1.	Přednáška č. 1

1.1.

Středověk

1.2.	J. L. Goff

1.3.	Uspořádání společnosti

1.4.	Středověk evropský

1.5.	Středověk český – Země koruny české

1.5.1.

František Palacký

1.5.2.

Josef Šusta

1.5.3.

Josef Pekař

1.6.	Podstata seniorálně-vazalských vztahů

2.	Přednáška č. 2

2.1.	Prameny a literatura ke středověku

2.2.	Prameny narativní a diplomatické

2.3.	Prameny vzniklé úřední činností

2.4.	České syntézy českých dějin

2.5.	Syntézy marxistické

2.6.	Badatelská pracoviště starších českých dějin a periodika

3.	Přednáška č. 3

3.1.	Středověký člověk a jeho svět

3.1.1.

Svět

3.1.2.

Les

3.1.3.

Život mnichů

4.	Přednáška č. 4

4.1.Krize a rozpad římského impéria

4.1.1.

Projevy krize:

4.2.	Obraz apeninského poloostrova v letech 476-951

4.3.	Stěhování národů

4.3.1.

Germáni

5.	Přednáška č. 5

5.1.	Francká říše

5.1.1.

Expansivní politika

5.1.2.

Vnitřní politika

5.1.3.

Právní dějiny Francké říše

5.1.4.

Právo ve Francké říši

6.	Přednáška č. 6

6.1.	Formování raně křesťanského státu na ostrovech a ve Skandinávii

6.1.1.

Vytváření barbarského království na ostrovech až do normandské invaze

6.1.2.

Státotvorný proces ve Skandinávii a výpravy Vikingů

6.1.3.

Normandská invaze na ostrovy, pád kláštera v Lindisfarne

6.1.4.

Vytváření středověkých států ve Skandinávii

6.1.5.

Kultura Vikingů

6.2.	Arabská říše a iberský poloostrov v raném středověku

6.2.1.

Mohamed a vznik Islámu

6.2.2.

Arabská říše za vlády Umájjovců 661-752

6.2.3.

Arabská říše za vlády Abbásovců 750-1258

6.2.4.

Iberský poloostrov v raném středověku

6.2.5.

Arabská vzdělanost

7.	Přednáška č. 7

7.1.	Proces partikularizace v Evropě

7.1.1.

Vymezení pojmu partikularismus

7.1.2.

Roztříštěnost ve Francii

7.1.3.

Pokusy o překonání partikularismu

7.1.4.

Upevňování moci francouzských králů

7.1.5.

Jindřich II. Plantagenet

7.1.6.

Anglo-francouzské soupeření a Flandry

8.	Přednáška č. 8

8.1.	Východofrancká říše – Regnum Teutonicorum

8.2.	Křížové výprava

8.2.1.

Evropa a středomoří

8.2.2.

Idea svaté války

8.2.3.

Průběh křížových výprav

8.2.4.

Civilizační přínos křížových výprav

9.	Přednáška č. 10

9.1.	Raně středověké státy u Slovanů

9.1.1.

Bulharská říše

9.1.1.1.

Území Balkánu

9.1.1.2.

Od r. 861 do přijetí křesťanství

9.1.1.3.

Bogomilství

9.1.2.

Polsko

9.1.2.1.

Budování státu 875-1000

9.1.2.2.

Polský stát za Boleslava I. a jeho krize

9.1.3.

Kyjevská Rus

10.	Přednáška č. 11

10.1.

Počátky a vývoj Přemyslovského státu

10.1.1.

Prameny a literatura

10.1.1.1.

Legendy

10.1.1.2.

Anály

10.1.1.3.

Kroniky

10.1.1.4.

Literatura

10.1.2.

Počátky

10.2.

Demografické, sociální a hospodářské charakteristiky Českého státu

10.2.1.

Chronologie prvních Přemyslovců

10.2.1.1.

Zahraniční politika

10.3.

Přemyslovský stát ve 2. polovině 11. stol. a ve stol. 12

10.3.1.

Změny hospodářské struktury

10.3.2.

Politický vývoj

10.4.

Období 1172 – 1197 = třetí krize Přemyslovského státu

11.	Přednáška č. 12

11.1.

Středověká města

11.1.1.

Vznik středověkých měst

11.1.2.

Svět středověkého měšťana

12.	Přednáška č. 13

12.1.

Zrod evropského intelektuála a intelektuálská centra na universitách ve středověku

12.1.1.

Zrod intelektuála ve 12. století

12.1.2.

Vznik univerzit ve 13.století

12.1.3.

Univerzity ve 14.století

13.	Přednáška č. 14

13.1.

Století posledních Přemyslovců 1197-1306

13.1.1.

Poslední Přemyslovci 1197-1306

13.1.2.

Geneze Zlaté buly

13.1.3.

Přemysl Otakar II. 1253-1278

13.2.

Královský dvůr, od poloviny 13. století.

13.3.

Středověká města v Čechách a na Moravě

14.	Přednáška č. 15

14.1.

Krize středověku, její projevy v zemi západní a střední Evropy

14.1.1.

pojetí krize středověku a názory na historiografii

14.1.2.

Černý mor

14.1.3.

Francie jako centralistická monarchie od poč. 13. do 14. stol.

14.1.4.

Anglie 13. a 14.stol.

14.1.5.

100letá válka 1337-1453

14.1.6.

Revolty během 100leté války, Fr., a Anglie

15.	Přednáška č. 16

15.1.

Lucemburkové na českém trůně (J., K. IV., V., VI., Z.)

15.1.1.

Literatura

15.1.2.

Nástup Jana Lucemburského na český trůn

16.	Přednáška č. 17

16.1.

Husitská revoluce

16.1.1.

Prameny a literatura

16.1.2.

Periodizace husitství

16.1.3.

Krize předhusitských Čech

16.1.4.

Husitská ideologie

17.	Přednáška č. 18

17.1.

Doba poděbradská

17.2.

Jagellonské Čechy 1471 – 1526

18.	Přednáška č. 19

18.1.

Itálie - 14. – 16. století

18.1.1.

Základní aspekty vývoje roztříštěného apeninského poloostrova

18.1.2.

Renesance a humanismus ze sociologického pohledu

18.1.3.

Objevné plavby a zámořské objevy

19.	Přednáška č. 20

19.1.

Evropská reformace – německá selská válka – protireformace

19.1.1.

Evropská reformace

19.1.2.

Německá selská válka 1524-25/26

19.1.3.

Prohlubování reformace, od Speyeru k Augsburskému náboženskému míru

19.1.4.

Reformace ve Švýcarsku

20.	Přednáška č. 21

20.1.

Nástup Habsburků na český trůn

20.1.1.

Turecká nebezpečí

20.1.2.

Česko-moravský prostor a Turci

20.1.3.

Nástup Habsburků

21.	Přednáška č. 22

21.1.

Obraz Habsburků v předbělohorské době

21.1.1.

Česká historie

21.1.2.

Zahraniční historiografie

21.1.3.

Politický systém stavovské monarchie

21.1.4.

Náboženský dualismus

22.	Dějiny středověku a raného novověku

22.1.

Vymezení pojmu raný novověk

22.2.

Základní prameny a literatura

22.3.

Středověký člověk a jeho svět

22.3.1.

Člověk v rodině

22.3.2.

Člověk ve skupinách a korporacích

22.3.3.

Člověk v neformálních vztazích

22.4.

Evropská reformace a německá selská válka

22.4.1.

Německá reformace z počátku 16. století

22.4.2.

Základní myšlenkové proudy německé selské války

22.4.3.

Knížecí reformace

22.4.4.

Reformace ve Švýcarsku

22.4.5.

Protireformace, konfesionalizace

22.5.

Renesance, humanismus

22.5.1.

Batista Alberti: architekt, matematik

22.5.2.

Peter Burke

22.6.

Nástup Habsburků na český trůn 1526

22.7.

Habsburkové jako téma středoevropského dějepisectví

22.8.

Problematika absolutismu v 16. a 17. století

22.9.

Politický systém stavovské monarchie v království českém

22.10.

Obraz toho druhého

22.11.

Obraz Turka v myšlení raně novověkého člověka

22.12.

Stavovské konflikty předbělohorské doby (1526-1575)

22.13.

Doba Rudolfínská (1576 – 1611)

22.14.

Rudolf II.

22.15.

Evropa v druhé polovině 16. století, cesta ke třicetileté válce

22.16.

Na cestě k Bílé hoře

"Přednáška č. 3
Středověký člověk a jeho svět
a) co proniká do myšlení a představivosti středověkých lidí
b) prostor a čas (pocit strachu)
c) tajemno a imaginace
d) hříšné tělo
literatura: J. Le Goff, Středověký člověk a jeho svět
J. Delumeau, Strach na západě
A. Gurevič, Nebe, peklo, svět
F. Seibt, Lesk a bída středověku
Svět: 1) všechny myšlenkové pochody, procesy, představy a fantazie, které člověk prožívá, je
to, co z vnějšku proniká do myšlení jednice i pospolitosti
2) jak realita, která obklopuje středověkého člověka, vnímá člověka samotného,
nejrůznější vztahy mezi lidmi, příbuzenství, kmotrství, přátelství vytváří vnější svět
toho člověka
středověký člověk se pohyboval ve světě utkvělých představ, ty získával od malička, ty tvořily limity jeho poznání, představy ideologické, kulturní, fantazijní = imaginativní,, fantaskní představy nejsou reálné, nedějinné
- představy: neřesti – člověk se bojí hříchu a ďábla, ďábel je nositelem hříchu, ve 12. st. objeveno 7 základních hříchů = pýcha, lakomství, obžerství, smilstvo, hněv, závist a lenost, ďábel svádí k hříchu, kněží > svatokupectví, soudci > přetvářka, nedějiny – svět je iracionální, strach z toho co bude po smrti, záhrobí, člověk chce být spasen,neví jak to v nebi vypadá, má strach ze zajetí pekla – pro jejich hříchy, záhrobí = očistec (prostor mezi nebem a zemí): zázrak – člověk je obklopen iracionálnem, zdaleka všemu nerozumí, věří v zázrak boha proti řádu přírody, kult světce, úcta v ostatky
- většina obyvatelstva je negramotná (analfabetismus až do 18./19. st.), gramotnou vrstvou je
klérus
- obrovský význam má mluvené slovo, kněží vkládají svaté písmo, to co je staré je ceněné,
staří lidé mají úctu k předkům
- středověký člověk se pohybuje v lese symbolů, symbolika královských korunovaci, čísla
jsou pro obyčejné lidi magická, svatá trojice, čtveřice apoštolů, deset přikázání, barva –
být první, bílá – nevinnost, bílá – nebe, černá – věčné zatracení
- sny, snový život člověka byl intenzivnější než dějový, časem se naučil rozlišit dobré a
špatné sny, špatné jsou od ďábla
- společenská triáda: oratorés, pugnatorés a laboratorés
- prostor a čas, vnímání strachu, člověk má určitý prostor, je vymezen lesem kolem chatrče,
je to určitá hranice lesa, tento pojem je zapsán v 7. st.
- les: „prostor samoty, kde se divá zvěř množí“, je to prostor neproniknutelný, působí strach,
z počátku se člověk nesnaží tuto hranici posunout dál, později potká zvíře a zjistí, že se dá
zvěr chytit, ulovit a ochočit, zmenšuje se neznámý prostor, hranice strachu (lesa) se
přesouvá > nebe/peklo, člověk se přestává bát v 2. pol. 15. a poč. 16. st., zámky se vyma-
lovávají ve stylu houští, lesa, křoví, v 16. st. si lidé vysazují stromy v zahradě
- očistec: prostor, kde se člověk může očistit od svých hříchů, je třetím prostorem světa"

Text je barevně členěn.