1.

Filozofie

1.1.	Vztah filozofie a náboženství

1.2.	Vztah filozofie a vědy

1.3.	Základní filozofické disciplíny

1.3.1.

Ontologie

1.3.2.

Gnozeologie

1.3.3.

Etika

1.3.4.

Filozofická antropologie

1.4.	Základní filozofické kategorie

1.4.1.

Celek/část

1.4.2.

Kvalita/kvantita

1.4.3.

Objektivní/subjektivní

1.4.4.

Materialismus/idealismus

1.4.5.

Vztah

2.	Počátky filozofie v antickém Řecku

2.1.	Milétská škola

2.1.1.

Thalés Milétský

2.1.2.

Anaximandros

2.1.3.

Anaximenés

2.1.4.

Pythagorás

2.1.5.

Pythagorejci

2.1.6.

Hérakleitos z Efesu

2.2.	Elejská škola

2.2.1.

Xenofanés z Kolofónu

2.2.2.

Parmenidés

2.2.3.

Zénón z Eleje

2.2.4.

Démokritos z Abdéry

2.3.

Sofisté

2.3.1.

Sókratés

2.3.2.

Platón

2.3.3.

Aristotelés

3.	Helénistické období

3.1.	Stoicismus

3.1.1.

Zénón mladší

3.1.2.

Seneca

3.1.3.

Epiktétos

3.1.4.

Marcus Aurelius

3.2.	Epikureismus

3.2.1.

Epikúros

3.2.2.

Titus Lucrecius Carus

3.3.	Skepticismus

3.3.1.

Pyrrhón z Elidy

Milétská škola
7. - 6. století př.n.l. vznikla v městský státech Miléů a Efézů (Malá Asie)
Nejstarší materialistická škola, všichni filozofové vycházeli z existence pralátky (voda, oheň, půda, vzduch)
- znaky:
1) všichni hledali pralátku a byli materialisté
2) byli monisté – každý z nich měl jednu pralátku
3) říkali, že svět je věčný, nestvořený a mění se ve svých stavech
4) uznávali objektivní existenci světa, poukazovali na vzájemnou souvislost věcí a jevů
- Thales Milétský
asi 624 – 545 př.n.l.
Zakladatel Milétské školy, který si za pralátku zvolil vodu
Zemi považoval za disk plovoucí na nekonečné vodě
Byl obchodník, politik, matematik, astronom, hydrotechnik
Předpověděl a vysvětlil zatmění Slunce, výšku pyramid podle stínu, Thaletova kružnice, Thaletova věta
- Anaximandros
610 – 545 př.n.l.
Autorem 1. filozofického díla „O přírodě“
Našel pralátku, kterou pojmenoval Apeiron = nekonečná, nesmrtelná, v neustálém pohybu; z této látky vznikají 2 protikladné principy sucho / vlhko a teplo / studeno, z nichž se kombinacemi vytváření všechny předměty světa. Svět se neustále plně vyvíjel, přetvářel a rodil ze sebe neustále nové životy
Byl první kdo nakreslil zeměpisnou mapu, předchůdce Darwina (člověk se zrodil z živočichů jiného druhu)
- Anaximenés
585 – 525 př.n.l.
Za pralátku považovat vzduch. Zřeďováním a zhušťováním vzduchu vznikají předměty viditelného světa. Ze vzduchu vše vzniká a do vzduchu se vrací po svém zániku. Lidé i zvířata potřebují vzduch ke svému životu.

- Pythagoras
581 – 497 př.n.l.
Jeho filozofie byla založena na číslech. Číslo – nejvyšší princip bytí a přírody. Je neměnné a věčné a je prvopočátkem všechno na světě. Jediným cílem života je studium matematiky a filozofie. Z celé jeho matematické práce se zachovaly jen určité teze – př. Pythagorova věta (c2=a2+b2)
Narodil se na ostrově Samos, byl považován za jednoho z nejvzdělanějších lidí té doby.
- Pythagorejci
- žáci a následovníci Pythagora
Žili v Hetairiích = nábožensko mystické řády, vznikaly na územích velkého Řecka a v jižní Itálii. Noví členové byli přijímáni až po zkušebním období na základě zkoušky
- znaky:
1) Obliba v číslech
2) Poznat svět znamenalo poznat čísla, která je řídí (každé číslo od 1-10 má zvláštní moc a význam)
3) Vytvořili číselnou mystiku
- 1. kdo se pokusili vysvětlit svět z kvantitativní stránky"

Práce obsahuje překlepy - Xenofanex a Epikletos jsou správně Xenofanés a Epiktétos.