5.	Případová práce

5.1.	Hodnota jedince

5.2.	Jedinečnost a sebeurčení

5.3.	Problémy řešené v sociální případové práci

5.4.	Komunikace s klientem

6.	Poradenství

6.1.	Sociální poradenství

6.2.	Pomoc a poradenství

6.3.

Poradce

6.4.	Vedení poradenského rozhovoru

6.5.

Shrnutí

7.	Krizová intervence

7.1.	Pojem krize

7.1.1.

Erik Lindenman

7.1.2.

Gerald Caplan

7.1.3.

René Thom

7.2.	Příčiny krize

7.3.	Holmes a Rahe

7.4.	Chování člověka v krizi

7.5.	Typy krizí

7.6.	Průběh krize

7.7.	Řešení krize: svépomoc a vzájemná pomoc

7.8.	Krizová intervence

8.

Mediace

8.1.	Principy konstruktivních řešení konfliktů

8.2.	Principy mediace a její výhody

8.3.	Role a dovednosti mediátora

8.4.	Proces mediace a jeho fáze

8.5.	Typy vhodných a nevhodných sportů pro mediaci

8.9.	Mediace v ČR

ČÁST 3.

9.	Skupinová práce

9.1.	Skupinové aktivity

9.2.	Skupinová psychoterapie

9.3.	Hnutí svépomocných a podpůrných skupin

10.	Streetwork

10.1.

Pojem streetwork

10.2.

Historie streetworku

10.3.

Zavedení streetworku v ČR

10.4.

Cílové skupiny streetworku

10.5.

Formy práce a typy činnosti

10.6.

Prostorové zázemí 24

ČÁST 4. - Práce s dětmi a s rodinou

11.	Práce s rodinou

11.1.

Rodina jako podpůrná instituce

11.2.

Klíčové koncepty soudobých teorií rodiny

11.3.

Hodnocení rodiny

11.4.

Typy služeb poskytovaných rodinám

12.	Posuzování potřeb ohroženého dítěte

12.1.

Komplexní, interdisciplinární a týmový přístup k ohroženým dětem a role sociálního pracovníka

12.2.

Potřeby a posuzování podmínek pro jejich uspokojení

12.3.

Pomocné modely pro posuzování situace ohroženého dítěte

12.4.

Posouzení vhodnosti řešení

12.5.

Rozhovor v oblasti náhradní rodinné péče

12.6.

Závěr

13.	Videotrénink interakcí

13.1.

Vývoj VTI a obecné principy metody

13.2.

Východiska použití VTI v praxi

13.3.

Metodika

13.4.

Typologie problémů

13.5.

Průběh VTI

13.6.

Principy kontaktu

13.7.

Plán pomoci

ČÁST 5. - Komunitní práce

14.	Komunitní práce

14.1.

Vyjasnění pojmů

14.2.

Historie komunitní práce u nás a v zahraničí

14.3.

Současná situace komunitní práce v ČR

14.4.

Komunitní práce v zahraničí – trendy a výhledy

14.5.

Proces komunitní práce

14.6.

Komunitní pracovník

14.7.

Znaky dobrého komunitního projektu

15.	Hromadná neštěstí a jejich zvládání

15.1.

Hromadné neštěstí, definice a jeho druhy

15.2.

Následky hromadných neštěstí

15.3.

Oběti hromadných neštěstí

15.4.

Nejčastější reakce obětí na setkání s hromadným neštěstím

15.5.

Zpracování zážitku hromadného neštěstí

15.6.

Poskytování pomoci obětem traumatizující události

15.7.

Záchranný systém

15.8.

Zvládání zátěže u pracovníků, kteří pomáhali při hromadném neštěstí

16.1.

Potřeby analýzy

16.2.

Vymezení pojmu „sociálně demografická analýza“

16.3.

Technický projekt analýzy

16.4.

Shromažďování dat, informací a materiálů k analýze

16.5.

Zpracování sociálně demografických dat

16.6.

Syntetizace poznatků a jejich prezentace

17.1.

Systémové projekty jako součást makropraxe v sociální práci

17.2.

Systémová stránka individuálních a skupinových problémů

17.3.

Postoj pracovníka k systému

17.4.

Aktéři systémové změny

17.5.

Definice problému, jeho rozsahu a naléhavosti

17.6.

Kontexty plánované změny

17.7.

Strategie řešení

"5 Případová práce
5.1 Hodnota jedince
Případová práce vychází z předpokladu, že cena jedince je nadřazena všemu ostatnímu. Je tedy postavena výše, než zájmy institucí nebo jakékoli hmotné hodnoty. Případová práce staví na síle člověka – jedinec má schopnost řídit své kroky, on sám se rozhoduje, zda realizuje své možnosti, nebo bude jen „přežívat“. Kompetentní případový pracovník pomáhá klientovi orientovat se v dané situaci a vyhodnocovat alternativy řešení. Důležité je podepřít a zvýraznit to zdravé a pevné, co v člověku je, a komunikovat s tímto zdravým aspektem jeho osobnosti.

5.2 Jedinečnost a sebeurčení
Proces případové práce je zahájen vytvořením vztahu klienta a sociálního pracovníka, dvou individualit, které se setkávají a angažují, aby spolu řešily nějaký problém. Důraz kladený na jedinečnost člověka umožňuje vidět odlišnosti jedince v pozitivním světle.
Klient nadále má zůstávat sám sebou. Jestli klient službu přijímá, nebo odmítá, to je jeho vlastní rozhodnutí. Ten, kdo volí mezi alternativami je klient, nikoli pracovník.
Úkolem případového pracovníka je klientovi k jeho sebeurčení napomáhat a snažit se jej získávat ke spolupráci.

5.3 Problémy řešené v sociální případové práci
Případová práce se zabývá řešením takových problémů, které klienta spoutávají a omezují optimální využívání jeho vnitřních i vnějších možností. Některé problémy vyplývají z prostředí. Další jsou mezilidské, zejména rodinné (ty tvoří hlavní oblast případové práce). Další skupinou problémů jsou problémy vnitřní, intrapsychické.
Je žádoucí odlišovat cíle, které sociální pracovník v případové práci sleduje, a postupy, jichž přitom využívá. Cílem je nejlepší dosažitelné řešení problémů uvedených v předchozím odstavci.
Užívané postupy dle Woodsové a Hollisové:
- poskytnutí psychické podpory klientovi, vyjádření zájmu
- explodování problému, ventilace klientových pocitů
- přímé ovlivnění klienta – např. poskytnutím rady, zprostředkováním jiné služby
- reflexe souvislostí, zejména vztahů mezi prožitky klienta a tím, co se děje v jeho prostředí, reflexe vlastních rekcí klienta a jejich vlivu na okolí, reflexe klientových motivů s reflexe klientova osobního vývoje.

Sociální pracovník se angažuje v řešení narušených rodinných vztahů zejména tehdy, když problémy v rodině mají vliv na sociální a ekonomické podmínky rodiny:"

Čistý text dosahuje cca 77 stran. Práce obsahuje tabulky a schémata.
V práci chybí výpisky z kapitol 11. a 12.