1.	Studium dokumentů

2.	Typy dokumentů

3.	Historiografie (= historický výzkum)

3.1

Zahrnuje

3.2	Snaha zachytit

3.3	Cíl techniky

3.4	Důvody provádění historického výzkumu

4.	Prameny historických dat

5.	Dělení zdrojů dat

5.1	Primární zdroje dat

5.2	Sekundární zdroje dat

6.	Čtení a hodnocení dokumentů

6.1	Externí kritika dokumentu

6.2	Interní kritika dokumentu

6.3

Postup

7.	Ústní zprávy a svědectví

8.	Analytické techniky historického výzkumu

9.	Příklady historické analýzy

10.	Weber a role idejí

11.	Japonské náboženství a kapitalismus

12.	Literární aktivita žen viktoriánské doby

13.	Archivální výzkum

13.1	Veřejné archivy

13.2	Komerční média

13.3	Úřední dokumenty

13.4	Úřední dokumentární záznamy

13.5	Soukromé archivy

14.	Obsahová analýza

14.1	Analytické techniky obsahové analýzy

15.	Studium materiálních stop lidí

15.1

Validita

15.2	Plošná validita

15.3	Validita kritéria

15.4	Reliabilita

"Archivální výzkum
- dělení dokumentů:
- veřejné, soukromé (Denzin);
- osobní, úřední, media (Jeřábek)

Veřejné archivy (určeny pro veřejnost)
- archivovat lze: knihy, nemocniční záznamy o přijetí a propuštění pacientů, registrace aut, soubory hřbitovních kamenů, internetové stránky,..jakékoliv běžné záznamy
- striktně uspořádány, př. podle číselných indexů, chronologicky, abecedně
- záznamy v archivech standardizovány - to zvyšuje přehled, usnadňuje orientaci při vyhledávání potřebného záznamu a dokumentu

- druhy veřejných archivů:
1) komerční média – nejvíce ovlivněny technickým vývojem
- psané, kreslené, záznamové materiály (audio, video) pro masové použití (př. noviny, knihy, fotografie, filmy, videokazety, záznamy TV pořadů, kresby, komiksy,

2) úřední dokumenty: matriční, demografické a jiné záznamy
- př. úřední výkazy a statistiky, soudní a policejní protokoly, cenzus obyvatel, meteorologické záznamy, finanční a obchodní záznamy, smlouvy, interní zprávy vládních agentur, záznamy politických projevů, školní zprávy a záznamy, zdravotnické záznamy

- využití matričních záznamů – příklady:
a) v genealogii (rodokmeny)
b) pro komerční účely v cílené reklamě (výběr obyvatel určitého věku),
c) pojišťovny – k odhadu rizik v rámci životního pojištění (rizikové skupiny – např. horolezci)
d) vytvoření mapy zločinu na základě informací z protokolů kriminalistů (do mapy zaneseno místo a druh zločinu)

3) úřední dokumentární záznamy
- př. využití těchto záznamů jako základní rámec - př. porovnání meteorologických záznamů s obdobím špatných nálad

- problémy práce se veřejnými dokumenty:
a) řada dokumentů v archivech chybí
b) neúplná data ve statistických dokumentech (není vysvětleno, které hodnoty zahrnuty a které ne)
c) nutné respektovat zásady etiky – neuvádět celá jména, věk, …

Soukromé archivy
- př. dopisy, deníky, autobiografie, soukromé filmy, videa, kresby
- typy autobiografie:
a) všeobecná – popisuje celý život člověka od nejranějších vzpomínek až do doby, kdy člověk svůj životopis ukončil (popis životních událostí a příběhů, životní zkušenosti a osobní postoje a náhledy na události)
b) tématická – popisuje určitou životní fázi (př. život prostitutky), jde o výřez ze života subjektu
c) upravená vydavatelem – vypustí nudné části a opakující se popisy, upraví nesrozumitelné části, zkrátí rozvleklé části, zvýrazní vybrané části
- všechny unikátní jazykové jevy jako osobité výrazy, použití slangu nebo žargonu, hovorový způsob řeči by měly zůstat zachované

- deníky - obsahují pocity, mínění o skutečnostech, se kterými se člověk setkal
- dopisy – určené pro párovou veřejnost (pisatele a jeho adresáta), mohou být uveřejněny (př. Dopisy Olze), sloužit jako zdroj dat pro sociologický výzkum (př. zkoumáni dopisů polských imigrantů v USA, které posílali domů do Polska – odhaleny změn hodnot díky přesunu)"