0.

Úvod

1.	Co se skrývá pod pojmem „posvátný býk Ápis“

2.	Jak se stát Ápisem a žít si jako bůh

3.	Auguste Mariette a pohřebiště býků zvané Serapeion

"Co se skrývá pod pojmem „posvátný býk Ápis“
Ápis byl posvátným býkem uctívaným v Memfidě (Mennoferu). V každé době existoval pouze jediný posvátný býk, pokládaný za pozemské vtělení boha stvořitele Ptaha. Považoval se za jeho krásnou duši, za jeho služebníka, jeho mluvčího… Byl zkrátka od počátku konce starého Egypta nerozlučně spojován s bohem Ptahem, vždy však v podřízeném vztahu vůči němu. Byl symbolem plodnosti.
Den jeho zrození byl pro Egypťany svátkem, den jeho uhynutí byl dnem obecného smutku.
Mezi posvátnými zvířaty Egypťanů zaujímal jedno z nejpřednějších míst, i když nikdy nebyl přímo označen zvířetem.
První záznamy o jeho kultu pochází z archaické doby, poslední z 2. - 3. století AD. Jeho okázalý kult uváděl vždy cizince v obrovský údiv
Byl zobrazován jako býk se slunečním kotoučem mezi rohy, který zdobila vztyčená kobra ureus1), s orlími křídly na šíji a přehozem na hřbetě.
Ve spojení s bohem mrtvých Usirem se uctíval jako Usir-Hapi (řecky Serápis)
V dobové literatuře je posvátný býk Ápis zmiňován v analistických záznamech z archaické doby, zmiňují se o něm například tyto prameny:
- Texty pyramid ze Staré říše
- Harrisův papyrus z Nové říše
- zprávy o něm jsou na sarkofázích z dob Ramesse II.
- životopisy Alexandra Velikého
- svitky z dob Kleopatry
- zlomky Manehtových Egyptských pamětihodností
- Hérodotovy Dějiny
- Diodórova Historická knihovna
- Pliniovy Přírodní dějiny, atd.
Vzpomínka na Ápise ovšem nikdy nevymizela z nejširšího povědomí obyčejných lidí. Jako příklad mohu uvést například poněkud zdeformovanou verzi v podobě „zlatého telete“ z bible.
Hapiho neboli Ápisův kult zavedl podle Manehta druhý král 2. dynastie Nebre. Ovšem podle Aliána jej zavedl již legendární zakladatel Mennoferu a první král 1. dynastie Meni. Těžko říci, kdo z nich má vlastně pravdu. Faktem zůstává, že býk byl ctěn jako symbol plodnosti již v předhistorických dobách.
Je však docela dobře možné a pravděpodobné, že kult byl zaveden současně s kultem mennoferského nejvyššího boha Ptaha, jehož chrám prý údajně založil sám Meni.

V době helénistické se jeho kult rozšířil i mimo Egypt. Je znám například z Chalkidiky a z Priény. Jeho kult přetrval i v době římské.

Jak se stát Ápisem a žít si jako bůh
Ápis neboli Hapi byl vždy jen jeden. Byl to zvlášť vybraný býk, o němž Egypťané věřili, že se v něm „zjevil bůh“. Žil si ovšem také jako Bůh.
Stát se posvátným býkem nebylo snadné. Musel mít 29 zvláštních znaků, jak tvrdí Ailiános podle egyptských, dnes už nedochovaných, pramenů. Hérodotos jich uvádí ovšem pouze pět:
- černou barvu
- čtvercovou bílou skvrnu na čele
- skvrnu v podobě orla na zádech
- dvojbarevné chlupy v ocase
- pod jazykem výrůstek v podobě skaraba
Dnes si z těchto znaků můžeme na vyobrazeních ověřit pouze dva: černou barvu skvrnu na čele."

V textu se opakuje druhá kapitola.
Práce na seminář z dějin starověku.