1.	Rétorika – definice

2.	Dějiny a osobnosti

2.1

Vznik

2.2

Ptahhotep

2.3

Buddha

2.4

Alláh

2.5	Georgiás z Leontin

2.6

Filipiky

2.7	Lakonické projevy

2.8

Tacitus

2.9

Sofisté

2.10

Sokrates

2.11

Platon

2.12

Cicero

2.13	Aristoteles

2.13.1

5 prvků klasické rétoriky

2.13.2

Nástroje rétoriky dle Aristotela

2.14	Quintilianus

2.15	Klasická rétorika

2.16	Erasmus Rotterdamský

2.17	Studium rétoriky ve středověku

2.18	J. A. Komenský

3.	Veřejný projev

3.1	Základní pravidla veřejného projevu

3.2	Základní prvky přípravy veřejného projevu

3.3	Druhy veřejných projevů

4.	Řečnické nástroje

5.	Složky řečnického výkonu

“Řečnické nástroje
- základním předpokladem přesvědčivého a účinného projevu: znalost gramatiky, větné stavby, ovládání spisovného jazyka
- řečnické nástroje dělají projev srozumitelnější, zajímavější, názornější

1) bohatá slovní zásoba
- používání synonym
- slovní zásoba je ovlivněna vzděláním, četbou, prostředím, kde se člověk pohybuje

2) řečnické nástroje pro navázání kontaktu s posluchači
a) oslovení posluchačů
b) používání 2. osoby mn. čísla: jak sami víte
c) používání 1. osoby mn. čísla: můžeme si položit otázku

3) řečnické nástroje, které zlepšují porozumění řeči
a) příklad a vyprávění - příklady z vlastní zkušenosti
b) přirovnání - neznámou věc přirovnat k něčemu známému
c) metafora = obrazné vyjádření
d) personifikace - o neživých věcech mluvíme jako o živých, přisuzujeme jim lidské vlastnosti (př. les vypráví)
e) bajky = krátký smyšlený příběh s mravním ponaučením, kdy zvířata jednají jako lidé

4) řečnické nástroje, které vytváří napětí v řeči
a) gradace = stupňování, zesilování výroků: bylo to nedobré, nepřípustné, ba odsouzeníhodné
b) řetězové spojení - myšlenku sdělujeme po částech: zdraví je dar, zdraví je dar, který musíme chránit
c) kontrast - použiji slova, která stojí proti sobě: př. láska a nenávist
d) oznámení závažného sdělení: připraví posluchače na závažné sdělení (př. než si ukážeme, jak k nehodě došlo, seznámíme se...)
e) ironie - mluvíme na oko vážně, ale ve skutečnosti se dané věci vysmíváme
f) sarkasmus - výsměch
- sarkasmus a ironie používat opatrně - jinak se řečník může dostat do konfliktu s posluchači
5) řečnické nástroje, které ovlivňují účinnost projevu
a) citáty - jimi se odvoláváme na odborníky
b) aforismy = stručný vtipný výrok (Jste-li na pochybách, říkejte pravdu)
c) řečnické otázky - posluchač na ně nemá odpovědět nahlas, odpovídá si na ně v duchu, vede ho k zamyšlení
d) dialogizační otázka - pokládá mluvčí jako za posluchače a sám na ni odpoví (př. Ptáte se jak je to možné? Je to...)
e) rektifikace = opakování téhož jinými slovy (př. jinak řečeno jde o..)
f) tautologie = použití více slov stejného významu za sebou (př. těžce, velmi obtížně...)
g) exklamace = zvolání, používá se často v závěru slavnostního projevu
h) přísloví"