1.	Politologie

2.	Politický systém

3.

Politika

4.	Moc, panství, stát, ideologie

5.	Politický vztah

6.	Podmínky realizace politických zájmů

7.

Politik

8.	Politická filosofie

8.1	Dějiny politické filosofie

8.1.1

Klasická

8.1.1.1

Antika

8.1.1.2

Křesťanství

8.1.2

Moderní

8.1.3

Současná

9.	Politické ideologie

9.1	Liberalismus

9.2	Neoliberalismus

9.3	Konzervatismus

9.4	Libertarianismus

9.5	Neokonzervatismus

9.6	Nový konzervatismus

9.7	Socialismus

9.8	Nová hnutí

9.8.1

Environmentalismus

9.8.2

Nacionalismus

10.	Demokracie a její formy

10.1	Typy teorií demokracie

10.2	Teorie podle toho, kterou část politického procesu zdůrazňují

10.3	Podle výkonu vlády

10.4	Podle oblasti

10.5	Podle míry zapojení občanů

10.6	Podle způsobu zprostředkování zájmů ve společnosti

11.	Formy vlády

11.1	Parlamentní režim

11.2	Prezidentský režim

11.3	Poloprezidentský režim

11.4	Švýcarský režim

11.5	Nedemokratická uspořádání

11.5.1

Autoritativní režimy

11.5.2

Klasifikace autoritarismu podle J. J. Linze

11.6	Totalitní režimy

12.	Zájmové skupiny

12.1	Zájmové skupiny (ZS) a politické strany

12.2	Vymezení ZS

12.3	Typy politických stran

12.4

Funkce ZS

12.5	Strategie ZS

12.6	Vztah ZS a státu

13.	Politické strany

13.1

Vznik

13.2	Novák – 4 přístupy sledující vznik politických stran

13.3	Klasifikace stran dle místa, času a struktury

13.4	Funkce politických stran

14.	Stranické systémy

15.	Mezinárodní vztahy

16.	Volby a volební systémy

16.1	Volební systémy

16.2	Typologie volební kampaně

16.3	4 typy volební kampaně

16.4	Průběh volební kampaně

16.5	Charakter volební kampaně

17.	Politická geografie

17.1	Mentální mapa

17.2	Mapy a politické mapy

17.3

Regiony

17.4

Poloha

18.

Stát

18.1	Způsoby jak připojit území nové

18.2	Teritorium

18.3	Státy podle velikosti

18.4	Státy podle tvaru

18.5	Obyvatelstvo

18.6	Vnitřně politicko-prostorová organizace teritoria

18.7	Suverenita

18.8	Mezinárodní uznání

19.	Volební geografie

20.	Geopolitika

"Socialismus
Vznikl jako reakce na industriální revoluci. Je velmi široký od utopického komunismu, přes marxismus leninismus, neomarxismus, eurokomunismus ke státu blahobytu, eurokomunismu nebo sociálně dem stranu, třetí cestu.
Každý socialismus je nutné postihnout v určité časové době. Obecně oxfordský slovník rozdělil socialistické směry na komunistický, marxistický a sociálně demokratický.

Komunistické směry:
1. utopický socialismus
- vznikl na přelomu 18. a 19. století před Marxem a Angelsem.
- Základy mu položil již Platon a Thomas More
- US je spojen s dílem Saint-Simona a Charlese Fouriera a Robera Owena nebo Etienne Caben (Cesta do Ikarie)
- Návrhy nové společnosti, která je uspořádána spravedlivě, socialisticky
2. marxistický socialismus
- 1847/48 psali Marx s Engelsem Komunistický manifest
- Je programovým dokumentem vědeckého komunismu
- Dějiny společností jsou dějinami třídních bojů. Buržoazie vytvořila proletariát a tím vše zjednodušila. Proletariát ničí buržoazii jako ona ničila feudalismus. Společnost převezme výrobní prostředky a nastolí plánovanou organizaci společnosti. Demokracie nastane až zmizí kapitalisté, nebudou třídy a pak zmizí stát a zbyde jen svoboda (Lenin).
- Lenin vytvořil stranu bolševiků; chtěl po revoluci rozbít byrokracii a vytvořit novou. Stejně Marx a Engels – po revoluci stát zmizí. Revoluce proběhne po celém světě.
- Vedoucí role strany vzniká již za Lenina a pokračuje Stalinem.
- Stalinismus – 1929-1953; odstranil částečnou toleranci soukromého vlastnictví (byla to NEP). Zlikvidoval opozici, násilně industrializoval, a to pouze v jedné zemi, protože revoluce v jiných zemích neuspěly. Vytvořil systém gulagů, likvidoval kulaky, národnostní menšiny. Po válce se stal SSSR světovou mocností, s kultem osobnosti, vlivem pravicového fašismu lidi lákala levicová ideologie.
o Komunistické systémy ve východním bloku, číně, kubě...
o KS se formovaly a sjezdech, kde se volil ústřední výbor, politbyro a generální tajemník
o Rada vzájemné hospodářské pomoci a Organizace Varšavské smlouvy byly hlavními M org. Komunismu

- smrt Stalina 1953 se systém uvolnil – Chruščov, nástupem Brežněva v 60. letech začíná neostalinismus, skupina tech, co nechtěli destalinizaci. Zahájil doktrínu omezené suverenity a usiloval o udržení impéria pohromadě.
- Uvolnění po nástupu Gorbačeva vyvolalo revoluce a zhroucení kom bloku. Kuba, severní Korea a Čína zůstávají komunistické."