1.	Agregátní poptávka

2.	Model IS-LM a odvození křivky agregátní poptávky

2.1.	Odvození křivky z modelu IS-LM

3.

Křivka AD

3.1.	Extrémní případy – vertikální AD

4.	Keynesův efekt a Pigouův efekt bohatství (efekt reálných peněžních zůstatků)

4.1.	Pigouův efekt

4.2.	Fischerův efekt (1)

4.3.	Fischerův efekt (2)

5.	Křivka AD a hlavní proudy makroekonomické teorie

5.1.	Monetaristé

5.2.	Keynesiánci

"Agregátní poptávka
Doposud byly předpokladem fixní ceny, ale v modelu agregátní poptávky je potřeba tento předpoklad odstranit. To umožní zkoumat současně jak determinanty změny úrovně rovnovážné produkce, tak i determinanty změny agregátní cenové hladiny, respektive změny agregátního cenového indexu.
Tvar křivky agregátní nabídky jsou kondenzovaně vyjádřeny výchozí charakteristické koncepty jednotlivých teoretických konceptů. Analýza agregátní poptávky a agregátní nabídky, respektive model AD a AS lze použít k analýze ekonomického cyklu, tj. k analýze krátkodobých makroekonomických fluktuací produkce, zaměstnanosti a ostatních významných makroekonomických proměnných. Charakteristickým rysem ekonomického cyklu je skutečnost, že důležité makroekonomické proměnné mají tendenci pohybovat se společně ve stejném směru během cyklických výkyvů ekonomiky.

Odvození křivky z modelu IS-LM
(je dán Keynesiánský přístupem)

Průsečík IS-LM označuje rovnováhu na trhu zboží a služeb a na trhu aktiv. Za předpokladu fixní cenové hladiny. Křivka IS je ovlivněna autonomními výdaji, sklonem ke spotřebě a sazbou důchodové daně. Křivka LM je konstruována pro danou peněžní zásobu a cenovou úroveň P0. Je-li tedy cenová úroveň P0 úroková sazba i0, nalézáme se v bodě rovnováhy E0. Vzroste-li cenová úroveň, cenový index vzroste na P1, tak se při dané nominální zásobě zvýšené cenové úrovně sníží reálné množství peněžních zůstatků. To při dané poptávce vyvolá zvýšení úrokových sazeb, což vede ke snížení úrokově citlivých komponent – sníží se investice a spotřeba – tím i agregátní výdaje. Snížením reálných peněžních zůstatků se posune křivka LM doleva a vytvoří se nová rovnováha E1.
Nová současná rovnováha tedy znamená, že je vyšší úroková míra, při úrovni nižšího produktu. To znamená, že vyšší cenová hladina sníží zamýšlené agregátní výdaje a tedy produkci.
Platí : Čím nižší je cenová úroveň, tím vyšší jsou reálné peněžní zůstatky, tím nižší je úroková sazba a tím vyšší je úroveň rovnovážné produkce a výdajů.


Křivka AD
Když dojde ke zvýšení cenové hladiny, reálné množství peněz se sníží a LM se posune doleva. Když se sníží nabídka peněz, zvýší se úroková sazba, jejíž zvýšení má vliv na úrokově citlivé veličiny , což jsou investice a spotřeba, které se sníží. Tím se sníží autonomní výdaje, což vede ke snížení produkce a to celé naopak.

Znázorňuje kombinace úrovně cen a úrovně rovnovážného produktu, při kterých je trh statků a trh peněz v rovnováze.
Rovnice křivky AD vyplývá z modelu IS-LM.
Poloha AD
Poloha záleží na fiskální i monetární politice. Je ovlivněna všemi faktory, které ovlivňují IS i LM (kromě cenové úrovně).
IS posunuje doprava :
• optimistická očekávání investorů a spotřebitelů
• zvýšení vládních výdajů
• zvýšení transferových plateb
• snížení autonomních daní

Zvýšení AA způsobí, že se křivka posune doprava a zvýšení produktu zjistíme tak, že
Δ Y = γ . Δ A
Křivka IS se tak posune v důsledku přírůstku o Δ AA doprava právě o tento přírůstek krát multiplikátor fiskální politiky γ.

Z hlediska monetární politiky, Δ M/P je princip stejný:
Křivka AD se posune doprava v důsledku zvýšení nominální zásoby peněz o :

Δ Y = β Δ M/P

Je-li produkt na určité neměnné úrovni, například Y+ a je-li dána výše autonomních výdajů A, pak při daném γ a β se při zvýšení zásoby nominálních peněz zároveň ekviproporcionálně zvyšuje agregátní cenová hladina (P) – nová křivka AD se posune nahoru či dolů oproti výchozí křivce AD o míru růstu, respektive poklesu nominální zásoby peněz.
Body mimo křivku
Body nalevo znamenají přebytek poptávky po výrobcích a službách, to způsobí redukci zásob, tlak na zvyšování výroby a na zvyšování ceny.
Body napravo jsou opakem, je zde přebytečná nabídka zboží a služeb, která způsobí hromadění zásob a snižuje se objem výroby i ceny.

Posun po křivce AD je dán změnou cenové hladiny.
Sklon AD
Sklon křivky AD je negativní, protože s růstem ceny klesá produkt, protože s poklečme nabídky peněz klesají agregátní výdaje.
Sklon je dán citlivostí celkových výdajů na cenovou úroveň.
- plochá AD – velká citlivost agregátních výdajů na změnu celkové úrovně
- strmá AD – malá citlivost na změnu cenové hladiny"

Čistý text dosahuje cca 7 stran. Práce obsahuje schémata.