1.	Diagnostika dětí

1.1.	Chyby, kterých se můžeme dopustit

1.2.	Posuzovací škály

2.

Testy

2.1.	Reliabilita

2.2.

Validita

3.	Projektivní technika

4.	Metoda volných asociací

4.1.	Konstruktivní

4.2.	Doplňovací

4.3.

Výběrové

4.4.	Expresivní

5.

Rozhovor

5.1.	Devalvační rozhovor

5.2.	Evalvační rozhovor

5.3.	Anamnestický rozhovor

6.

Anamnéza

6.1.	Psychologická anamnéza

6.2.	Sociální anamnéza

6.3.	Struktura anamnézy

"Diagnostika dětí

Pozorování
- jedna z nejstarších technik
- znamená, že sleduje nějaký jev (děti při hře)
- záměrné vnímání
- závisé na cviku
EXTROSPEKCE – poznávání druhých
INTROSPEKCE – poznávání sama sebe

- poznávání je dobré opakovat
- je vědomé a výsledky je třeba zaznamenat
- můžeme pozorovat: aktivita, mimika, vztahy, řeč, tělesný vzhled, pantomimika

Chyby, kterých se můžeme dopustit:
1. haloefekt = znamená vytvoření si konstanstího postoje a nechceme ho měnit, utviříme si neměnný názor, působení percepčního stereotypu
2. efekt 1. dojmu – pygmalionský efekt = jak na mě člověk působí na 1. setkání, nechám se ovlivnit prvním dojmem
3. efekt generalizace = vytváření nesprávných soudů- když člověk koktá = myslím si, že je hloupý, líný = nepoctivý, malý = vzteklý
4. efekt dobroty = vidí v lidech to dobré, učitel nedokáže dát 4,5 a dává jen 1,2
5. efekt přísnosti = vidí všechny v negativním světle
6. efekt kontrastu = jednooký mezi slepými král – je tam patrný rozdíl, mohu vnímat daného jedince, jaký ve skutečnosit je
7. efekt projekce = promítá do druhých své vlastní vlastnosti, chyby, své já = jsem liná- jsou líní i ostatní
8. efekt antycipace = něco očekávám – budu se snažit usvědčit neviného, že to udělal – nesprávná hypotéza"

Tato práce obsahuje hrubé pravopisné chyby a překlepy.