Winstona Churchilla na univerzitě v Curychu 19. září 1946.
Sídlem Rady Evropy je Štrasburk, kde také sídlí Evropský soudní dvůr pro lidská práva.
Hlavním cílem Rady Evropy je zajišťování svobody jednotlivce, politické svobody a prvenství práva, což jsou pilíře demokracie. V tomto ohledu chce Rada Evropy dosáhnout mezi svými členskými státy větší jednoty.
V současné době patří do Rady Evropy 46 států a tím pádem se zavazuje k ochraně téměř 800 milionů lidí.
Za největší úspěch Rady Evropy se obecně opovažuje přijetí Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, která je také právním základem Evropského soudu pro lidská práva.

1.2. Cíle
Hlavními body zájmu Rady Evropy jsou ochrana demokracie a prvenství práva, ochrana lidských práv (konkrétně jde o práva sociální, lingvistická a o svobodu tisku), podpora evropské kulturní identity a poměrně aktuální témata diskriminace, xenofobie, terorismu, extremismu, rasismu, diváckého násilí, organizovaného zločinu nebo devastace životního prostředí.

1.3. Instituce
V čele Rady Evropy stojí generální tajemník, který je volen na pětileté období parlamentním shromážděním na doporučení rady ministrů.
Výbor/rada ministrů je tzv. „decision-making body“ Rady Evropy. Členy jsou ministři zahraničních věcí členských zemí RE nebo diplomaté s permanentním statusem ve Štarsburgu. Jde o kolektivní evropské fórum, na kterém jsou formulovány výzvy novým hrozbám, funguje také jako platforma pro vyjádření národních přístupů k projednávaným společenským problémům. Zároveň ve spolupráci s Parlamentním shromážděním RE jde o ochránce základních hodnot RE a funguje též jako jakási vnitřní kontrola dodržování úmluv členských států.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy (dále jen PS) má podobnou podobu jako Evropský parlament. Reprezentanti PS jsou voleni parlamenty členských států, strany se zde sdružují do frakcí podle ideologické podobnosti, velikost státu je determinantem počtu zástupců v PS.
PS RE nemá takové pravomoce jako Evropský parlament, jeho úloha spočívá ve zkoumání, doporučení, varování apod. Nejdůležitější funkcí PS RE je volba soudců Evropského soudního dvora pro lidská práva.
Kongres RE je podobnou institucí jako PS RE. Jde především o doporučující fórum. V kongresu zasedají reprezentanti členských států RE a také se sdružují do jednotlivých ideologických frakcí. Poměrně významnou funkcí Kongresu je zasílání raportů týkajících se stavu demokracie v členských zemích RE a zároveň vysílá do členských zemí delegace zkoumající legalitu voleb."