1.	Charakteristika vybrané skupiny

1.	1 Výroba přírodního vína

1.	1 Sklizeň hroznů (vinobraní)

1.	2 Příprava rmutu a moštu

1.	3 Kvašení a dokvašování moštu

1.	4 Školení vína

1.	5 Stáčení vína

2.	Rozdělení sortimentu

2.	1 Révová vína se dělí

2.	2 Podle cukernatosti hroznů se révové víno přírodní dělí

2.	3 Podle skutečného obsahu cukru (s výjimkou šumivých a perlivých vín)

3.	Specifické požadavky na označování, skladování a uvádění do oběhu

3.	1 Značení révových vín

3.	2 Skladování

3.	2. 1 Lahvová vína

3.	2. 2 Sudová vína

4.	Situace na trhu – dovoz,vývoz,bilance ČR a EU

4.	1 Dovoz vína

4.	2 Vývoz vína

4.	3 Obchodní bilance vína

"1. Charakteristika vybrané skupiny
1. 1 Výroba přírodního vína
Účelem výroby je získat z hroznů vinné révy šťávu a jejím zkvašením a dalším ošetřováním vyprodukovat kvalitní alkoholický nápoj. Stupeň cukernatosti se pohybuje od 15° do 30° podle produkční oblasti, počasí a doby sklizně.

Výroba vín je dělena na:
- sklizeň hroznů
- přípravu rmutu a moštu
- kvašení a dokvašování
- školení vína a stáčení

1. 1. 1 Sklizeň hroznů (vinobraní)
Probíhá buď v normální zralosti nebo se víno nechává přezrát popř. přejít prvními mrazíky. Přezrálé bobule vína jsou zaschlé, někdy i mírně napadené ušlechtilou plísní, která zvláště u dezertních vín hraje příznivou roli. Důležitá je odrůda vinné révy, její stáří, ošetřování během celé vegetace a zeměpisná poloha vinic. Vinná réva z jižních oblastí obsahuje až dvojnásobek cukru, vína ze severnějších oblastí bývají zase chuťově výraznější.
Nejlépe se daří vinné révě na jižních svazích chráněných proti severním větrům.

1. 1. 2 Příprava rmutu a moštu
Následuje ihned po sklizni, rmut se připravuje rozdrcením a odzrněním na speciálně upraveném mlýnku. Odzrněním rozumíme zbavení rozmačkaných bobulí, třapin (stopek), které nepříznivě ovlivňují barvu a chuť vína.
Při výrobě bílého vína se rmut lisuje a získaná šťáva se nazývá mošt. Zbytky po lisování (matoliny) se většinou používají k dalšímu zpracování na výrobu vinného destilátu.
Při výrobě červeného vína se rmut před lisováním nakvašuje. Důvodem je skutečnost,že převážná část barviva u tmavých hroznů je obsažena ve slupkách a uvolňuje se do rmutu alkoholickým kvašením. Nakvašováním přecházejí do rmutu také třísloviny obsažené v pecičkách, výrazně ovlivňující typickou chuť červeného vína.

1. 1. 3 Kvašení a dokvašování moštu
Probíhá ve velkých sudech nebo tancích. Úroveň kvašení se zajištuje použitím kulturních vinných kvasinek, spontánní kvašení je možné jen u naprosto zdravých hroznů. Takzvané bouřlivé kvašení probíhá 7-14 dní a jeho rychlost závisí především na teplotě. Ta se během hlavního kvašení zvyšuje na 12 – 15°C."

Čistý text dosahuje cca 5 stran. Práce obsahuje tabulky a grafy.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://www.trojmezi.cz/kniha.php?CID=2&CUser=2&Apli=5.
Práce pro předmět Potravinářské zbožíznalství - Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra obchodu a financí.