1.

Úvod

2.	Sekta a církev

3.	Vůdce sekty

4.	Člověk v náročné životní situaci

5.

Závěr

"2. Sekta a církev

Sekta byla v původním významu skupina náboženského nebo politického charakteru, která se oddělila od již fungující větší skupiny následkem rozdílností v základní nauce. V dnešním sociologickém kontextu je sekta chápána spíše jako uzavřené a elitářské hnutí s vlastními pravidly.
Sekta jako taková by měla splňovat tři základní podmínky [1] :
žijící charismatický vůdce
autoritářská struktura
neměnná pravidla

Církev je dnes primárně chápána jako společenství křesťanů. V širším kontextu je církev druh náboženské organizace, která spojuje přívržence určitého náboženství na základě společné víry.

Ernst Troeltsch vymezil základní znaky a rozdíly sekt a církví takto [2] :

- členové sekty jsou víceméně konvertité, kdežto členství v církvi je dáno následkem socializace členů rodiny
- členství v sektě je exkluzivní, členství v církvi inkluzivní
- pro sektu je typický náboženský partikularismus, pro církev naopak universalismus
- sekta je spíše malá skupina; církev má širokou strukturu
- v sektě je spása podmíněna morální čistotou a askezí, kdežto v církvi je spása podmíněná ,,boží milostí“
- sekta zaujímá vůči společnosti spíše nepřátelský postoj, naopak církev dbá na přizpůsobování a kompromisech

3. Vůdce sekty

John Hochman, profesor klinické psychiatrie lékařské fakulty univerzity v Los Angeles vnímá vůdce sekty jako: ...podmanivého člověka, který se chová a mluví velice přesvědčivě a chce k sobě lidi připoutat. ... Vůdci náboženských sekt o sobě často prohlašují, že jsou bohy nebo božími posly na zemi. Jsou přesvědčeni o své neomylnosti a většinou o sobě tvrdí, že mají zvláštní nadání nebo talent zacházet se silami, s nimiž běžní lidé zacházet nedokáží.” [3]"