1.

Úvod

2.	Společné rysy orientálních despocií

3.	Starověký Egypt

4.	Mezopotámie

5.

Řecko

6.	Starověký Řím

7.	Dějiny státu a práva za feudalismu

8.	Římské právo

9.	Stát a právo za kapitalismu

10.	Totalitní státy

11.	Evropská Unie

12.	Vývoj v Čechách

"Po kodifikaci Zákona 12. desek – vývoj práva svérázně – charakterické je, že od vývoje jenom relativně málo zasahovalo lidové shromáždění (12 desek = jediný větší zákonodárný akt), senát (reprezentativní orgán aristokratický)-
Státní úředníci jmenují senát, výkonný, jehož nejvyšším úředníkem = PRÉTOR
o Městský (občany státu = městský edikt)
o Cizinecký (= cizinecký edikt)
o Místodržící provincií (= edikty místodržící provincií)

-Nový pramen práva = PRÉTORSKÝ EDIKT (formulace zásad pro svou funkci řízení, vydává prétor)
-PŘÍSNÁ URČENOST PRÁVNÍHO SYSTÉMU
Císařství
- nejvyšší orgán = c í s a ř (princes)
- Usnesení senátu = síla zákona, lidové shromáždění
- senát potvrzuje rozhodnutí císaře, rozhodnutí císaře = zákony (hlavní pramen práva)
K o n s t i t u c e = rozhodnutí císaře – vzniká celá řada soukromých sbírek práva (nemají oficiální podobu)
Nejvýznamnější pokusem o kodifikaci je:
C o d e x T h e o d o s i a n u s
- r. 438 n. l, má oficiální charakter, neboť vznikl z podnětu východořímského císaře Theodosia II., výlučný zákoník v oboru císařských konstitucí
- stává se základním pramenem říšského práva i do budoucna (do 11 st. zůstal hlavním pramenem poznání římského práva v západní Evropě)
Zaniklo západořímské impérium – TERITOALITA – obecně provinční – každý má svůj právní systém.
- zásada personality práva – každý obyvatel podle svého práva
- sbírky pořízené pro Římany = L e g e s R o m a n a e b a r b a r o r u m
C o r p u s uirus civilis (CIC)
- sbírka práva občanského (civilního), nejvýznamnější sbírka císařská
- vychodořímský císař Justinián (vytvořil r. 528-534)
r. 529 CODEX IUSTINIANUS = výlučný zákoník v oboru císařských nařízení
= 5 st. konec císařství

DĚJINY STÁTU A PRÁVA ZA FEUDALISMU

Feudální společensko-ekonomická formace se v Evropě začíná rozvíjet od 5. st. n. l., od pádu západořímské říše.(nové státní zřízení)

Předfeudální doba = 5.-9 st. = DOBA KRÁLOVSKÁ = FRANCKÁ ŘÍŠE = KRÁL
• Feudální státy vznikají jako státy monarchistické s relativně pevnou a silnou vládou hlavy státu = KRÁLE
• Vývojová fáze (FEUDÁLNÍ ROZDROBENOST)(NEJEDNOTNÉ VEDENÍ)
• Úpadek královské moci a růst moci církevní (všechny státy, kromě Anglie)
• Období feudální rozdrobenosti končí v Evropě zhruba ve 13-14 st.
9-13 ST.
-STAVOVSKÁ MONARCHIE 14.st.
Období stavovské monarchie končí nástupem ABSOLUTISMU (období před buržoazními revolucemi, před vznikem kapitalismu)"

Práce je místy nepřehledná, ale klíčová slova jsou v ní značena barevně.