0.

Úvod

1.	Identifikace aktiva, jehož hodnota může být snížena

2.	Vyčíslení zpětně získatelné částky

3.	Uznání a vyčíslení ztráty ze snížení hodnoty penězotvorných jednotek a goodwillu

3.	1. Zpětně získatelná částka a účetní hodnota penězotvorné jednotky

3.	2. Přiřazování goodwillu penězotvorným jednotkám

3.	Testování penězotvorných jednotek s goodwillem na snížení hodnoty

3.	4. Ztráta ze snížení hodnoty penězotvorné jednotky

4.	Snížení hodnoty aktiv podle českých účetních předpisů

5.	Zveřejnění

"3. 1. Zpětně získatelná částka a účetní hodnota penězotvorné jednotky
Zpětně získatelná částka penězotvorné jednotky je vyšší z reálné hodnoty penězotvorné jednotky snížené o náklady na prodej a z její hodnoty z užívání. Účetní hodnota penězotvorné jednotky musí být stanovena na shodném základě způsobem, kterým byla určena zpětně získatelná částka penězotvorné jednotky. Účetní hodnota penězotvorné jednotky:
- zahrnuje účetní hodnotu pouze takových aktiv, která mohou být přiřazena přímo nebo přidělena na rozumném a konzistentním základě penězotvorné jednotce a která budou vytvářet budoucí peněžní příjmy použité při určování hodnoty z užívání penězotvorné jednotky a
- nezahrnuje účetní hodnotu jakéhokoli uznaného závazku, ledaže zpětně získatelná částka penězotvorné jednotky nemůže být určena bez zřetele na tento závazek.
To je proto, že reálná hodnota snížená o náklady na prodej a hodnota z užívání penězotvorné jednotky jsou určeny bez peněžních toků, které se vztahují k aktivům, která nejsou součástí této penězotvorné jednotky, a k závazků, které nebyly uznány.
Z praktických důvodů je zpětně získatelná částka penězotvorné jednotky často stanovena po zvážení aktiv, která nejsou její součástí (např. pohledávky nebo jiná finanční aktiva), nebo závazků, které již byly zachyceny v účetní závěrce (např. dluhy, penzijní závazky a jiné rezervy). V takových případech je účetní hodnota penězotvorné jednotky navýšena o účetní hodnotu těchto aktiv a snížena o účetní hodnotu těchto závazků.

3. 2. Přiřazování goodwillu penězotvorným jednotkám
Pro účely testování snížení hodnoty musí být goodwill, pořízený podnikovou kombinací od data akvizice, přiřazen každé penězotvorné jednotce nebo skupině penězotvorných jednotek nabyvatele, pokud se očekává, že budou mít prospěch ze synergie kombinace, bez ohledu na to, zda jsou těmto jednotkám nebo skupinám jednotek přidělena jiná aktiva nebo závazky nabývaného. Každá jednotka nebo skupina jednotek, ke které je přiřazen goodwill:
- musí představovat nejnižší úroveň účetní jednotky, na které se goodwill sleduje pro účely interního řízení a
- nesmí být větší než segment založený buď na primárním nebo sekundárním formátu vykazování účetní jednotky, který je stanoven v souladu s IAS 14 – Vykazování podle segmentů.

Goodwill pořízený podnikovou kombinací představuje platbu realizovanou nabyvatelem v očekávání budoucích ekonomických prospěchů z aktiv, která nelze identifikovat jednotlivě a samostatně uznat. Goodwill nevytváří peněžní toky nezávisle na jiných aktivech nebo skupinách aktiv a často přispívá k peněžním toků více penězotvorných jednotek. Goodwill někdy nelze přiřadit přesně jednotlivým penězotvorným jednotkám, ale pouze skupinám penězotnovrných jednotek. Ve výsledku se nejnižší úroveň účetní jednotky, která je určena pro sledování goodwill pro potřeby interního řízení, skládá z více penězotvorných jednotek, ke kterým se goodwill vztahuje, ale k nimž jej nelze přiřadit."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.pwc.com/extweb/insights.nsf/docid/519C623B2B3A106A802575AE003E32FF; ccvista.taiex.be/show.asp?link=/Fulcrum/CCVista/CZ/32003R1725-CZ.doc.
Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, Katedra finančního účetnictví a auditingu.