1.	Psychologie a její předmět

1.1.	Duševní dění

1.2.	Psychologie – věda o prožívání a chování

2.	Systém psychologie

2.1.	Dílčí psychologické disciplíny

2.2.	Základní (obecné) psychologické disciplíny

2.3.	Speciální psychologické disciplíny

2.4.	Aplikované psychologické disciplíny

3.	Moderní psychologické přístupy

3.1.	Historické základy psychologie

3.2.	Nativismus versus empirismus

3.3.	Počátky vědecké psychologie

3.4.	Strukturalismus a funkcionalismus

3.5.	Behaviorismus

3.6.	Gestaltická (tvarová) psychologie

3.7.	Psychoanalýza

3.8.	Moderní vývoj

3.9.	Fenomenologický přístup

3.10.

Moderní psychologické přístupy

4.	Psychologický výzkum – metody

4.1.	Pozorování

4.2.	Dotazování

4.3.	Experiment

4.4.	Analýza výtvorů

4.5.	Psychologické zkoušky

5.	Základy obecné psychologie

5.1.	Psychické procesy, stavy a vlastnosti

5.1.1.

Duševní stav

6.	Kognitivní děje

6.1.

Vnímání

6.1.1.

Vnímání probíhá obvykle ve dvou úrovních

6.1.2.

Poruchy vnímání

6.2.

Pozornost

6.2.1.

Poruchy pozornosti

6.3.	Představivost

6.4.

Fantazie

6.4.1.

Rozlišení druhů fantazie

"Psychologický systém lze vykládat jako soubor dílčích psychologických disciplín, které se liší předmětem svého zájmu (kterou oblastí prožívání a chování se zabývají), jakož i mírou obecnosti svých poznatků (řešené problémy mohou být společné všem zastoupeným psychologickým disciplínám nebo typické pro tu kterou dílčí disciplínu.


Dílčí psychologické disciplíny:

• Obecné psychologické disciplíny
řeší základní psychologické otázky, studují nejobecnější problémy lidské psychiky.

• Speciální psychologické disciplíny
řeší problémy vyvstávající ve společenské praxi, nesou v sobě prvky obecné i konkrétní.

• Aplikované psychologické disciplíny
se zabývají zcela konkrétními danostmi, tyto se snaží nejenom vyložit, ale též nabízí postupy, kterými je možno do nich zasahovat v žádoucím směru.



Základní (obecné) psychologické disciplíny:
• obecná psychologie
snaží se o postižení obecných zákonitostí psychického dění a nalezení základních východisek vedoucích k jejich studiu, zkoumá co je jednotlivým lidem společné, hlavní kapitoly obecné psychologie se zabývají psychickými ději a psychickými stavy
• ontogenetická psychologie = vývojová
předmětem zájmu je vývoj člověka, činí tak s ohledem na vývoj všech psychických procesů a struktur, bez ohledu na to, zda je vývoj determinován vnitřními nebo vnějšími vlivy; zabývá se vývojem člověka jako celoživotním procesem, ve kterém vystupují změny evoluční i involuční
• sociální psychologie
zabývá se rovněž vývojem jedince, ale zaměřuje se především na sociální determinanty uvedeného vývoje, zkoumá dva základní okruhy problém“ jak se člověk utváří v sociálním prostoru ve společenskou bytost a jak zde sám působí, první problém je otázkou socializace člověk a druhý otázkou jeho sociálního chování
• psychologie osobnosti
předmětem studia je postižení zákonitostí psychiky osobnosti, která je nejvyšší mírou integrace duševního dění, úkolem psychologie osobnosti je postihnout lidské prožívání a chování z pohledu osobnostní struktury co nejpřiměřeněji, určit podmínky jejího fungování a předvídat budoucí průběh
• experimentální psychologie
snaží se získat psychické poznatky pokusnou (experimentální) cestou

Speciální psychologické disciplíny:
• psychopatologie,
zabývá se příčinami, projevy a klasifikací duševních onemocnění a poruch, hraniční psychologická disciplína užívající poznatky klinické psychologie a psychiatrie
• psychodiagnostika,
soubor postupů vedoucích k poznání a určení individuálních zvláštností osobnosti, rovněž je využívána k odkrývání psychických poruch a nemocí
• farmakopsychologie,
zkoumá možný vliv farmak na prožívání a chování člověka
• neuropsychologie
zabývá se vzájemným vztahem mezi vlastnostmi centrální nervové soustavy a lidským prožíváním a chováním
• psychohygiena
studuje a navrhuje postupy vedoucí k udržení psychického zdraví
• psycholingvistika
snaží se postihnout souvislosti mezi myšlením a řečí"

Tato práce obsahuje pravopisné chyby a překlepy.
Obsahuje věcné chyby - empirismum, strukturalismum, behaviorismum má být empirismus, strukturalismus, behaviorismus.