1.	Slovy vyjádřený právní úkon

2.	Právní úkon vyjádřené jinak než slovy

3.	Lege artis

4.	Kde můžeme najít výkladová pravidla?

4.1	Obecně výkladové pravidlo

4.2	Zvláštní ustanovení

4.3	Další ustanovení

5.	Zásady výkladu

5.1	Pravidlo přednosti projevu vůle před jeho jazykovým nebo jiným vyjádřením

5.2	Pravidlo dobré víry

5.3	Pravidlo slušnosti (fair dealing)

5.4	Pravidlo pacta sunt servanta

5.5	Pravidlo zákazu zneužití práv

5.6	Pravidlo in dubio mitius

5.7	Pravidlo zákazu měnění nebo doplňování projevů vůle

5.8	Pravidlo výkladu ve prospěch efektivnosti

5.9	Pravidlo souladného výkladu závislých smluv

5.10	Pravidlo contra proferentem

5.11	Pravidlo upřednostnění právního účinku všech výrazů projevené vůle před vyloučením některého z nich

5.12	Pravidlo zákazu nadměrné redukce

5.13	Pravidlo přihlédnutí k volnímu celku

5.14	Pravidlo okolnostní

5.15	Pravidlo známého úmyslu

5.16	Zvláštní výkladové pravidlo u spotřebitelských smluv

6.	Výklad analogíí

6.1	Analogie zákona = Analogia legis

6.2	Analogie práva = Analogia iuris

7.	Momenty aplikace práva

7.1	Zjištění skutkové podstaty

7.2	Zjištění příslušné právní normy

7.3	Subsumpce (podřazení) skutkové podstaty pod právní normu, kterou musíme interpretovat

8.

Výklad

8.1	Systematický

8.2	Historický

8.3	Gramatický

8.4

Logický

8.5	Interpretace z hlediska subjektu

8.5.1

Autentický výklad

8.5.2

Soudní výklad

8.5.3

Vědecký výklad

8.6	Historický

8.7

Doslovný

8.8

Zužující

8.9	Rozšiřující

“ Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.


2. pravidlo dobré víry (§ 35 odst. 3 ObčZ.)
Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.

3. pravidlo slušnosti (fair dealing)

4. pravidlo pacta sunt servanta – Smlouvy jsou stranami uzavírány proto, aby platily,
a aby jimi strany byly vázány, čímž se má dosáhnout jimi zamýšleného cíle. (koupě domu)

5. pravidlo zákazu zneužití práv

6. pravidlo in dubio mitius- v pochybnostech (o významu volního projevu nebo jeho platnosti) mírněji

7. pravidlo zákazu měnění nebo doplňování projevů vůle (proti neoprávněnému zásahu vykladače do cizí vůle)

8. pravidlo výkladu ve prospěch efektivnosti
(v pochybnostech se upřednostňuje takový výklad, který činí projev vůle efektivní, tedy takový, jímž lze nejlépe dosáhnout účelu vyplývajícího z projevené vůle)

9. pravidlo souladného výkladu závislých smluv
(obchodních smluv na sobě závislých, které tvoří jeden obchodní případ a sledují jednotný hospodářský účel)

10. pravidlo contra proferentem‘
(obsahuje- li projev vůle výraz připouštějící různý výklad, je tento výklad v pochybnostech vykládán k tíži strany, která jej jako první v jednání použila - § 266 odst. 4 ObchZ.)

11. pravidlo upřednostnění právního účinku všech výrazů projevené vůle před vyloučením některého z nich
(zabraňuje svévolnému výběru, z projevené vůle nesmí být nic vylučováno)

12. pravidlo zákazu nadměrné redukce
(nelze zredukovat celé části nebo doložky volních projevů jako projevy nadbytečné a nepotřebné, protože i ty mohou mít právní význam a přinášet právní účinek)

13. pravidlo přihlédnutí k volnímu celku
(projev. vůli je nutno vykládat kontextuálně s přihlédnutím k souvislostem celé smlouvy či volního projevu stran)

14. pravidlo okolnostní
( projev vůle má být vykládán s přihlédnutím k okolnostem, ze kterých k němu došlo)

15. pravidlo známého úmyslu (§ 266 odst. 1 ObchZ.)
( úmysl jednající strany byl nebo musel být znám tomu, jemuž byl volní projev určen)

16. ! zvláštní výkladové pravidlo u spotřebitelských smluv
- nastanou-li pochybnosti při výkladu spotřebitelské smlouvy, platí výklad pro spotřebilete příznivější
( na to se rádi ptají!!!!:-)"