1.

Úvod

2.

Motivace

3.	Výzkumná část práce

3.0.	Otázky a úkoly výzkumu

3.1.	Charakteristika metod výzkumu

3.2.	Interpretace dotazníku

3.3.	Obtížnost předmětů v 9.třídách

3.4.	Oblíbenost předmětů v 9.třídách

3.5.	Obtížnost předmětů v 6.třídách

3.6.	Oblíbenost předmětů v 6.třídách

3.7.	Porovnání výsledků obtížnosti

3.8.	Porovnání výsledků oblíbenosti

4.

Závěr

"II. Motivace

Jak vtipně uvedl v jednom ze svých silvestrovských večerů Vladimír Menšík, slovo „motivace“ vymysleli fotbaloví trenéři. Byl a je tím míněn způsob, jak dostat z hráčů na hřišti co nejvíce. Podívám-li se do slovníku cizích slov, pak většinou najdu, že motivace je „souhrn pohnutek jednání a probuzení zájmu“. A motiv lze charakterizovat jako „vnitřní pohnutku chování nebo hodnocení uváděné jako důvod jednání“.
Obecně motivace lidského chování odpovídá na otázky, proč člověk jedná určitým způsobem a na co zaměřuje své úsilí. Tyto otázky jsou velmi staré, pedagogové a psychologové se od pradávna zabývali podněty, které vedou žáky k tomu, aby se chovali požadovaným způsobem. Pedagogové si termín motivace v nejširším slova smyslu vysvětlují jako „souhrn činitelů, které podněcují, směrují a udržují chování člověka“ (Hrabal, V.; Man, F.; Pavelková I.: Psychologické otázky motivace ve škole, SPN, Praha 1989, str. 16). Lze sem zařadit nejrůznější pojmy jako jsou: touha, přání, snažení, chtění, očekávání, tlak, zájem, účel, žádost, cíl a další.
Člověk musí chtít něčeho dosáhnout. Ve školním prostředí je tento cizí termín chápán, jako snaha o probuzení zájmu u žáků o určitý předmět, vhodnou formou přimět žáky k tomu, aby se ten předmět učit chtěli, protože to je faktor, který snad nejvíce ovlivňuje tempo učení. To, že je žák správně motivován znamená, že je v daném předmětu aktivní, má ze své činnosti radost a uspokojení.
Podle Pettyho Moderního vyučování existuje několik důvodů, proč se žáci učit chtějí:
a) co se učí, se jim hodí, je to praktické - domluvit se v cizí zemi, umět plavat, spočítat si průměrný plat
b) dobrý prospěch má kladný ohlas u rodičů, učitelů a spolužáků, nikdo nechce být nejhorší ve třídě, kde trvalý neúspěch působí jako obrovský demotivační faktor
c) mají úspěch v učení (pochvaly, uznání), dobrý výsledek je odměnou, zpevněním, je důkazem toho, že žák překonal překážky a projevil schopnosti a dovednosti.To zvyšuje jejich sebevědomí, mají zájem o známky vlastní a známky spolužáků, soutěží mezi sebou, zkrátka úspěšní žáci mají vždy největší motivaci
d) špatný prospěch bude mít pro ně nepříjemné následky - nebudou se moci dívat na televizi, hrát na počítači hry, budou chodit brzy spát, rodiče jim budou domlouvat ...
e) co se učí je zajímavé, vzbuzuje to jejich zvídavost, zjišťují, že vyučování je zábavné. To však nejvíce záleží na učiteli, jestli má talent nebo se naučil dělat vyučování poutavé.
Některé publikace motivaci rozdělují na vnitřní a vnější. Motivy vnitřní vedou bezprostředně k uspokojení našich potřeb (touha po poznání, zvídavost, potřeba citové a sociální jistoty) a k radosti z vykonávání činnosti. Žák, vnitřně motivovaný k učení, se učí plně z vlastní vůle, sám od sebe, jeho činnost je angažovaná. Motivy vnější znamenají vytvoření jakýchsi podmínek k uspokojení našich potřeb, a to buď pozitivní (odměna, pochvala, kladné hodnocení …) nebo negativní (trest, hrozba, pokárání, špatné hodnocení …).
Rozdíl mezi vnitřní a vnější motivací chápeme pouze jako relativní, v praxi používáme obojí, jinak to ani nejde. Motivaci rozlišujeme na počáteční – té se dosáhne snadno – žáci se nadchnou pro všechno, a na motivaci hlubší, kde především záleží na vlastní žákově činnosti a jejích podmínkách. Motivaci narušují: rušivé vlivy prostředí, přesycenost, opakované neúspěchy, nevhodné emoční klima, nedostatky v metodě výuky, apod"

Práce obsahuje tabulky. Čistého textu v práci je cca 15 stran.