1.	Dělení práva

1.1.	Z hlediska věcné působnosti

1.2.	Podle stupně právní síly

1.3.	Členění podle subjektů, které se podílejí na tvorbě práva

2.	Detailní vymezení jednotlivých pramenů

2.1.	Akty členských států

2.1.1.

Primární právo

2.1.2.

Změny a doplňky zřizovacích smluv

2.1.3.

Protokoly, přílohy a prohlášení ke zřizovacím smlouvám a aktům je pozměňujícím

2.1.4.

Relace mezi jednotlivými zřizovacími smlouvami

2.1.5.

Subsidiární smlouvy

2.2.	Akty zástupců členských států

2.3.	Akty smíšené povahy

2.3.1.

Vnější smlouvy

2.3.2.

Rozsudek ESD 12/86 Demirel

2.4.	Akty orgánu ES/EU

2.4.1.

Sekundární právo

2.4.2.

Nařízení

2.4.3.

Směrnice (direktiva)

2.4.4.

Rozhodnutí

2.4.5.

Doporučení a stanoviska

2.4.6.

Formální náležitosti aktů Společenství

2.4.7.

Odůvodnění

2.4.8.

Odkazy na návrhy a stanoviska

2.5.	Legislativní procedury

2.6.	Unijní právo, jeho povaha a prameny

2.6.1.

Primární unijní právo

2.6.2.

Sekundární unijní právo

3.	Akty 2. pilíře (Společná zahraniční a bezpečnostní politika)

4.	Akty 3. pilíře (policejní a justiční spolupráce v trestních věcech)

5.	Změny předvídané Smlouvou zakládající Ústavu pro Evropu

5.1.	Primární právo

5.2.	Sekundární právo

5.3.	Legislativní akty

5.4.	Nelegislativní akty

5.5.	Akty právně nezávazné

6.	Formální náležitosti aktů sekundárního práva podle Ústavní smlouvy

6.1.	Odůvodnění a odkazy na návrhy a stanoviska

6.2.	Právní základ

6.3.	Zveřejnění a vstup v platnost

6.4.	Legislativní proces

"1. AKTY ČLENSKÝCH STÁTŮ
- jedná se o dohody, jejímiž stranami mohou být výhradně subjekty mezinárodního práva → vznik, změna nebo zánik mezinárodněprávních vztahů
• zřizovací smlouvy a rovněž smlouvy je revidující a doplňující (primární právo)
• subsidiární smlouvy
• akty zástupců členských států

PRIMÁRNÍ PRÁVO
- tvoří zřizovací smlouvy a smlouvy je revidující a doplňující včetně příloh, protokolů a prohlášení
- akty mají “mezinárodněprávní rodokmen“ a jejich tvůrci jsou pouze státy jakožto nositelé svrchovaných a suverénních práv
- tyto státy určují i postavení aktů primárního práva v struktuře pramenů EP
- zřizovací smlouvy jsou akty nové kvality, obohacené o prvek nadstátnosti (supranacionality)

Zřizovací smlouvy:
• deklarují cíle a rozsah věcné působnosti společných politik ES/EU,
• vymezují institucionální strukturu a formulují demokratické zásady,
• zakotvují zásady dělby moci a kompetence,
• upravují vztahy mezi členskými státy a nadnárodními entitami,
• určují složení a pravomoci jednotlivých orgánů a institucí, včetně zmocnění k vydávání aktů sekundárního práva
→ celé primární právo je označováno za ústavní právo ES/EU

- o ústavě ve formálním slova smyslu mluvit nemůžeme – ale můžeme je přirovnat k aktům vyšší právní síly ve vnitrostátním právu „základnímu zákonu“ ES/EU
- schválením Ústavní smlouvy, budou nahrazeny stávajících aktů primárního práva
- zřizovací smlouvy a akty je pozměňující jsou prvotním pramenem práva poskytující právní základ pro tvorbu další aktů acquis communautaire
- primární právo je označováno za soubor norem originární povahy x normám sekundárního práva – norem odvozených
- Evropské právo pamatuje na zvlášť kvalifikované subjekty
- PRVEK RIGIDITY – celý právní řád má být postaven na pevných základech, proto musí být zvlášť kvalifikované postupy a procedura
- v případě ČR osnova je poměrně často měněna

Rozlišujeme:
ZŘIZOVACÍ SMLOUVY
- Smlouvu o založení ESUO (Pařížská smlouva 1951/1952) – nejde o normu platného práva, smlouva zanikla. Ustanovení byly inkorporovány do smlouvy ES
- Smlouva o založení EHS (ES), (Římská smlouva) - Maastrichtská smlouva 1957/1958
- Smlouva o založení EUROATOM (Římská smlouva 1957/1958) – tvoří historické dokumenty, nyní vycházíme z modifikujícího znění následujících smluv

AKTY REVIDUJÍCÍ, MODIFIKUJÍCÍ, ROZŠIŘUJÍCÍ A DOPLŇUJÍCÍ PŮVODNÍ ZŘIZOVACÍ SMLOUVY

A. Akty přinášející změny v rámci věcné působnosti a institucionální struktury ES/EU
- Úmluva o některých orgánem společných Evropských společenstvím – Smlouva o jediném shromáždění a jediném soudním dvoře 1957/1958
- Smlouva o fúzi (Slučovací smlouva) - Úmluva o zřízení jediné Rady a jediné Komise pro všechna 3 Společenství - propojení rady a komise (1965/1967)
- Jednotný evropský akt (1986/1987)
- Smlouva o založení EU – Maastrichtská smlouva (1992/1993)
- Amsterdamská smlouva (1997/1999)
- Smlouva z Nice (Nicejská smlouva 2001/2003) – představuje aktuální text vládního práva
- Lisabonská smlouva – akt de lege ferenda (akt u kt. je velký předpoklad nabytí účinnosti i přes předpoklad procesu schvalování) – nabytí účinnosti nevíme"