1.	Časové a geografické vymezení

2.	Příčiny světové války

3.

Průběh

3.1.	Vypuknutí války

3.2.	Západní fronta

3.3.	Východní fronta

3.4.	Italská fronta

3.5.	Balkánská fronta

3.6.	Vstup USA do války

3.7.	Konec války

4.

Důsledky

"Časové a geografické vymezení
V letech 1914 – 1918 otřásl světem do té doby nevídaný válečný konflikt. Těžiště operací sice leželo v Evropě, ale s výjimkou Antarktidy se do něj zapojily všechny kontinenty a boje probíhaly také na všech světových oceánech. Současníci ho nazvali velkou válkou v domnění, že podobná válka se už nikdy nebude opakovat. Mýlili se, a proto se dnes používá označení první světová válka.

Příčiny první světové války
Na počátku 20. století prožívala především Evropa zlatý věk. Společnost bohatla, životní podmínky se zlepšovaly a zdálo se, že válečné konflikty se dají zažehnat diplomatickým jednáním. Skutečnost však byla jiná, většina evropských velmocí se připravovala na válku a bylo jen otázkou času, kdy vypukne. Navenek si porušení míru nikdo nepřál, ale válka byla považována za sice krajní, ale zákonný prostředek politiky. Každý ze států volil cestu války z jiného důvodu.
• Německo se chovalo nejagresivněji. Bylo krátce po sjednocení, jeho ekonomika rostla tak rychle, že se stalo nejsilnějším státem Evropy, přesto se cítilo odstrčeno a neuznáno. Tradiční evropské velmoci (Francie, Velká Británie a Rusko) na Německé císařství pohlížely s podezřením. Chtělo tedy ve válce znovu porazit Francii a stát se první kontinentální velmocí. Velký význam přikládalo rovněž přerozdělení kolonií, chtělo získat zpět portugalská a belgická zámořská území.
• Velká Británie a Francie měly vůči sobě jisté výhrady, německá hrozba je ale natolik znepokojovala, že byly ochotny spolupracovat, aby zabránily přílišnému posílení konkurenta. Ve Francii hrála významnou úlohu i touha po odvetě za porážku v prusko-francouzské válce (1870) a po navrácení Alsaska a Lotrinska. Velká Británie se zase cítila ohrožena rostoucí námořní silou Německa.
• Rakousko-Uhersko se jako mnohonárodnostní monarchie topilo v národnostním sporech a cestu z nich vidělo ve válce, kterou by posílilo vliv na Balkáně."