1.

Úvod

2.	Způsob volby a charakteristika volebního systému

3.	Kandidující subjekty a výsledky voleb

4.	Volební podpora na úrovní spolkových zemí

5.

Závěr

"Volby do Národní rady Rakouské republiky probíhají po volební reformě přijaté v roce 2008 každých pět let a volí se v nich celkem sto osmdesát tři poslanců. Volit může každý, kdo dovršil věku šestnácti let před 1. lednem roku, v němž se volby konají, má rakouské občanství a nebyl shledán vinným z úmyslného trestného činu a odsouzen k odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku. Pasivní volební právo má občan Rakouska, jemuž nejpozději v den voleb bylo alespoň devatenáct let. Platí však pravidlo, že ve spolkových zemích Štýrsko, Tyroly a Voralbersko je pro voliče účast ve volbách povinná. V ostatních spolkových zemích účast povinná není, přesto je však velmi vysoká, v průměru přes 90 %.
Pro účely voleb je Rakousko rozděleno do devíti zemských volebních obvodů, které jsou identické s jednotlivými spolkovými zeměmi. Dále se tyto zemské volební obvody dělí na čtyřicet tři regionálních obvodů.
Způsob volby je založen na poměrném listinném volebním systému. Podle podoby hlasování se jedná o systém s vázanou kandidátní listinou, kdy volič má k dispozici pouze jeden preferenční hlas a může tak do jisté míry ovlivnit pořadí na kandidátce. Distribuce jednotlivých mandátů probíhá na třech úrovních. V prvních dvou skrutiniích se pro přepočet hlasů na mandáty využívá tzv. Haerova kvóta. Výsledkem tohoto přepočtu je tzv. zemské volební číslo. V prvním skrutiniu tedy daná politická strana získá tolik mandátů, kolikrát je zemské volební číslo obsaženo v součtu hlasů odevzdaných pro tuto stranu. V rámci stany, která má nárok na mandát, se sestaví pořadí kandidátů na základě preferenčních hlasů voličů. Přednost mají ti, kteří získali alespoň tolik preferenčních hlasů, kolik činí polovina zemského volebního čísla, nebo nejméně šestinu z celkového počtu preferenčních hlasů, jež byly odevzdány pro kandidáty dané strany v regionálním volebním obvodě. Rozdělováno je nejvýše osm mandátů na obvod. Nárok na postup do druhého skrutinia mají pouze ty strany či formace, které získaly na regionální úrovni alespoň jeden přímý mandát nebo obdržely na celostátní spolkové úrovni minimálně 4 % hlasů. Každá ze stran obdrží tolik mandátů, kolikrát se do počtu hlasů získaných v druhém skrutiniu vejde volební číslo po odečtení všech mandátů přidělených v prvním skrutiniu. Mandáty zde získají přednostně ti kandidáti, jejichž suma preferenčních hlasů dosáhla zemského volebního čísla. Ostatní jsou distribuovány na základě pořadí na kandidátní listině. V jednotlivých obvodech se rozděluje v závislosti na velikosti země sedm až třicet pět mandátů. Pro postup to třetího skrutinia (federální spolková úroveň) platí stejné podmínky jako u druhého skrutinia. "

Čistý text dosahuje cca 3 stran. Práce obsahuje tabulky, schémata a mapy.
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie