1.	Úvod do ekonomie, základní ekonomické vztahy

1.1	Předmět ekonomie, pozitivní a normativní ekonomie, metody a chyby při zkoumání

1.2	Vzácnost, zákon vzácnosti, statky vzácné a volné

1.3	Ekonomický koloběh, ekonomické subjekty

1.4	Základní ekonomické otázky co? jak? pro koho?, základní typy ekonomických systémů

1.5	Hranice produkčních možností, náklady obětované příležitosti, zákon klesajících

“a) předmět ekonomie, pozitivní a normativní ekonomie, metody a chyby při zkoumání
• Ekonomie je věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika.
Ekonomická teorie zkoumá pohnutky, které vedou lidi k tomu, aby uspokojovali své potřeby, analyzuje způsoby, jakými je mohou lidé uspokojit a vysvětluje ochotu lidí něco vyrábět.
Nejjednodušší definice předmětu ekonomie je, že zkoumá, jak lidé vyrábějí a spotřebovávají.
Ekonomie je tedy věda o tom, jak lidé rozhodují o využití vzácných zdrojů (výrobních faktorů s alternativním použitím), a jak lidé rozdělují vyrobené statky ke spotřebě (současné a budoucí) mezi jednotlivé osoby a skupiny ve společnosti.
Podstatou ekonomické činnosti člověka je vyrábět statky a služby na základě podnikatelské činnosti s cílem vytvářet bohatství. Některé definice zdůrazňují, že ekonomie se zabývá vytvářením a rozdělováním bohatství.
Ekonomie předpokládá rozumné chování (racionalitu) ekonomických subjektů. Zkoumá a sleduje pouze ekonomické cíle. Mimoekonomické cíle nejsou předmětem zkoumání ekonomie.
Ekonomicky racionální chování je takové, které vede nejefektivnějším způsobem a nejkratší cestou k dosažení ekonomického cíle.
• Pozitivní ekonomie přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká je, tuto realitu popisuje a hledá v ní zákonitosti jejího fungování, je spíše formálně-logická.
Ekonomie se má zabývat tím, co je a ne tím, co by mělo být.
Pozitivní ekonomové považují určitou míru zásahů za nutnou a užitečnou.
Zabývá se takovými jevy, které jsou vědeckými metodami zjistitelné a dokazatelné. Posuzuje individuální i skup. racionalitu chování - nejefektivnější způsob, který vede k dosažení ek. cílů.
• Pro normativní ekonomii je zkoumání reality pouze východiskem, zabývá se tím, co by mělo být. Zjištěnou skutečnost hodnotí a většinou kriticky, je spíše společenská.
Normativní ekonomie vychází z hodnotových soudů a zajímají ji, kromě problému efektivního fungování ekonomiky, také otázky sociální, etické a všeobecně lidské. Vychází z toho, že ekonomická činnost musí být založena na uskutečňování vyšších humanistických principů svobody a rovnosti člověka, která by mu umožnila seberealizaci. Zastánci pozitivního směru ekonomického myšlení považují takový přístup za nevědecký.
• Metody zkoumání - Ekonomové a vědci z jiných oborů vyvinuli určité techniky nazývané „vědecký přístup“, které usnadňují pochopit síly působící v pozadí nezaměstnanosti, cen a mezd, rozdělování důchodů nebo zahraničního obchodu.
Pozorování: Pozorování ekonomických procesů je jedním z hlavních zdrojů ekonomických poznatků, vycházíme zejména z historických záznamů.
Analýza: ekonomická = přístup, který vyvozuje nebo předpovídá určité typy ekonomického chování na základě předem daných předpokladů o tom, jak jsou lidé nebo firmy motivovány nebo jak budou jednat, rozvíjení, testování ekonomických teorií, velmi důležitá je historie a fakta;
statistická = nezbytné jsou matematické metody teorie pravděpodobnosti a ekonometrie, třídění faktů, tvorba statistických ukazatelů, průměrování údajů
Experimenty: kontrolované experimenty – rozdělení pozorované populace do dvou nebo více skupin, s každou z nich se zachází přesně stejně, s výjimkou změny jediného faktoru (zkoumaného);
laboratorní experimenty – vytvoří se skupiny lidí, jakožto vzorek firem a spotřebitelů, v ekonomice špatně proveditelné – je obtížné napodobit v laboratoři skutečnou ekonomiku, lidé se v pokusných situacích často chovají osobitě);"

Vypracováno k bakalářským zkouškám v roce 2009.