Úvod

1

Cíl práce

2	Právní úprava

3	Výpověď obviněného

3.1

Obviněný

3.2	Výpověď obviněného

3.3	Procesní postup provádění výslechu obviněného

3.3.1

Úvodní část

3.3.2

Monolog

3.3.3

Dialog

3.3.4

Závěrečná část

3.3.5

Výslech obviněného v hlavním líčení

4	Výpověď svědka

4.1

Svědek

4.2	Práva a povinnosti svědka

4.2.1

Základní práva svědka

4.2.2

Základní povinnosti svědka

4.3	Procesní postup provádění důkazů svědkem

4.3.1

Úvodní část

4.3.2

Monolog

4.3.3

Dialog

4.3.4

Závěrečná část

4.3.5

Výslech svědka v hlavním líčení

4.3.6

Výslech osoby mladší než patnáct let

4.4	Hodnocení svědecké výpovědi

4.5	Ochrana svědka

5	Některé rozdíly mezi úpravou výpovědí svědka a obviněného v trestním řízení

6	Praktické příklady

6.1

Příklad 1

6.2

Příklad 2

6.3

Příklad 3

Závěr

"5 NĚKTERÉ ROZDÍLY MEZI ÚPRAVOU VÝPOVĚDI SVĚDKA A OBVINĚNÉHO V TRESTNÍM ŘÍZENÍ

V této části písemné práce se pokusím vystihnout hlavní rozdíly mezi úpravou výpovědi svědka a obviněného v trestním řízení.

Výpověď obviněného je v jeho vlastním zájmu x svědek na výpovědi zpravidla osobní zájem nemá
Jak jsem již zmínil v teoretické části písemné práce, enormní zájem na výpovědi má obviněný, protože tato výpověď slouží jako jeho obhajoba a případný důkaz o jeho nevině. Naopak svědkovi, nejde - li o poškozeného obvykle výpověď komplikuje život, a to jak po stránce časové, tak často i bezpečnostní.

Obviněný není povinen vypovídat x svědek je povinen svědčit
Jak stanovuje ustanovení § 92 odst. 1, obviněný nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi nebo k doznání, naopak ustanovení § 97 ukládá svědkovi obecnou povinnost svědčit (výjimka § 99 TŘ, § 100 TŘ). Dle mého názoru jsou tato dvě ustanovení logická - obviněný vinný z trestného činu riskuje v případě doznání potrestání, což je v rozporu s jeho zájmy a proto být nucen k výpovědi neměl, svědek jako jeden z hlavních důkazních prostředků naopak může značně napomoci eliminovat společensky nebezpečnou osobu a zajistit tak ve společnosti klidné soužití..

Křivá výpověď obviněného není trestným činem x křivá výpověď svědka je trestným činem
Dle ustanovení § 175 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona (TZ), ve znění pozdějších právních předpisů je (na rozdíl od křivé výpovědi obviněného) křivá výpověď svědka trestným činem s možným následem potrestání ve formě trestu odnětí svobody na 6 až 36 měsíců nebo peněžitým trestem. Byla - li by touto výpovědí způsobena značná škoda nebo jiný zvlášť závažný následek, hrozí svědkovi trest odnětí svobody od dvou do deseti let.

Ohrožený svědek má právo na poskytnutí informací o pobytu obviněného nebo odsouzeného x obviněný právo na poskytnutí informací o pobytu svědka nemá
Dle ustanovení § 44a TŘ má ohrožený svědek právo na poskytnutí informací o pobytu obviněného nebo odsouzeného, což umožňuje zajistit ochranu ohroženého svědka a je jedním ze široké škály opatření sloužících k zabránění spáchání msty na tomto svědkovi.
Naopak obviněný toto právo logicky nemá, protože by mohl svědka uplatit, zastrašit, či dokonce fyzicky zlikvidovat.

Svědek má právo na svědečné x obviněný nemá právo na svědečné
U obviněného se předpokládá, že je výpověď v jeho vlastním zájmu, proto u něj žádný nárok na svědečné nevzniká. Naopak svědkovi jeho svědectví povětšinou komplikuje jeho běžný život a protože svým svědectvím pomáhá zajišťovat veřejný pořádek a potlačovat kriminalitu, je mu dle § 104 TŘ přiznáno za předpokladu splněných urč. podmínek (uplatnění do tří dnů od výslechu) svědečné, sloužící jako náhrada nutných výdajů a prokázaného ušlého výdělku."