1.	Vývoj Ekonomie

1.1.	Antické Řecko

1.2.	Antický Řím

1.3.	Křesťanství – po Kristu

1.4.	Scholastikové

1.5.	Merkantilismus

1.6.	Fyziokraté

1.7.	Klasická ekonomie

1.8.

Rozkol

1.9.

Marxismus

1.10.

Keynesiánská ekonomie

1.11.

Ekonomie soudobého středního proudu

2.	Základní ekonomické problémy a otázky

2.1.	Výrobní faktory

2.2.	Hranice produkčních možností

2.3.	Tržní ekonomika - Teorie nabídky a poptávky

2.3.1.

Zákon rostoucí nabídky

2.3.2.

Vlivy působící na poptávku

2.3.3.

Cenová elasticita (pružnost) poptávky

2.3.4.

Důchodová elasticita poptávky

2.3.5.

Křížová elasticita poptávky

2.3.6.

Cenová elasticita nabídky

2.3.7.

Dokonale neelastická nabídka

2.3.8.

Nedokonalá elasticita nabídky

2.4.	Teorie chování domácnosti

2.5.	Teorie užitku

2.6.	Indiferenční analýza – ordinální pojetí užitku

2.6.1.

Analýza indiferenčních křivek

2.7.	Chování spotřebitele – meze chování

2.8.	Teorie chování firmy

2.8.1.

U nás

2.8.2.

Analýza nákladů firmy

2.8.3.

Antimonopolní politika

2.8.4.

Herfindahlův index

2.8.5.

Indiferenční křivka

3.	Makroekonomie

3.1.	Agregátní poptávka

3.2.	Agregátní nabídka

3.3.	Makroekonomické agregáty

3.4.	Čistý ekonomický blahobyt

3.5.	Teorie permanentního důchodu, hypotéza životního stylu

3.6.

Investice

3.7.	Teorie určení produktu GNP

3.8.	Analýza agregátní poptávky

3.9.	Agregátní nabídka

3.10.

Odvození principu multiplikátoru

4.	Monetární politika

4.1.	Historický vývoj peněz

4.2.	Funkce peněz

4.3.	Empirická definice peněz = peněžních agregátů

4.4.	Vztah ke zlatu

4.5.	Transakční poptávka po penězích

4.6.	Finanční zprostředkovatelé

4.7.	Centrální bankovnictví

4.8.	Diskontní politika

4.9.	Růst HDP/GNP

4.10.

Nezávislost Centrálních bank

4.11.

Mezinárodní měnový fond (IMF)

4.12.

Světová banka (NB)

4.13.

Evropská centrální banka (CCB)

5.	Nezaměstnanost

5.1.	Typy nezaměstnanosti

5.2.

Mzdy

5.3.	Phillipsova křivka (PC)

5.4.	Dobrovolné mzdové a cenové směrnice

5.5.	Důchodová politika založená na daních – nástroje

6.	Fiskální politika

6.1.	Státní rozpočet

6.2.	Alokační efektivnost

6.3.	Přerozdělování a náklady rovnosti

6.4.	Teorie komparativní výhody

6.5.	Protekcionismus a volný obchod

"Analýza indiferenčních křivek
1) Indiferenční křivky dokonalých substitutů
- je nám jedno jestli použijeme jeden nebo druhý substitut
- indiferenční křivky budou přímkami, které jsou rovnoběžné
- mezní míra substituce (MRS) je konstantní

2) Indiferenční křivky ne zcela dokonalých substitutů
- mezní míra substituce se snižuje
jen velmi nepatrně

3) Indiferenční křivky dokonalých komplementů
- stejný užitek nám přinese kombinace jedny lyže a jedny vázání
- vyšší užitek nepřinesou dvoje lyže a jedny vázání

4) Indiferenční křivky ne zcela dokonalých komplementů
- čaj můžu pít bez cukru, ale i sním

5) Indiferenční křivky a neutrální statek
- vůči němu jsem indiferentní

6) Indiferenční křivky a nežádoucí statek
- předpokládá se, že člověk může takový statek
odmítnout, ale jsou případy, kdy to
nelze: např. jsem v hospodě a jsem tam kůli
pivu, ale zároveň nedobrovolně konzumuji kouř
- čím více kouře, tím nižší užitek

1) Standart racionality monetárního cíle
- člověk jedná racionálně pokud jedná efektivně = jedná z hlediska cíle, který sleduje
v okamžiku volby v tomto případě se nehodnotí racionalita samotného cíle

2) Standart racionality zájmu o sebe sama
- racionální člověk zvažuje náklady a prospěch, který se týká jeho samotného
- 4 základní vlastnosti preferencí:
a) úplnost preferencí
- pořadí preferencí je úplné umožňuje-li spotřebiteli seřadit všechny statky

b) tranzitivita
= při úplném seřazení musí platit pokud preferujeme A před B
nebo => A před C
B před C
c) více je lépe
- lidé mohou se statky volně disponovat

d) klesající míra mezní substituce (MRS)
- čím více jednoho statku spotřebitel má tím více tohoto statku by musel dostat,
aby byl ochoten vzdát se jedné jednotky druhého statku, kterého má relativně málo

Chování spotřebitele – meze chování
Omezená racionalita
- je založena na chybném vnímání utopených nákladů
- otázka rozhodování v podmínkách neúplného souboru informací (s touto teorií přišel
Herbert Simon) - získávání všech informací je nemožné
- další získávání informací stojí čas
- čím víc informací tím těžší je rozhodnout
- musíme zvážit kolik vlastně informací potřebujeme, aby nám to bylo k užitku
- Daniel Kahneman a Amos Tversky přišli s tvrzením, že lidé často porušují základní axiomy racionální volby
- základním jejím tvrzením bylo o zastupitelnosti bohatství (jdu do kina s už koupeným
lístkem, někdo mi ho cestou ukradne – koupím si nový)

Asymetrická oceňovací funkce
- lidé nehodnotí alternativy podle funkce užitku, ale podle oceňovací funkce definované pro změny bohatství
- od Daniela Kahnemana a Amose Tverského

- užitek je rostoucí funkcí celkového bohatství
- užitek roste nejprve strmě a potom čím dál pomaleji

- i malý nárůst bohatství nám přinese velký užitek
- velký nárůst nám moc užitku nepřinese
(první jednotky mají větší význam)

- ztrátám připisují lidé větší váhu"

Čistý text dosahuje cca 48,5 strany. Práce obsahuje tabulky, výpočty a schémata.
Práce obsahuje věcnou chybu - Herfindhalův index má být Herfindahlův index.