1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1.	Odmítnutí dědictví

2.2.

Vydědění

2.3.	Předpoklady přechodu majetku na dědice

2.4.	Předměty dědění

2.5.	Dědické řízení

2.6.	Dědění ze zákona

2.6.1.

Dědické skupiny při dědění ze zákona

2.7.	Dědění ze závěti

2.8.	Forma a obsah závěti

2.9.	Neopomenutelný dědic

3.	Praktická část

3.1.	Příklady vydědění

3.2.	Neopomenutelný dědic

3.3.

Závěť

4.

Závěr

"2.8. Forma a obsah závěti
„Podepsal-li zůstavitel závěť alespoň svým příjmením, je tím splněna náležitost podpisu závěti podle ustanovení § 476 odst. 2 o. z., pokud o totožnosti podpisu zůstavitele nejsou žádné pochybnosti.“16 Z hlediska formy může zůstavitel pořídit buď tzv. holografií závěť, tj. závěť, která je celá psaná vlastní rukou, jím podepsaná a datována. Takovouto závětí může pořidit pouze osoba, která může číst a psát. Vlastnoruční závěť musí být celá sepsána vlastní rukou pořizovatele, opatřena vlastnoručně napsaným datem (tj. dnem, měsícem a rokem, kdy byla dokončena) a posléze pořizovatelem vlastnoručně podepsána. Přitom je třeba dbát na to, aby podpis uzavíral celý text závěti, protože k tomu, co by bylo uvedeno za ním, by se už nepřihlíželo.
Vedle této formy závěti připouští platná právní úprava i tzv. závěť alografní, což je závěť, která není psána vlastní rukou zůstavitele, ale je psána např. na psacím strojí či osobou od zůstavitele odlišnou. Dá-li pořizovatel přednost závěti psané například na počítači, musí takto sepsanou závěť vlastní rukou alespoň podepsat a před dvěma svědky prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. S obsahem listiny svědky přitom seznamovat nemusí, postačí učinit uvedené prohlášení a požádat je, aby se na závěť rovněž podepsali.
Chceme-li mít jistotu, že při sepisování závěti nepochybíme, bude rozumné obrátit se s žádostí o pomoc na některého notáře. Originál závěti tak zůstane bezpečně u notáře uložen a závěť bude navíc evidována v Centrální evidenci závětí, kterou vede Notářská komora ČR v elektronické podobě, což je současně pojistkou toho, že se na závěť v pravý okamžik narazí.
Zůstavitel, který nemůže číst nebo psát, projeví svoji poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena a pitomými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek, pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem.

Pokud jde o obsah závěti, musí být ze závětí patrno, že zůstavitel projevuje svou vůli nakládat se svým majetkem pro případ smrti. Hlavním obsahovým ustanovením závěti je stanovení dědice (dědiců). Označení dědice musí být určité, většinou se děje označením jména a příjmení dědice, případě dalšími údaji (příbuzenský vztah, datum narození). Ustanoví-li zůstavitel v závěti více dědiců, může určit jejich dědické podíly, neurčí-li je, platí že podíly dědiců jsou stejné.

Závěť lze kdykoliv odvolat, změnit, nebo ji zrušit zřízením závěti nové, pokud vedle ní původní závěť neobstojí (pokud by se nová závěť týkala jiné části zůstavitelova majetku než závěť staršího data), v rozhodný okamžik se bude přihlížet k oběma listinám, pochopitelně
za předpokladu, že budou platné. Pokud se pořizovatel odchýlí od zákonem stanovené formy, jeho závěť bude neplatná. „Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.“17"

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z následujících zdrojů: http://www.ireceptar.cz/nezarazeno/dedicke-pravo-i/; http://www.mendelu.org/upload//prednasky_-_pravo.doc.; http://www.ireceptar.cz/nezarazeno/dedicke-pravo-v/; http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF-dokumenty/KOP/OP2/OP2_-_PRAVO_DEDICKE.ppt.
Práce k modulu Základy veřejného a soukromého práva - The Nottingham Trent University, B.I.B.S., a.s. Brno.