1.

Pojmy

1.1

Výzkum

1.2

Census

1.3	Výzkum veřejného mínění

1.4

Panel

1.5	Studie trendů

1.6	Longitudinální studie

2.	Výběr vhodného výzkumného tématu

3.	Sestavování seznamu otázek

4.	Chyby a omyly

4.1	Chyby při tvoření otázek

4.2	Dvojité otázky

4.3	Nejednoznačné otázky

4.4	Použití cizích slov, odborných výrazů, nářečí, slangu či žargonu

4.5	Nesprávná úroveň formulace otázek

4.6	Abstraktní otázky

4.7	Otázky na mínění někoho jiného

4.8	Komplexní otázky

4.9	Zavádějící a sugestivní otázky

4.10	Citlivé a ohrožující otázky

4.11	Chybné škály a chybná nebo nedostatečná nabídka odpovědí

5.

Omyly

5.1	Respondent má pocit, že interview se netýká výzkumu

5.2	Respondent má pocit, že informace mohou být použity proti němu

5.3	Respondent odmítá spolupracovat

5.4	Odpovídá rutinně

5.5	Stylizuje se do nějaké role

5.6	Nechce vypadat hloupě

5.7	Nechce ztrácet čas, nezajímá ho výzkum

5.8	Otázky se mu zdají moc všeobecné

6.	Relevance dotazování

7.	Relevance seznamu otázek

8.	Relevance cílů studie

9.	Relevance otázek ve vztahu ke studii

10.	Relevance otázek ve vztahu k respondentům

11.	Formát otázek

11.1	Uzavřené otázky

11.2	Otevřené otázky

11.3	Polootevřené otázky

12.	Další typy otázek

12.1

Filtrační

12.2	Výčtové otázky

12.3	Výčtové otázky s uvedením pořadí

12.4

Baterie

12.5	Otázky v tabulce

13.	Vhodné pořadí otázek

14.	Pretest seznamu otázek

"Relevance dotazování

Relevance seznamu otázek
= vhodnost: cílů studie, otázek ve vztahu k cíli studie, otázek ve vztahu k respondentům
- jen vhodný vzorek zaručí, že se získá dostatečný objem validních dat

Relevance cílů studie
- cíl a smysl studie se respondentu musí jevit jako relevantní, smysluplný, závažný a významný
- problém: cíle nemusí být laikům jasné
- nutné srozumitelně vyjasnit, aby byl člověk ochotný zúčastnit se výzkumu
- získat si důvěru, přesvědčit lidi, aby obětovali svůj čas

Relevance otázek ve vztahu ke studii
- pokládané otázky musí odpovídat účelu a cíli studie, aby se platnost hypotézy mohla výzkumem ověřit
- přiměřený počet otázek: vyvarovat se zbytečných otázek
- už předem navrhnout druh statistického zpracování, typy analýzy
- problém: lidé berou dotazník jako formu osobního testu, chtějí obstát, prezentovat se jako zkušení, vzdělaní lidé
- pokud respondent považuje otázky za nerelevantní může odmítnout účast, nebo odpovídá nejednoznačně

Relevance otázek ve vztahu k respondentům
- pokládané otázky se musí týkat respondentů, musí být vhodné, neutrální, bez narážek nebo naznačení odpovědi, odkazování se na autority
- u heterogenního vzorku, nutné zajistit,aby respondent nedostal otázku, která se pro něj nehodí:
a) více druhů seznamů otázek pro různé skupiny (př. pro studenty a důchodce)
- finančně nákladné
b) vícenásobná formulace otázky: př. bylo vaše těhotenství (vaší manželky) rizikové?
- může být zavádějící, vést k chybným odpovědím
c) použití filtru – rozdělí vzorek respondentů na více částí, na podsoubory otázek odpovídají jen lidé, kterých se otázky týkají: př. pokud jste na otázku 10 odpověděli ano, přejděte na otázku 15
- filtry mohou zmást – člověk určité otázky přeskočí

Formát otázek – otevřené, polootevřené, uzavřené

1) Uzavřené otázky
- dotázaný musí volit 1 z nabídnutých odpovědí
- alternativy musí být vyčerpávající, jinak respondent nemůže odpovědět
- výhody:
a) odpovědi jsou standardizované, snadno se kódují a vyhodnocují
b) odpovědi respondentů se snadno porovnávají
c) respondent si je jistý, jak odpovědět
d) odpovědi jsou správné a úplné (jen při výčtu všech možností)
e) u citlivých otázek- př. příjem – možnost dát jako alternativy rozmezí (méně citlivé, než kdyby respondent měl přesnou částku napsat)
- nevýhody:
a) chybí alternativy, není možnost odpověď doplnit
b) příliš mnoho alternativ: dotazník je nepřehledný, při interview možná chyba (obtížné zachytit všechny možnosti)- vhodné použít karty (respondent se podívá a odpověď vybere)
c) možnost chybné interpretace – nepozná se, jestli respondent porozuměl otázce
d) přehlednutí se – omylem zaškrtnu něco jiného
e) při studiu postojů vhodné dát jako alternativu „nevím“- lidé nemusí mít vyhraněný názor a zaškrtávali by náhodně, proto lepší, aby řekli nevím

- použití uzavřených otázek
- hodí se pro nominální proměnné (př. pohlaví), ordinální (stupeň vzdělání), intervalově vyjádřené proměnné (př. věkové kategorie)
- nevhodné pro kontinuální proměnné s mnoha kategoriemi (podíl, poměr)
- nominální proměnné
- musí být vyčerpávající=exhaustivní a vzájemně se vylučující=exkluzivní, tím zaručena jen 1 správná odpověď"