1.

Úvod

2.	Ukotvení problému

3.	Výzkum v dané oblasti

4.	Formulace výzkumných otázek

5.	Úrovně výzkumu

5.1.	Úroveň originality

5.2.	Úroveň rozsahu

5.3.	Časová úroveň

5.4.	Úroveň volby

5.5.	Úroveň agregace

5.6.	Úroveň reality

6.	Zadavatel projektu

7.	Konceptualizace

8.	Operacionalizace

9.

Hypotézy

10.	Konstrukce vzorku populace

11.	Způsob sběru dat

12.	Rozpočet a časový harmonogram

13.

Závěr

"7. Konceptualizace

Abychom výzkum mohli provést, musíme si určit základní koncepty. Když naše teorie zní „student studující studijní program s větším podvědomím o tvorbě politických procesů politicky více participuje“, tak z výše uvedeného vyplývá, že těmito koncepty jsou politická participace, míra podvědomí a student FSS.

V nejobecnější formě můžeme politickou participaci chápat jako jakousi občanskou aktivitu, při které se ať už přímo či nepřímo zasahuje do procesů vládnutí. V současnosti je však už tato definice neúplná, musí reagovat na vývoj ve společnosti, a proto je nutné do ní zahrnout i různé neformální aktivity (protesty, aktivity v občanských sdruženích, ekologických organizacích apod.)
Tato participace je však příliš rozsáhlá, aby se mohla zkoumat jako celek. Proto ji pro potřeby kvantitativního výzkumu musíme rozdělit do několika dimenzí, jenž nám pomohou při konkretizaci a zúžení zkoumaného předmětu.

Politická participace v sobě zahrnuje celou plejádu různých občanských aktivit, které se můžou navzájem ovlivňovat, doplňovat či prolínat. Mezi nejběžnější formu tradičních participačních aktivit patří účast ve volbách. Tato aktivita je pro občana v celku nenáročná (sledování předvolební kampaně, návštěva volební místnosti, vyplnění volebního lístku apod.) , ale na druhou stranu od ní nemůže čekat výrazné výsledky (jako prosazení konkrétních zájmů, ovlivnění určitých politiků apod.).

Vyšší formu politického aktivismu představuje členství v politické straně či nějaká forma její podpory (sponzorské dary, účast na činnosti strany, vybírání peněz). Je to dáno tím, že v moderních společnostech představuje politická strana nejdůležitější nástroj pro prosazování kolektivních zájmů, vytváří prostor pro diskuzi, v případě vítězství ve volbách organizuje vládu apod.
Výraznou participační aktivitou je také členství v odborové organizaci. Tyto aktivity můžou mít různou podobu. Od výhod vyplývajících z kolektivního vyjednávání a ochrany zaměstnance až po rozvoj osobních dovedností a rozšiřování sociálních sítí při aktivní účasti na činnosti odborů.
Důležitou dimenzi je také politická komunikace, přičemž se jedná o nejméně náročnou, ale přitom všudypřítomnou participační aktivitu. Můžeme zde zařadit aktivity typu: kontaktování politiků, diskuse nad politickými tématy s kolegy z práce, s rodinou, přáteli.

Dosud se jednalo pouze o tradiční formy politické participace, existuje však také velké množství netradičních participačních aktivit. Příkladem těchto aktivit může být organizování nebo podepisování petic, účast na povolených demonstracích, v určitých případech i bojkot určitého druhu zboží nebo naopak jeho zvýšený nákup. Existují i nezákonné participační aktivity jako účast na násilných nepovolených demonstracích. Zvláštním druhem může být neplacení daní.

Dalším konceptem, který musíme vymezit, je student FSS. Jedná se o člověka, který studuje bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program na FSS. Dolní hranice věku je stanovená na 18 let a to z důvodu toho, že na FSS studuje mnoho studentů ze Slovenska, kde nemají povinnou 9. třídu základní školy, a proto se mohou stát vysokoškolskými studenty už v 18 letech. Horní hranice nemusí být omezena, protože se může studovat i v pokročilejším věku. Z hlediska našeho výzkumu ji však omezíme 26 lety, a to proto, aby nedocházelo k výraznějšímu zkreslení z důvodu jiného vnímání různých skutečností ve společnosti v pozdějším věku. Studenty dálkového studia z výzkumu vyloučíme, pro přehlednost použijeme pouze studenty prezenčního studia.

Posledním konceptem je míra podvědomí o tvorbě politických procesů. Tím je myšleno to, že studenti některých studijních programů mají větší znalost a jsou více informování o politice než studenti ostatních programů. Tyto programy můžeme rozdělit do 3 kategorii (konceptů): 1. s vysokou mírou (politologie, mezinárodní teritoriální studia), 2. se střední mírou (humanitní enviromentalistika, sociální politika a sociální práce, mediální a komunikační studia), 3. s malou mírou (psychologie,sociologie, humanitní studia).

Aby nedošlo k přílišnému zkreslení z důvodu širokého záběru, je potřeba náš předmět zkoumání zúžit. To nám také pomůže odhadnout předběžnou výši nákladů a dobu pro provedení.

Pro účely mého výzkumu se v rámci konceptu politické participace zaměřím na dimenzi stranicky orientovaných aktivit. Z konceptu míry podvědomí si vyberu pouze 1. kategorie, čímž sice dojde k výrazné redukci dat, ta je však pro úspěšné provedení výzkumu nezbytná. Po provedení této konceptualizace můžeme naši výzkumnou teorii zúžit na „student studující studijní program z 1. kategorie se více podílí na stranicky orientovaných aktivitách než studenti ostatních programů“.

Práce obsahuje tabulku.
Práce do předmětu Politologie – Bezpečnostní a strategická studia - Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie.