1.	Teorie práva

1.1.	Fenomén práva

1.2.

Norma

1.3.

Stát

2.

Právo

2.1.	Objektivní a subjektivní právo

2.2.	Objektivní

2.3.	Subjektivní

3.	Vztah práva a osobnosti

3.1.	Právní normy

3.2.	Právní normy mají tyto funkce

4.	Právo a stát

4.1.	Základní znaky právního státu (kontinentální systém)

4.2.	Anglo – americký systém se dělí na dvě podkategorie

5.	Vztah právního státu a občana

6.	Právo a morálka

6.1.

Morálka

6.2.	Právo ( právní systém)

6.3.	Struktura morálky

7.	Právo a moc

8.	Právo a stát

9.	Právnická povolání – profese spjaté s chodem a organizací justice

9.1.

Soudce

9.2.

Advokát

9.3.	Státní zástupce

9.4.

Notář

10.	Specifické rysy právních norem

10.1.

Právní norma

10.2.

Specifické rysy právních norem

10.2.1.

Závaznost

10.2.2.

Formální určitost

10.2.3.

Obecnost

10.2.4.

Vynutitelnost

11.	Struktura právních norem

11.1.

Hypotéza

11.2.

Dispozice

11.3.

Sankce

11.4.

Další dělení hypotéz, dispozic a sankcí

12.	Klasifikace (rozlišování) právních norem

12.1.

Podle právní síly

12.2.

Podle vlastního charakteru právní normy (podle regulativního působení normy)

12.3.

Podle předmětu a metody právní regulace

13.	Působnost právních norem

13.1.

Věcná působnost

13.2.

Prostorová působnost

13.3.

Osobní působnost

13.4.

Časová působnost

14.	Prameny práva

14.1.

Zákony

14.2.

Právní obyčeje

14.3.

Soudní precedenty

14.4.

Normativní právní smlouvy

14.5.

Ostatní prameny

14.6.

Právní řád

14.7.

Právní řád ČR

14.8.

Mezinárodní smlouvy

15.	Legislativní proces

16.	Realizace práva

17.	Právní vztah

17.1.

Dělení právních úkonů podle počtu subjektů

17.2.

Protiprávní jednání

17.3.

Právní události

17.4.

Subjekty právních vztahů

17.5.

Objekty právních vztahů

17.6.

Obsah právních vztahů

17.7.

Právní skutečnosti

18.	Právní odpovědnost

19.	Rozdělení práva soukromého a veřejného

20.	Občanský zákoník

"Fenomén práva – právo vzniká s rozvojem a vznikem složitější formy společnosti ( v prvobytně pospolné společnosti právo není )

- soubor norem chování

Norma – předepsaný ( určený ) způsob chování ( to co má býti )
- právo vzniká se vznikem státu

STÁT - forma společnosti
- způsob organizace společnosti
- forma výše organizované společnosti

Každý jedinec vytváří svým jednáním a chováním podmínky vlastního i společenského rozvoje.
Společnost jako taková organizace působí v různých formách na individuální chování jednotlivce a určitým způsobem toto chování ( jednání ) reguluje.
Nelze ztotožnit stát a společnost – ETATIZACE ( kladení důrazu na stát ) – teorie, při níž se společnost ztotožňuje se státem. V důsledku přijímání této teorie, stát zasahuje do všech oblastí společenského života.
1. zasahuje do všech oblastí kam by neměl.
2. zasahuje zbytečně velkou silou v nepřiměřené míře

Jak dochází ke vzniku PRÁVA – Pod tlakem zájmových střetů v rámci mezilidských vztahů, vzniká potřeba formulace obecně platných pravidel chování ( střety zájmů, potřeb apod. jednotlivých jedinců ).
Vznik práva je vynucen potřebou regulace vztahů individuí v době, kdy přestávají platit náboženské normy. V primitivní společnosti dostačují mravní a náboženské normy. S rozvojem společnosti dochází k ovlivňování většího počtu individuí a nestačí mravní a náboženské normy.

PRÁVO – je relativně rovné ( platné pro všechny ) univerzální měřítko chování lidí. Stát zprostředkovává vztahy mezi společností a jednotlivci, stát je forma společnosti.

OBJEKTIVNÍ A SUBEJKTIVNÍ PRÁVO - právo má dvojí podobu SUBJEKTIVNÍ PRÁVO A OBJEKTIVNÍ PRÁVO. Stát jako organizace společnosti vytváří svými institucemi PRÁVO."