1.	Dějiny ekonomického myšlení

1.1.	Vznik a vývoj ekonomického myšlení

1.2.	Ekonomické myšlení středověku

1.2.1.

Tomáš Akvinský

1.2.2.

Merkantilismus

1.2.3.

Fyziokraté

1.2.4.

Klasická škola ekonomie

1.3.	Moderní ekonomické myšlení

1.3.1.

Neoklasici

1.3.2.

Neoliberalismus

1.3.3.

Keynesiánci

1.3.4.

Institucionalismus

1.3.5.

Teorie veřejné volby, monetarismu a strany nabídky

1.3.6.

Teorie racionálních očekávání

2.	Základní kategorie ekonomie

2.1.

Potřeby

2.2.

Vzácnost

2.3.	Volba a náklady obětované příležitosti

2.4.	Zákon klesajících výkonů

2.5.	Hranice produkčních schopností

2.6.	Specializace a kooperace

2.7.	Produktivita

2.8.	Vlastnictví

3.	Tžní ekonomika

3.1.	Základní problémy ekonomie

3.2.	Trh, struktura trhu

3.3.

Zboží

3.4.

Nabídka

3.5.

Poptávka

3.6.	Rovnováha na trhu

3.7.	Nerovnováha na trhu

4.	Teorie hodnoty

4.1.	Nabídka a poptávka

4.2.	Teorie celkového užitku

4.3.	Pracovní teorie hodnoty

4.4.	Teorie výrobních nákladů

4.5.	Teorie výrobních faktorů

4.6.	Teorie mezního (hraničního) užitku

4.7.	Teorie více příčin

5.	Rovnováha na trzích výrobních faktorů

5.1.	Trh přírodních zdrojů (půdy)

5.2.

Trh práce

5.3.	Grafický trh práce

5.4.	Poruchy trhu práce

5.5.	Trh kapitálu

5.6.	Výnosová míra kapitálu

5.7.	Současná hodnota kapitálu

6.	Porovnání podnikatelských aktivit

7.	Teorie firmy

8.	Podnikán fyzických a právnických osob

9.

Investice

9.1.	Majetek podniku

9.2.	Náklady podniku

9.3.

Cena

10.	Všeobecná rovnováha trhu

11.	Konkurence

12.	Maktroekonomie - základní kategorie makroekonomie

12.1.

Problémy měření HDP

12.2.

Nezaměstnanost

12.3.

Rovnováha agregátní nabídky a poptávky

12.4.

Nabídkový šok

12.5.

Přístupy ekonomických škol k agregátní S a D

12.6.

Teorie určení podniku

12.7.

Investiční multiplikátor (násobitel)

12.8.

Peníze

12.9.

Banky, bankovní systémy

12.10.

Inflace

12.11.

Ekonomický růst a hospodářský cyklus

12.12.

Ekonomický pokles a ekonomický (hospodářský) cyklus

12.13.

Příčiny vládní regulace

12.14.

Nástroje hospodářské politiky vlády

12.14.1.

Cíle vlády

12.14.2.

Cíle fiskální politiky

12.14.2.

Daně

12.15.

Monetární politika vlády

"DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ

VZNIK A VÝVOJ EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ
- je zde od vzniku člověka (například lov mamuta)
- Ekonomie jako taková vznikla v 18. století

Ekonomické myšlení starověku
Egypt, Čína, Mezopotámie, Aztékové, Inkové, Řím, ale především ŘECKO
- všichni byli filozofové, idealizovali naturální výrobu
XENOFON ”OIKO/NOMIKOS”
hospodaření - - zákony
- radí, jak vést řeckou otrokářskou domácnost
POROI´” - o daních, příjmech

PLATÓN - žák Sokrata
- dělba práce je nutná pro vznik nákupu a prodej zboží
ARISTOTELES - 1. ekonomický systém
společnost - EKONOMIKA = výroba pro sebe = naturální výroba (lov, zemědělství, lupičství, válečnictví, ...)
- CHREMATISTIKA = výroba pro zisk (obchod a lichva = půjčky peněz na vysoký úrok)
- jeden člověk šidí druhého
= dnes ZBOŽ{Í VÝROBA
VĚC: 1. přirozená vlastnost - zboží je schopno uspokojovat lidské potřeby = UŽITNÁ HODNOTA
2. nepřirozená vlastnost - schopnost přinést zisku
= hodnota zboží

- končí asi v 4. - 5. století, pád Říše západořímské
STAROVĚK - STŘEDOVĚK; OTROK - NEVOLNÍK (má půdu)

Ekonomické myšlení středověku
KRÁL - vlastní veškerou půdu
VYŠŠÍ ŠLECHTA - půdu svěřenou králem svěřuje dále
ROBOTA
NIŽŠÍ ŠLECHTA
PODDANÝ (= NEVOLNÍK): má půdu, na které pracuje, odvádí DESÁTKY v NATURÁLIÍCH

CÍRKEV - též vlastní půdu, má v rukou veškerou vzdělanost (monopol na informace)
PODDANÝ robotuje i na církevním = pracuje na věčné spáse
- Husité učili lid číst - OBROVSKÉ nebezpečí pro církev (poddaní by mohli zjistit, že nevolnictví není dáno od boha)"

Čistý text dosahuje cca 34 stran. Práce obsahuje tabulku a schémata.
Práce obsahuje věcnou chybu - merkantiusmus má být merkantilismus, institucionalistmus má být institucionalismus.