1.	Agregátní nabídka

1.1.	K produkční funkci

1.1.1.

Poptávka po práci

2.	Klasická křivka agregátní nabídky

3.	Politika fiskální expanze

4.	Monetární expanze

5.	Keynesiánský křivka AS (extrémní případ)

6.	Horizontální křivka AS

7.	Fiskální politika při key AS v extrémním případě

8.	Monetární politika při key AS v extrémním případě

9.	Křivka SAS za předpokladu fixní nominální mzdy

9.1.	Sklon křivky SAS

9.2.	Poloha křivky SAS

9.3.	Body mimo křivku SAS

10.	Efekty fiskální a monetární politiky za předpokladu pozitivně skloněné křivky AS v krátkém období

11.	Efekty monetární expanze za předpokladu pozitivně skloněné keynesiánské křivky SAS

12.	Křivka krátkodobé AS : Friedmanův model mylného vnímání cenové úrovně pracovníky

12.1.

Rozvinutí křivky AS o očekávání + zahrnutí inflace

12.2.

Křivka dlouhodobé AS a předpoklad přirozené míry

13.	Lucasova křivka agregátní nabídky : nedokonalé informace a racionální očekávání

" Agregátní nabídka
Problematika AS je nejméně jednoznačnou problematikou v rámci ekonomie z důvodu rozdílného pojetí trhu práce a jeho konstituentů. Můžeme se setkat s několika přístupy již při samotné konstrukci křivky a posléze i doplňky teorií.

AS rozumíme celkové množství produkce, které firmy a domácnosti nabízejí při daných mzdách a cenách v ekonomice. Firmy se o vyráběném a nabízeném množství rozhodují tak, aby maximalizovaly zisk. Křivka AS popisuje vzájemné vztahy mezi agregátní produkcí ekonomiky a cenovou úrovní.
Firmy berou v úvahu ceny VF, zásoby kapitálu a dostupné technologie, domácnosti úroveň reálných mezd.
Body AS jsou rovnovážné body úrovně výstupu a cenové úrovně, při nichž domácnosti a firmy maximalizují svůj zisk.

Obecná východiska :
• produkční funkce Y=f(N, K, M,E, κ)
• krátké období MPN=Δ Y/Δ N
• poptávka po práci
1) K produkční funkci
Ekonomika se skládá z velkého počtu firem, které používají práci N, kapitál K a meziprodukty – materiál M a energii E, které jsou komplementy práce a kapitálu, aby vyrobily určité množství produkce. To vše je používáno při určité úrovni technologie κ.


Půda absentuje, významnou roli hraje jen ve stavebnictví a zemědělství

Vždy se objevuje ale technologická úroveň. Je to vztah, na základě kterého můžeme vyrobit maximální úroveň výstupu při dané úrovni technologie. Náklady na práci představují rozhodující nákladovou položku.

2) V krátkém období je variabilním faktorem jenom práce. Subjekty, které nabízí statky a služby nemohou okamžitě reagovat na změny poptávky, a tak mohou reagovat jen cenou. V delším období už reagují i změnou výstupu. Máme mezní produktivitu práce MPN a ta udává, jakým způsobem se změní výstup, změní-li se vstup práce o jednotku.


Poptávka po práci
Zajímají nás mzdy W (nominální mzdy). Jak velká bude poptávka a co jí determinuje?
Firmy se poptávají po práci do té doby, než se mezní produkt práce vyrovná mzdové sazbě.

Δ W→ Δ Y Do kdy bude zvyšovat/snižovat potřebu po práci vzhledem k produktu?
Než se náklady se zapojením další dodatečné jednotky vyrovnají tomu, co ta dodatečná jednotka přinese. Nebo-li firmy budou najímat pracovní síly až k bodu, kdy se mezní produkt práce MPN bude rovnat reálné mzdě W/P.


Určení optimálního množství, které firma bude zaměstnávat

Z toho lze odvodit křivku AS která udává množství produkce, které budou firmy maximalizující zisk nabízet při dané úrovni reálné mzdy (W/P), kapitálu, materiálu, energie a technologie :

Stejně jako u křivky ND z toho plyne, že je agregátní nabídka funkcí reálné mzdy v negativním směru, objemu používaného kapitálu, materiálu a energie a stavu technologie v kladném směru. Na rozdíl od produkční funkce, která vyjadřuje pouze technické vztahy mezi vstupy a výstupy je rovnicí nabídky, protože popisuje chování firmy, jaké množství produkce bude nabízet, aby maximalizovala svůj zisk.

Klasická křivka agregátní nabídky
Křivka v klasickém případě je vertikální, což znamená, že při jakékoliv úrovni cen bude nabízeno stejné množství produkce. Ekonomika tedy funguje na úrovni potenciálního produktu a při plné zaměstnanosti – neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Trh práce je vždy dokonale vyrovnaný při plné zaměstnanosti, neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost, a to v důsledku dokonale flexibilních nominálních mezd a cen. Flexibilita nominální mzdy vyrovnává nabídku práce a poptávku po práci, vyčišťuje tedy trh práce.

Předpokladem jsou dokonale pružné mzdy a ceny, takže :
1. je-li reální mzdová sazba W/P, je trh práce vyčištěn při plné zaměstnanosti N+
2. Plná zaměstnanost N+ implikuje úroveň potenciálního produktu Y+.
3. klasická křivka AS je vertikální, kopíruje úroveň potenciálního produktu potenciálního produktu Y+"

Čistý text dosahuje cca 12 stran. Práce obsahuje schémata a tabulku. Vzorce jsou vloženy jako grafické objekty.
Práce kompilačního charakteru. Čerpáno z: finman.gzk.cz/vsem/Files/MAEK2/MAEK2_vypracovane_otazky_4b.doc .