1.	Vývoj správní vědy

1.1.	17. století – merkantilismus

1.2.	18. století - kameralistika

1.3.	19. století - vznik správního práva

2.	Hlavní teoretické přístupy ve správní vědě

2.1.

Tradiční

2.2.

Moderní

2.3.

Max Weber

2.3.1.

Znaky moderní byrokracie - Weber

2.3.2.

Důsledky pro postavení úředníka

2.3.3.

Principy veřejné správy v administrativním státě

2.4.	Škola vědeckého řízení (Henry Fayol)

2.5.	Public Administration School v USA (Woodrow Wilson)

2.6.	Zkoumání negativ byrokracie a disfunkcí

2.6.1.

Robert Merton: ritualismus byrokracie a přemístění cíle

2.6.2.

Herbert Simon a teorie omezené racionality

2.6.3.

Michel Crozier: byrokratický fenomén

2.7.	NPM (New Public Management) – Nové modely veřejné správy

2.7.1.

Společné předpoklady a charakteristiky nových modelů VS

2.7.2.

Prvky NPM

2.7.3.

New Public management

3.	Současná diskuse

4.	Model státní služby – Británie

4.1.

USA

4.2.	Kontinentální Evropa – legalistický přístup

4.3.	Francie – státní služba

5.	Typy úředníků (manažerů) ve VS na základě historické zkušenosti (Farnham)

5.1.	Britský parlamentní model

5.2.	Německý model

5.3.	Francouzský model

5.4.	Nový manažer v britském modelu

6.	Systémy státní služby

6.1.	Srovnání managementu ve veřejném a v soukromém sektoru

"Hlavní teoretické přístupy ve správní vědě

1) Tradiční (= legalistický přístup ke zkoumání)
- silně se přiklání k právu, zabývá se analýzou správního práva - správní věda chápána jako analýza správního práva
- předmětem: právní normy a jejich výklad na základě dedukce

2) Moderní
- správní věda je samostatný obor
- předmětem zkoumání: správa jako druh řízení
- správa analyzována nejen abstraktně, ale v konkrétních souvislostech.
- využití řady metod (nejen deduktivní, ale také komparativní a induktivní) - multidisciplinární charakter ( využití různých metod používaných v právu, teorii řízení, sociologii, psychologii,…)

Max Weber - byrokratický stát
- představa dokonalé byrokracie s racionálním rozhodováním
- Weber položil základ administrativnímu státu: moderní stát = byrokracie a administrativa

- rozdíl mezi tradičním (zvyky, tradice) a racionálním panstvím stejný jako rozdíl mezi patrimoniální a byrokratickou správou
- patrimoniální správa
- týká se feudalismu
- založena na vztahu mezi pánem a klienty (poddanými)
- dochází k souběhu soukromého a veřejného (vlastnictví úřadu).
- byrokratická správa
- rozhoduje podle neosobních norem věcného charakteru
- normám jsou podřízeni všichni
- byrokratická správa je racionální a jediné možné řízení společnosti moderní doby

Znaky moderní byrokracie - Weber
1) hlavní znaky: věcnost, racionalita
2) byrokratická správa = nepřetržité vyřizování záležitostí podle pevně daných a víceméně vyčerpávajících pravidel abstraktního charakteru
3) členové byrokratické aparátu mají pevně stanovené kompetence
- kompetence úředníka odvozena od jeho kvalifikace
4) existuje princip úřední hierarchie
- vyšší úřady kontrolují a dohlíží na nižší úřady
- nižší úřady mají právo odvolání, právo podat stížnost vůči vyšším úřadům
5) úředníci musí být vyškoleni: nutné pro ovládnutí pravidel, na jejichž základě se rozhoduje
- znalost příslušných pravidel představuje základ specializovaného vědění úředníků
6) úřední jednání je fixováno písemnou formou
- písemná akta zhotovuje štáb podřízených úředníků
7) oddělení soukromého a veřejného (týká se majetku, místa, času)
- materiální správní prostředky nejsou ve vlastnictví úředníků
- úřední (veřejný) a soukromý majetek odděleny"

Tato práce obsahuje tabulky.
Práce je psána v bodech.