1.	Úvod - definice pojmu sociální třída

2.	Příklad moderní klasifikace

3.	Weberovo pojetí tříd

4.	Další pojetí tříd

5.	Vliv sociálních rozdílů

"2. Příklad moderní třídní klasifikace
Jak už bylo zmíněno, definic a charakteristik tříd byla vytvořena celá řada, přičemž tato schémata sahají od hrubého členění na dvě či tři třídy až po podrobné klasifikace s mnoha různými sociálními skupinami. Jako příklad může sloužit členění podle britského National Readership Survey (NRS), která se často používá v marketingu:.....

3. Weberovo pojetí tříd
Jelikož bylo v úvodu zmíněno Marxovo chápání třídní společnosti, je nutno uvést i pojetí Maxe Webera, který definuje třídu jako souhrn osob, které mají stejný způsob obživy. Rozlišuje třídní kritérium vlastnické (příjem plyne z vlastnictví statků) a výdělečné (tvoří podstatnou část mezilehlých vlastnických tříd a je definováno schopností uspět na trhu se statky a službami), v jejichž rámci existují vždy třídy pozitivně privilegované (obchodníci, bankéři, odborníci), negativně privilegované (dělníci) a mezilehlé (zemědělci, řemeslníci, úředníci). Weber navíc rozlišuje tzv. sociální třídy, které chápe jako třídy mobilitně uzavřené vůči ostatním.

4. Další pojetí tříd
V základech dalších pojetích tříd můžeme vysledovat např. Marxovu teorii obohacenou o Weberův přístup (nemarxistické pojetí), třídní schéma založené na sociální poptávce o dané zaměstnání a to z hlediska postavení na trhu práce, které souvisí s příjmem, a z hlediska pracovních podmínek, které souvisí s účastí na řízení a rozhodování (tzv. třídní model Johna Goldporta).

5. Vliv sociálních rozdílů
Třídní dělení je tedy založeno na určitých sociálních rozdílech. Je přirozené, že tyto sociální rozdíly se promítají do života člověka a jeho průběhu. Tato ovlivnění můžeme pozorovat nejen ve sféře zdraví, velikosti rodiny , životního stylu, ale také ve vzdělávací kariéře. Výše uvedené můžeme nazvat projevy socializačního působení v rámci subkultury, která zásadním způsobem ovlivňuje již ranou dětskou výchovu – děti z dělnických rodin např. nejsou tolik vedeny k výkonu a vzdělání, jsou méně povzbuzovány, je jim věnována menší individuální pozornost a žijí v méně stimulujícím prostředí než děti pocházející ze středních tříd. Tato skutečnost bývá označována jako třídní deprivace."

Část textu je psána v tabulce.
Práce do předmětu Sociálně – kulturní antropologie - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.