1.

Úvod

2.	První Přemyslovci

3.	Václav a Boleslav (Ukrutný)

4.	Křesťanství a církev v přemyslovských Čechách

5.	Český stát v 11. století

6.	Oldřich a Božena

7.	První přemyslovský král (Vratislav II.)

8.	Vzestup českého státu na konci 12. a počátku 13. století

9.	Mocenská politika posledních Přemyslovců´

10.	Přemysl Otakar II.

11.	Václav II. a Václav III.

"První Přemyslovci
Historikům se dosud nepodařilo dokázat, zda v Čechách během 9. století žil jediný slovanský kmen, jak se dnes domnívá většina odborníků, nebo zda tu bylo kmenů několik. Jisté je jedno. Ve druhé polovině 9. století se mezi náčelníky začal prosazovat středočeský kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců.
Po přijetí křtu na Velké Moravě dal kníže Bořivoj před rokem 885 vybudovat na hradišti Levý Hradec kamenný kostel sv. Klimenta, nejstarší doložený kostel na území Čech. Druhý křesťanský kostel, zasvěcený Panně Marii, vystavěl na hradišti Praha (dnešní Pražský hrad), zabezpečujícím důležitý vltavský brod, přes který vedla významná obchodní cesta. Praha se tak nejpozději v této době stala sídlem Přemyslovců, kteří postupně ovládli celé české území. Od konce 9. století byla Praha trvale nejdůležitějším politickým i kulturním střediskem českého státu a zároveň panovnickým sídlem. V tomto směru s ní lze v evropských poměrech srovnávat pouze Paříž.
Po rozpadu Velkomoravské říše uznal roku 895 Bořivojův syn Spytihněv I. v bavorském Řezně podřízenost přemyslovských knížat východofrancké říci, čímž s konečnou platností rozhodl o začlenění rodícího se českého státu do kulturní oblasti latinského Západu.
Spytihněvův bratr a nástupce Vratislav I. vystavěl na pražském hradišti kostel sv. Jiří, avšak do dějin se zapsal tím, že s manželkou Drahomírou zplodil syny Václava a Boleslava. Bratři vyrůstali pod vlivem babičky Ludmily, vdovy po Bořivojovi, která se však dostala s Ludmilou do sporu. Drahomíra pak přikázala dvěma mužům, aby Ludmilu zavraždili. Stalo se to na hradišti Tetíně 15. září 921.

Václav a Boleslav (Ukrutný)
Když se po dosažení zletilosti ujal vlády Václav, na svou dobu vzdělaný panovník, snažil se posílit vliv křesťanství. Panovnickou obratnost Václav prokázal roku 929, kdy do země vpadl saský král Jindřich I. Český král uhájil samostatnost svého státu, musel však nahradit jeho dosavadní politickou orientaci na bavorské Řezno se spojenectvím se Saskem. Výrazem nových zahraničních vztahů bylo založení kostela sv. Vita (světce uctívaného tehdy zvláště v Sasku) na Pražském hradě. Dne 28. září 935 byl však Václav ubit družiníky svého bratra na jeho hradišti (Staré) Boleslavi. Důvodů atentátu mohla být řada, od pouhé Boleslavovy snahy zmocnit se vlády až po nesouhlas s Václavovou politikou vůči Sasku. S ním také Boleslav I. po nástupu na knížecí stolec dlouho válčil, nakonec však uznal převahu krále a pozdějšího císaře Oty I."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/metodickematerialyvyukoveprogramy/vyukovematerialyzdejepisu/21315.aspx; http://www.e-skripta.eu/ssos/index.php?id=skripta/rocnik1/dejepis/dejepis-kap3.