1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1.	Chování spotřebitele a formování poptávky

2.2.	Současný systém školství

2.3.	Cenová elasticita poptávky

2.4.	Faktory ovlivňující elasticitu poptávky

2.5.	Příjmová pružnost poptávky

2.6.	Indiferenční mapa vybraných komodit

3.	Praktická část

3.1.

Poptávka

3.2.	Individuální poptávka

3.3.	Přímá měřitelnost užitku

3.4.	Mezní užitek

3.5.	Celkový užitek

3.6.	Rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho statku

3.7.	Spotřebitelův přebytek

4.

Závěr

"2. Praktická část
Jako příklad pro praktickou část jsem si vybrala pana Petra, který má hlad a koupí si párek v rohlíku. Na panu Petrovi budu aplikovat individuální poptávku, přímou měřitelnost užitku, mezní užitek a v jakém případě mezní užitek pana Petra začne klesat, jeho celkový užitek a rovnováhu pana Petra jako spotřebitele při nákupu jednoho statku.

Poptávka
Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Vypovídá kolik statku bude poptáváno při té které ceně.
Poptávku můžeme rozlišit:
a) celková poptávka (agregátní) - představuje souhrn všech zamýšlených koupí na trhu
b) individuální poptávka - vyjadřuje poptávku jediného spotřebitele
c) tržní poptávka - představuje souhrn individuálních poptávek na určitém vymezeném trhu
My se budeme zabývat poptávkou jediného spotřebitele a to individuální poptávkou.

Individuální poptávka
Poptávka ukazuje jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho měnící se ceně, ovšem při nezměněném důchodu a při nezměněných cenách ostatních statků.
Při různých cenách chce pan Petr kupovat různý počet párků v rohlíku. Spojením těchto bodů dostáváme křivku jeho poptávky.

Pro lepší názornost je individuální poptávka pana Petra znázorněna na grafu (označená písmenem d).

Přímá měřitelnost užitku
Jedním ze základních problémů, které spotřebitel musí řešit, je kolik určitého statku má kupovat?
Pan Petr má hlad a proto si kupuje jeden párek v rohlíku, avšak protože má ještě stále pocit hladu, kupuje si druhý párek v rohlíku a další.
Otázkou je kolik si těchto párků v rohlíku koupí?

Předpokládejme, že pan Petr je schopen ocenit užitek z párků v rohlíku v peněžních jednotkách (prakticky to znamená, že je schopen říci, kolik by maximálně za takový párek v rohlíku zaplatil).

Když se pan Petr rozhoduje o koupi dalšího párku v rohlíku, vždy porovnává uspokojení (užitek) z tohoto dodatečného párku v rohlíku s cenou, kterou by za něj musel zaplatit.

Dále předpokládejme, že cena párku v rohlíku je 10 Kč a tudíž pan Petr nebude ochoten dávat více za párek v rohlíku, než kolik mu párek v rohlíku přináší dodatečného uspokojení (užitku), tj. jaký je jeho mezní užitek.


Mezní užitek
Panu Petrovi jeden párek v rohlíku nestačil, snědl první párek v rohlíku, potom druhý, třetí.
Je zřejmé, že první párek v rohlíku snědl s největší chutí (měl z něj největší uspokojení) a další již s menší chutí a další ještě s menší.
V této souvislosti hovoříme o tzv. mezním užitku pana Petra ze snědených párků v rohlíku.
Přírůstek uspokojení z další dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Jinak řečeno, mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit při nákupu další jednotky statku.

Mezní užitek, který pan Petr nabýval konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku.

Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá. Tento jev nazýváme zákon klesajícího mezního užitku.
V našem případě mezní užitek z každého dalšího párku v rohlíku s rostoucím počtem klesá.

Celkový užitek
Celkový užitek vyjadřuje celkové uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba statků. Je zároveň vyjádřen množstvím peněz, které je spotřebitel ochoten za statky celkově zaplatit.

Jak pan Petr postupně jí párky v rohlíku, tak se mu současně zvyšuje celkové uspokojení plynoucí ze snědených párků v rohlíku a můžeme říci, že se mu i zvyšuje celkový užitek ze snědených párků v rohlíku.

Celkový užitek, který pan Petr získával konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku."

Čistý text dosahuje cca 6 stran. Práce obsahuje tabulky, výpočty a schémata.
Teoretická část je shodná s teoretickou částí práce "Chování spotřebitele", dostupné na: http://seminarky.cz/Chovani-spotrebitele-14908.
Práce z předmětu Mikroekonomie - The Nottingham Trent University, B.I.B.S., a.s. Brno.