1.	Johannes Kepler

2.	Mikuláš Kusánský

3.	Mikoláš Koperník

4.	Giordano Bruno

5.	Nicolo Machiavelli

6.	Francis Bacon

7.	Tomasso Campanela

8.	Thomas Hobbes

Italský filozof. Původně působil v řádu dominikánů, přednášel na různých evropských univerzitách (Oxford, Ženeva). Spojil vědu s myšlením novoplatoniků .
Poznal, že heliocentrický pohled není v doslovném znění zcela pravdivý a dovedl Koperníkovu revoluci v pohledu na vesmír ještě dál.
- „Slunce není středem vesmíru, ale jednou z mnoha hvězd. Vesmír je nekonečný, existuje mnoho sluncí s planetami, které mohou být obydlené.“
- „Vesmír je nekonečný, nepomíjivý a jeho řád a pohyb řídí vnitřní božská síla.“
Kvůli opuštění církve byl zajat inkvizicí a po dlouhém vězení byl upálen (hlavně kvůli pochybnosti dogmat svaté trojice).
Bůh je všudypřítomný, je součástí všech věcí a jevů a celé přírody ztotožňuje Boha s přírodou (= panteismus), Boha zlidšťuje, přibližuje svět přístupný lidskému poznání - člověk musí poznávat.

Nicolo Machiaveli (1469 - 1527)
Florenťan, filosof, diplomat, voják, politik, dějiny závisí na lidech, národech, na vladařích – už ne na Bohu.
Lidé sami neumí hájit své zájmy, proto nutný silný jedinec - silný stát se silným vládcem (viz Vladař).
- k dosažení cílů lze užít jakéhokoliv prostředku - i třeba násilí – bez ohledu na morálku
- občasné byť i přísné tresty jsou pro občany shovívavější než nepořádky a rozbroje

Francis Bacon (1561 - 1626)
Narozen v Londýně, šlechtický původ, studoval v Cambridgi práva, za vlády krále Jakuba I. byl kancléřem, jeho celý život byl spojen s vědou – chtěl uskutečnit plán přestavby všech dosavadních věd.
Zachovaly se jen náčrty díla s názvem Velké obnovení věd.
Bylo zde roztřídění věd a přesné určení toho, co která věda musí nyní i v budoucnosti vykonávat.
Věda byla praktická činnost, která s pomocí lidského vědění dokáže přetvářet přírodu, společnost i člověka.
- - dílo:Nové Organon - návod jak vykládat přírodu (překlad: Nový nástroj), klade důraz na soustavné pozorování přírody, zdůrazňuje induktivní metodu - od jednotlivého k obecnému - souvislosti mezi věcmi (zamýšlí se nad předpoklady rozumu a poznání)
Nová Atlantida - spis o ideální společnosti - imaginární ostrov v Tichém oceánu. Ideál viděl tak, že člověk za pomoci vědy vládne nad přírodou ve veřejných postaveních vědci
- je považován za zakladatele empirismu = filozofický směr, podle něhož je zkušenost měřítkem pravdivosti poznatků
- smysly jsou zdrojem všech našich poznatků o světě
idoly - překážky v myšlení – 4:
idol rodu (kmene) - předsudky celého lidského rodu (mylné představy celého kmene)
idol jeskyně - předsudky vznikající vlivem naší individuality (idoly člověka jako individua, každý má svou vlastní přirozenost)
idol tržiště - vznikají ve společenském styku, neboť si nevážíme slov (vzájemné dohadování - slova mohou být překážkou - rozum znásilňují)
idol divadla - přebíráme názory autorit, i když jsou vymyšlené jako divadelní hra přebírání názorů autorit - svět je jakoby na divadle, zdůrazňování vědy v přírodě od jednotlivostí k obecným pojmům"

Jména renesančních filozofů, která autorka chybně zapsala, jsou správně Niccolo Machiavelli a Tommaso Campanella.