1.

Úvod

2.	Usuzování, rozhodování a řešení problémů

3.	Egon Brunswik a pravděpodobnostní funkcionalismus

4.	Kognitivní konflikt

5.	Konflikt zájmů

6.	Systémy na podporu rozhodování

7.	Rozhodovací konference

8.	Analýza usuzování

9.	Vyjednávání

10.	Praktická část

10.1.

Úvod

10.2.

Brainstormingové odpoledne

10.3.

Výsledky analýzy usuzování pomocí programu Policy PC

10.3.1.

Definice problému

10.3.2.

Popis posuzovatelů

10.3.3.

Popis nápovědí, rozsah hodnot nápovědí a způsob jejich získání

10.3.4.

Definice úsudků a popis hodnot úsudků

10.3.5.

Interkorelace mezi nápověďmi, popis vztahů mezi nápověďmi

10.3.6.

Prezentace statistických výsledků

10.3.7.

Interpretace

10.3.8.

Shrnutí

10.4.

Výsledky vstupních a výstupních dotazníků

10.4.1.

Vstupní dotazník

10.4.2.

Interpretace

10.4.3.

Výstupní dotazník

10.4.5.

Interpretace

10.5.

Kognitivní zpětná vazba

10.6.

Vyjednávání

11.	Diskuse a závěry

"Brainstormingové odpoledne

Pro naše účely jsem oslovil různorodou skupinu lidí, u nichž jsem předpokládal rozdílné zájmy. Oslovil jsem přímo či zprostředkovaně:
• majitele Krmítka
• osoby, které se aktivně zapojují do chodu krmítka pořádáním kulturních akcí
• osoby zaměstnané v Krmítku
• pravidelné či náhodné návštěvníky Krmítka

Za zmínku stojí, že Krmítko se nachází na fakultní půdě, přístup k němu mají prakticky pouze studenti, což ale neplatí u příležitostně pořádaných kulturních akcí pro veřejnost. Přesto byli všichni oslovení studenti. Výzkumu se zúčastnilo celkem pět lidí, kteří naplňují všechny výše zmíněné čtyři kategorie oslovených lidí. Různorodosti zájmů tak bylo dosaženo.
V souladu s doporučeními pro vedení brainstormingu jsem vybral neformální místo, které ale bylo s Krmítkem funkčně spojeno. Byl to dvůr FSS v den, kdy se na fakultě nevyučovalo a celý prostor tak byl prázdný. Celou dobu bylo Krmítko, díky laskavosti majitele, pro všechny účastníky brainstormingu otevřeno.
Úvodem setkání jsem vysvětlil ve stručnosti body programu a následně jsem započal brainstorming. Zakázal jsem veškerou negativní kritiku .Účastníci měli produkovat nápady k otázce: Jak by mělo Krmítko vypadat? Prvních pět minut měli vymýšlet co nejnereálnější a „nejulítlejší“ nápady. Dále už pracovali bez omezení, pouze s facilitací. Všechny nápady jsem zapisoval na archy papíru, které visely před účastníky. Nápady byly v případě nejasností konzultovány s facilitátorem a celou skupinou, než se dospělo ke konsensu o formulaci k zaznamenání na papír. Výsledkem zhruba třicetiminutového snažení bylo přes 130 hesel.
Další část brainstormingu následovala po malé přestávce. Jejím cílem bylo vybrat několik nejdůležitějších faktorů pro budoucí optimální fungování Krmítka. Účastníci zase pracovali s pomocí facilitátora ve skupině, opírali se o sepsané nápady z předchozí části. Pro první dvě hesla jsme zvolili následující postup: K navrženým faktorům byly vždy pomocí skupiny hledány sepsané nápady z předchozí části, které s nimi souvisely a ty byly barevně podtrhávány. Pojmy navržených faktorů tak dostávaly konkrétní náplň. Další čtyři faktory už skupina zvolila bez těchto pomůcek. Výstupem byl seznam šesti základních faktorů, které jsou stěžejní pro ideální fungování Krmítka."

V práci bylo využito počítačového programu POLICY PC k analýze usuzování jednotlivých respondentů.
Čistý text dosahuje cca 32 stran. Práce obsahuje tabulky a grafy.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno.