1.

Úvod

1.1.

Resumé

2.	Vymezení problému, cíl práce a informační zdroje

2.1.	Systémové vymezení práce

2.2.

Cíl práce

2.3.	Informační zdroje

2.4.	Metoda shromažďování faktů a dat

3.	Veřejné finance

3.1.	Státní rozpočet

3.2.	Rozpočty orgánů místní samosprávy

3.3.	Speciální fondy

3.4.	Konsolidační banka

3.5.	Finance státních podniků

4.	Podstata státního rozpočtu

4.1.	Definice státního rozpočtu

5.	Historie státního rozpočtu na území ČR

5.1.	Historie státního rozpočtu od roku 1945

5.2.	Soustava tří rozpočtů v roce 1968

5.3.	Státní rozpočet od roku 1990 do současnosti

6.	Rozpočtová soustava v ČR

6.1.	Definice rozpočtové soustavy

6.2.	Důležité pojmy

6.2.1.

Rozpočtové plánování

6.2.2.

Rozpočtové období

6.2.3.

Závěrečný účet

6.3.	Rozpočtový proces

7.	Postup při sestavování rozpočtu

7.1.1.

Rozpočtové zásady

7.1.2.

Etapa návrhu státního rozpočtu

7.1.3.

Etapa projednávání a schvalování

7.1.4.

Etapa realizace

7.1.5.

Etapa kontroly

7.2.	Příjmy a výdaje státního rozpočtu

7.2.1.

Příjmy státního rozpočtu

7.2.2.

Výdaje státního rozpočtu

7.2.2.1.

Transferové platby

7.2.2.2.

Vládní výdaje

8.

Závěr

"7.1.3 Etapa projednávání a schvalování

Návrh zákona uvede v prvním čtení navrhovatel, po něm vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru a Poslanecká sněmovna v obecné rozpravě projedná základní údaje návrhu, kterými jsou:
• výše příjmů
• výše výdajů
• saldo
• způsob vypořádání salda
• celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí
• rozsah zmocnění výkonných orgánů
Poslanecké sněmovně se pak nabízí dva možné směry jednání: buď tyto základní údaje schválí, nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. Schválí-li Poslanecká sněmovna základní údaje, nelze je během dalšího projednávání měnit.
Členové výboru pak následně projednají přikázané kapitoly a ve lhůtě stanovené sněmovnou předloží svá usnesení rozpočtovému výboru.
Minimální doba k projednání kapitoly ve výboru je 30 dnů. Výbor může navrhnout změny pouze v kapitole rozpočtu, která mu byla přikázána (o změny jiných kapitol musí požádat výbor, kterému byla kapitola přikázána).
Rozpočtový výbor předloží své usnesení popř. oponentní zprávu předsedovi sněmovny, který je doručí všem poslancům, poslaneckým klubům a navrhovateli, nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona o státním rozpočtu.
Ve druhém čtení uvede návrh zákona o státním rozpočtu navrhovatel. Ten při druhém čtení přednese obsah rozpočtu a jeho zdůvodnění přednáší jménem vlády ministr financí. Jako druhý po navrhovateli vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru.
Dále se jedná o návrhu zákona a dle usnesení rozpočtového výboru se koná podrobná rozprava o obsahu rozpočtu. v ní se předkládají pozměňovací, příp. i jiné návrhy
Následuje třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, které však lze zahájit nejdříve 48hodin po skončení čtení druhého.
Ve 3. čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných či tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Na závěr třetího čtení sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích, poté se sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu souhlasí a popřípadě vyslovuje svůj souhlas či nesouhlas.
Pokud je s návrhem vysloven souhlas, to znamená, že se sněmovna usnese, návrh je přijat a po uveřejnění ve Sbírce zákonů se přeměňuje z návrhu v zákon. v případě, že sněmovna svůj souhlas nevysloví, Ministerstvo financí požaduje další podklady od správců kapitol a celé dění se opakuje od druhého čtení.
Není-li zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do vyhlášení zákona o státním rozpočtu na tento rok podle návrhu státního rozpočtu republiky předloženého vládou (hovoří se o tzv. "rozpočtovém provizóriu").

7.1.4 Etapa realizace
Vláda odpovídá poslanecké sněmovně za plnění státního rozpočtu republiky a podává jí čtvrtletně zprávy o jeho plnění. Ministři a vedoucí ostatních ústředních orgánů a orgánů pověřených správou státních fondů republiky odpovídají v oboru své působnosti za plnění státního rozpočtu republiky a projednávají zprávy o plnění svých rozpočtů. Ministr financí projednává plnění rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa v příslušném orgánu parlamentu.
Realizaci plateb z rozpočtového výdajového účtu a realizaci příjmů rozpočtu zabezpečují většinou peněžní ústavy. v případě státního rozpočtu je to Česká státní banka. "

Čistý text dosahuje cca 8 stran. Práce obsahuje schémata a tabulku.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů uvedených v použité literatuře. Jsou zde však opominut následující zdroj: edu.uhk.cz/~jindrvo1/download.php?predmet=hopo...file..
Písemná práce k modulu Veřejné finance - The Nottingham Trent University B.I.B.S., a.s. Brno.