1.	Základní pojmy

1.1.

Správa

1.2.	Správní právo (SP) - základní znaky

1.3.	Členění SP

1.4.	Ústavní právo

1.5.	SP v souvislosti s dalším právem (provázanost právních systémů)

1.6.	Součástí správního práva hmotného je

2.	Obecná část správního práva - obecné principy, pojmy, pravidla

3.	Prameny a normy správního práva

3.1.

Zákony

3.2.	Prameny SP

3.3.

Normy

3.3.1.

Působnost norem správního práva

4.	Veřejná správa (VS)

4.1.	Vykonavatelé veřejné správy

4.1.1.

Ústřední orgány státní správy

4.1.2.

Územní státní správa s všeobecnou působností

4.1.3.

Územní státní správa s omezenou působností

4.2.	Nezávislé orgány státní správy

4.3.

Zákony

4.4.	Dekoncentrované orgány

4.4.1.

Finanční ředitelství a finanční úřady – výběry daní a jejich kontrola

4.5.	Postavení obcí a krajů ve VS

4.5.1.

Obec

4.5.2.

Kraj

4.5.3.

Zájmová samospráva

4.6.	Subjekty správního práva

4.6.1.

Fyzické osoby

4.6.2.

Právnické osoby:

4.7.	Činnost veřejné správy

4.7.1.

Právní moc správních aktů

4.7.2.

Opravné prostředky

4.7.3.

Pozbytí účinnosti správního aktu (rozhodnutí)

4.7.4.

Podmínka ve správním řízení

4.7.5.

Příkaz

4.7.6.

Vztahy správních aktů k dvoustranným právním jednáním

4.8.	Kontrola státní správy

5.	Správní řád

5.1.	Procesní část

5.1.1.

Proces jako takový

5.1.2.

Správní řízení

5.1.3.

Správní orgány

5.1.4.

Kontrola ve veřejné správě

5.2.	Správní řízení

5.2.1.

Způsobnost úkonů

5.2.2.

Práva účastníků

5.2.3.

Povinnosti účastníka

5.2.4.

Jak správní orgán působí před správním řízením

5.2.5.

Jednání z moci úřední

5.2.6.

Překážky řízení

5.2.7.

Projednání věci

5.3.	Správní rozhodnutí

5.3.1.

Formální náležitosti

5.3.2.

Opravné prostředky (přezkoumání)

6.	Správní právo trestní

6.1.	Správní delikt

6.2.	Skutková podstata

6.3.	Správní delikty

6.3.1.

Přestupky

6.3.2.

Jiné správní delikty

6.3.3.

Správně disciplinární delikty

6.3.4.

Pořádkové správní delikty

6.4.	Vnitřní správa – zabezpečení osobního stavu obyvatelstva

6.4.1.

Matrika

6.4.2.

Evidence obyvatel

6.4.3.

Úprava občanských průkazů

6.4.4.

Státní symboly

7.	Cvičení ze správního práva

7.1.	Správní právo organizační

7.1.1.

Ústřední orgány státní správy

7.1.2.

Orgány státní správy s celostátní působností

7.2.	Správní právo hmotné

7.3.	Správní právo procesní

7.4.	Správní právo trestní

7.5.	Veřejná správa

7.5.1.

Organizace veřejné správy

7.5.2.

Správní právo organizační a hmotné

7.5.3.

Správní právo procesní

7.5.4.

Základní zásady činnosti správních orgánů

7.5.5.

Správní řízení

7.5.6.

Náležitosti rozhodnutí

7.5.7.

Správní právo procesní – správní řízení

7.5.8.

Trestní správní právo – přestupky (výpis ze Zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích)

"PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ
Funguje na úrovni řízení ex-offo (z úřední povinnosti). Pravomocné správní rozhodnutí je chybné, vadné, protizákonné. Podnět může dát nadřízený správní orgán k přezkumu. Orgán konstatuje, že toto rozhodnutí JE nebo NENÍ protizákonné..
Nesmí se týkat jakéhosi osobního statusu FO nebo PO. SO může rozhodnout i sám, ale musí vyhovět podanému podnětu.
Průběh:
- zrušit
- změnit
- zkrácené přezkumné řízení – pouze ze spisů

OBNOVA ŘÍZENÍ
Na žádost účastníka.
Důvody:
- nové důkazy a nepravdivost starých důkazů
- původní posouzení např. znalcem bylo zrušeno nebo změněno
Lhůta:
- subjektivní do 3 měsíců
- objektivní 3 roky

NOVÉ ROZHODNUTÍ BEZ OBNOVY ŘÍZENÍ
Původní SO z vážných důvodů posoudil věc nově a může vydat nové rozhodnutí.

Správní právo trestní
Je subsystémem správního práva. Obsahuje úpravu principu a následku správně-právní odpovědnosti za jednání, kterým subjekt správního práva (FO, PO) porušuje (neplní) povinnosti dané normami správního práva. Za to jsou subjekty správním právem trestaní, je to uloženo soudem.

Správní delikt
Není nikde definován. Jedná se o protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem a za které orgán veřejné správy ukládá zákonem stanovenou sankci trestní povahy.

Obecně právní delikty
Základní znaky:
1) vymezení skutkové podstaty
2) protiprávní jednání
3) odpovědná osoba
4) trestnost – nepoužívání imunity


skutková podstata
Tvoří ji soubor určených typových znaků:
1. objekt – určité společenské vztahy, hodnoty, normy, proti kterým delikt směřuje (např. majetek, občanské soužití …)
2. objektová stránka – způsob jednání, který jsme čin provedli. Současně musí být naplněna přímá souvislost mezi jednáním a následkem. Jednání nemusí být akcí, ale i nekonání něčeho nebo opomenutí (např. neposkytnutí pomoci oběti nehody)
3. subjekt – osoba, která za delikt odpovídá, která delikt uskutečnila a naplnila všechny zákonem stanovené znaky deliktu. Může se jednat i o PO. FO – odpovědná je osoba, která dosáhla v době spáchání deliktu stanovené hranice věku (15 let) a současně se musí jednat o osobu příčetnou (osoba, která rozpozná důsledky chování)
4. subjektová stránka – souvisí především s pojmem zavinění:
a) úmyslné zavinění:
- přímý úmysl – pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit společenský zájem chráněný zákonem
- nepřímý úmysl – pachatel věděl, že svým jednáním může ohrozit nebo porušit společenský zájem chráněný zákonem, a pro případ, že tak učiní, byl s tím srozuměn"

Čistý text dosahuje cca 59 stran. Práce obsahuje tabulky a schémata.
Práce obsahuje plné znění některých částí Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Některé části výpisků se opakují ve cvičení.
Vysoká škola báňská, Technická Univerzita Ostrava.