1.	Prezidentský model dělby moci

1.1.	Ústava USA

1.1.1.

Zákonodárná moc – Kongres

1.1.2.

Výkonná moc – prezident

1.1.3.

Nepřímá volba prezidenta

1.1.4.

Soudní moc

1.2.	Prezidentský model – shrnutí

2.	Parlamentní model dělby moci

2.1.	Typy parlamentního systému

2.2.	Velká Británie

2.2.1.

Ústavní zdroje

2.2.2.

Zákonodárná moc – Parlament

2.2.3.

Výkonná moc – premiér a kabinet

2.2.4.

Soudní moc

2.3.	Parlamentní model – shrnutí

3.	Poloprezidentský model dělby moci

3.1.

Francie

3.1.1.

Výkonná moc – prezident

3.1.2.

Vlastní pravomoci prezidenta

3.1.3.

Pravomoci prezidenta s kontrasignací

3.1.4.

Výkonná moc – vláda

3.1.5.

Zákonodárná moc – parlament

3.1.5.1.

Soudní moc

3.1.5.2.

Ústavní rada (= ústavní soud)

3.2.	Poloprezidenský systém – shrnutí

"Prezidentský model dělby moci

- přímá nebo „jakoby přímá“ volba hlavy státu (prezidenta)
- „jakoby přímá“ znamená, že volba probíhá přes volitele (ale ne přes parlament): volitelé respektují voličskou vůli
- prezident řídí exekutivu a stojí v čele vlády (neexistuje ministerský předseda)
- prezident jmenuje a odvolává členy vlády, řídí vládu
- není možnost vyslovit v parlamentu nedůvěru jednotlivému členu vlády (kromě prezidenta),
- exekutiva není závislá na parlamentu
- nelze rozpouštět předčasně parlament – jediná možnost je změnou ústavy
- odvolat prezidenta možné jen na základě určitého soudního jednání
- neslučitelnost funkcí ve vládě s křeslem v parlamentu (poslanec nemůže být zároveň členem vlády) – je oddělena legislativa od exekutivy

Ústava USA
- vytvořena 1787, ratifikována 1788
- má vyšší právní sílu než federální zákony
- poměrně rigidní
- principy
a) republikánství - rovnost lidí před státem, odpor k výsadám (př. šlechtické tituly)
b) dělba moci - moc zákonodárná, výkonná, soudní
c) federalismus - důraz na pravomoci jednotlivých států
d) brzdy a rovnováhy (právo veta prezidenta, souhlas parlamentu s jmenováním vysokých úředníků)

Zákonodárná moc - Kongres
- Sněmovna reprezentantů
- podle počtu obyvatel (435, funkční období 2 roky)
- Senát
- každý stát vysílá 2 senátory (100, 6 let, po třetinách za 2 r.)
- principy:
a) vyvážený bikameralismus (federální princip) – obě komory mají celkem stejné pravomoci, jedna druhou nemůže obejít"

Práce je psána v bodech.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://www.skolaekonom.cz/0X/data/la017/attach/VS4.ppt?PHPSESSID=drbxccke.