1.

Úvod

2.	Rozhodnutí Evropského soudního dvoru (ESD)

3.	Povaha práva Evropských společenství

4.	Jaká jsou specifika vyplývající ze supranacionality

5.	Působnost práva ES

5.1.	Věcná působnost, pravomoci a cíle společenství

5.1.1.

K cílům nadnárodních entit patří rovněž obecné cíle EU

5.1.2.

Věcná působnost společenství /článek 3/

5.1.3.

Osobní působnost

5.1.4.

Územní působnost

6.	Institucionální struktura z pohledu právního

6.1.	Organizační struktura ES – přehled, vývoj, dělba moci a kompetencí

6.1.1.

Orgány ES /smlouva z Nice/

6.1.2.

Mezinárodní organizace

6.1.3.

Vnitrostátní struktura EU

"V následných rozhodnutí ESD tuto tezi obohatil a učinil řadu klíčových závěrů:
- Smlouva o EHS vytvořila vlastní právní řád (na rozdíl od běžných mezinárodních smluv), integrovaný do nabytí účinnosti Smlouvy do právního řádu členských států, který je závazný pro jejich soudy
- založením Společenství na neomezenou dobu, jež je vybaveno vlastními orgány, právní subjektivitou, způsobilostí k právním úkonům, způsobilostí k mezinárodně právnímu zastoupení a zejména skutečnými pravomocemi vyplývajícími z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosů ze státu na Společenství, tyto státy omezily, byť jen ve vymezených oblastech svá suverénní práva a vytvořily tak právní řád zavazující jak jejich příslušníky, tak i je samotné
- s právem založeným na Smlouvě, tedy vycházejícím z autonomního pramene, nemůže s ohledem na jeho zvláštní originální povahu soudně odporovat žádný vnitřní akt, aniž by nebyl zpochybněn

Povaha práva Evropských společenství:
- omezení suverénních práv členských států. Smlouva ES, která zakládá společenství obsahuje prvek nadstátnosti /supranacionality/ spočívající v přenesení části suverénních práv států na nad národní entity.
- Právo ES je právním řádem sui genesis, vybudovaném na principu nad státnosti, který prolamuje tradiční bipartici práva mezinárodního a práva vnitrostátního vytvářející tripartici těchto právních systémů: práva mezinárodního, komunitárního a vnitrostátního
- komunitární práva kumuluje prvky práva mezinárodního a práva vnitrostátního a zároveň vytváří novou kvalitu právních vztahů.

Jaká jsou specifika vyplývající ze supranacionality:
1. Schopnost orgánů tvořit právo, společenství vytvářejí svůj vlastní právní řád
2. Unikátní personální působnost komunitárního práva, adresáty jehož norem jsou jak členské státy, tak i soukromé osoby na území těchto států
3. Pravomoc společenství v oblastech vymezených pouze státům, tzn. legislativní, výkonné a soudní
4. Závaznost rozhodnutí orgánů a institucí ES/EU pro členské státy , čímž v některých případech dochází k derogaci mezinárodněprávní zásady svrchované rovnosti států
5. Bezprostřední použitelnost jeho aktů na vnitrostátní úrovni, což je dosažitelné díky koncepci přímého účinku a dosažitelnosti komunitárního práva čl. 10 SES)
- nejedná se o bezprostřední použitelnost všech aktů, ale v případě nařízení, to začíná působit 20. den po jeho vyhlášení a v této podobě a v tomto znění je závazné pro všechny subjekty
6. Extenzivní výklad závazků členských států
7. Specifikum soudní ochrany realizované jak na komunitární úrovni (prostřednictvím ESD, Tribunálu prvního stupně, Soudu pro veřejnou službu), tak i vnitrostátními judiciálními a dalšími orgány aplikujícími právo ES, čímž se zavádí dvojí systém soudní ochrany
8. Dopad na vnitrostátní práva členských států, jenž vede v některých oblastech k harmonizaci, unifikaci a evropeizaci jednotlivých norem vnitrostátních právních řádů členských států"

Práce obsahuje schéma.