1.	Vývoj užívání techniky

2.

Použití

3.	Provádění skupinových interview – fáze

4.

Plánování

4.1	Etika a diskrétnost

4.2	Finanční náklady

4.3	Časový rozpočet

5.	Práce moderátora

6.	Základní kroky při provádění focus group

6.1	Určení počtu skupin

6.2	Určení velikosti skupin

6.3	Výběr účastníků

7.	Stanovení míry angažovanosti moderátora

7.1	Vysoká míra

7.2	Nízká míra

8.	Průběh a vedení skupinového interview

9.	Zásady skupinové diskuze

9.1	Zahájení diskuze

9.2	Základní pravidla

10.	Kdy není vhodné skupinové interview použít

11.	Výhody skupinového interview

12.	Zvláštní typy focus group

"Průběh a vedení skupinového interview
- Merton (1956): 4 kritéria pro efektivní vedení skupinového interview -mělo by:
1) pokrýt maximum oblastí zkoumaných námětů = řešit co nejvíce oblastí, které s námětem souvisí
2) poskytnout co nejkonkrétnější data;
3) rozvíjet interakci ve skupině (synergický efekt), umožnit sledování hloubky skupinové diskuse;
4) počítat s osobními souvislostmi, které účastníci vnášejí při formulaci svých odpovědí na pokládané otázky

- cíl skupinového interview: získat informace + pochopit pohledu účastníků na problematiku
- při interakci se skupinou musí člověk názor vysvětlit, obhájit

- délka : 1-2 hodiny
- vhodné připravit scénář s diskusními náměty

Zásady skupinové diskuze
1) Debata nemá být pomalá, nudná;
2) Účastníci mají být více orientováni sami na sebe, ne na moderátora (hrozí vzájemná ignorace mezi účastníky): důležitá je interakce účastníků
3) Účastníci mají mít příležitost sami skončit s námětem, považují-li jej za vyčerpaný a spontánně přejít k dalšímu;
4) Účastníci mají mít možnost spontánně rozvíjet diskusi různými směry
5) Nenutit k odpovědi, pokud se účastník nechce vyjádřit
6) Moderátor musí brát ohled na situaci – nejet jen dle připraveného seznamu

Zahájení diskuze
- moderátor uvede náměty, seznámí účastníky se základními pravidly
- oslovování: vhodné křestními jmény (mohou být smyšlená), než čísly, iniciálami oslovovat pane 1, nebo paní JH

Základní pravidla
1) Mluví vždy jen 1osoba, účastníci se vzájemně nepřerušují;
2) Sousedé nevedou postranní konverzaci, nešeptají si (nesmí existovat prostředí, kde se lidé bojí říct něco nahlas – moderátor musí vytvořit vhodné prostředí)
3) Názor každého účastníka je zajímavý, od každého se očekává účast v diskusi, nikdo si v ní nemůže nárokovat dominantní roli

Kdy není vhodné skupinové interview použít – bariéry použití focus group
1) primárním záměrem je něco jiného než výzkum
- např. řešení konfliktů, zlepšování komunikace mezi lidmi,
- účelem skupinového interview je sběr dat pro objasnění problému

2) ve skupině jsou nevhodné podmínky pro diskuzi
- účastníci nejsou ochotní se vyjádřit k námětům kvůli nevhodné skladbě skupiny
- př. problematiku pracoviště má rozebírat nehomogenní skupina (zaměstnanci a jejich nadřízení) – nevhodné, nechuť odpovídat, obavy z možných důsledků
- př. velké sociální rozdíly mezi účastníky
- př. kvůli citlivosti tématu pro některé účastníky: př. skupina mladých a starších lidí – mladí lidé více otevření, ochotni mluvit otevřeně

3) námět nezajímavý, nevhodný pro účastníky
- př. dívky by měly diskutovat o automobilových závodech, bezdětní o potřebách dětí,…
- problémy: příliš široce pojaté téma – diskuze se rozbíhá mnoha směry mimo původní zkoumaný záměr (ten ale nebyl správně vymezen), nebo příliš úzké téma – diskuze se brzy vyčerpá, dojdou podněty
- naopak: problémem i přílišný zájem některého účastníka o téma – hraje si na odborníka, nepouští ke slovu
- podmínka fungování diskuze: účastníci musí být schopní o problematice diskutovat
- stanovit přiměřenou hloubku podhledu, aby diskuze byla co nejvolnější a nejplodnější

4) je třeba získat statistická data
- skupinová diskuze je kvalitativní metoda"