1.	Člověk jako bytost bio-psycho-sociální: Biologické a sociokulturní determinace psychiky

1.1.	Zpracování informace

2.	Psychologie učení

2.1.	Druhy lidského učení lze třídit i jinak

2.2.	Podmínky a zákony učení

2.3.	Teorie učení

2.3.1.

J. Watson

2.3.2.

E. Thorndike

2.3.3.

B. F. Skinner

2.3.4.

Edward Tolman

2.3.5.

Bruner

2.3.6.

P. J. Galperin

2.3.7.

A. Bandura

2.3.8.

L. Vygotskij

2.4.	Učební přístupy

3.	Poznávací procesy

3.1.	Kognitivní (poznávací) procesy

3.2.

Vnímání

3.3.

Čití

3.4.	Představivost

3.5.

Paměť

3.6.

Myšlení

3.7.

Řeč

4.	Emoce. Koncept emocionální inteligence. Intenzita emocí, diferenciace emocí.

4.1.	Koncept emocionální inteligence

4.2.	Emocionální inteligence

4.3.	Intenzita emocí

4.4.

Afekty

4.5.	Třídění emocí

4.6.

Agrese

4.7.	Emoce jako hodnotící procesy

5.	Motivace a vůle (motivace poznávací, výkonová, sociální, pojetí vůle)

5.1.	Druhy motivace

5.2.

Vůle

6.	Psychický vývoj a jeho zákonitosti, etapy

6.1.	Zákonitosti vývojových změn

6.2.	Biologické a sociokulturní determinanty psychického vývoje

6.3.	Ontogeneze lidské psychiky – etapy

7.	Periodizace psychického vývoje - etapy psychosociálního, kognitivního vývoje

7.1.	Etapy psychosociálního vývoje

7.2.	Etapy kognitivního vývoje

7.3.	Mravní usuzování dítěte - Vývoj morálního usuzování - Kohlberg

8.	Utváření a vývoj osobnosti. Osobnost v biologických a sociokulturních souvislostech.

8.1.	Pojetí Já, Jáství, vývoj Jáství

8.2.	Teorie osobnosti

9.	Osobnost jako systém, přístupy a pojetí (C. G. Jung, S. Freud, H. Eysenck)

9.1.	Struktura osobnosti

9.2.	Jungova typologie

9.3.	H. J. Eysenck

10.	Komplexní osobnostní procesy (smysl a cíl, osobní svoboda, zodpovědnost, duchovní dimenze)

10.1.

Osobní svobody

10.2.

Duchovní dimenze osobnosti

11.	Náročné životní situace a jejich zvládání

11.1.

Tři stádia stresu

11.2.

Psychické obranné reakce na náročné životní situace

11.3.

Management stresu = ovládání řízení stresu.

11.4.

Obranné frustrační mechanizmy

11.5.

Desatero pro učitele

12.	Nejčastější duševní poruchy a poruchy chování

12.1.

Psychopatologie

13.	Poruchy chování a emocí se začátkem v dětství a adolescenci

14.	Osobnost učitele a jeho kompetence

14.1.

Osobnost učitele

14.2.

Úspěšnost učitele

14.3.

Vlastnosti učitele

14.4.

Citová stabilita

14.5.

Postoje učitele

14.6.

Styl učitele

14.7.

Hodnota učitelova výkladu

14.8.

Učitelský stres

14.9.

Determinanty úspěchu učitele

14.10.

Kompetence učitele

15.	Obecné a specifické determinanty učebního výkonu

15.1.

Inteligence

15.2.

Vědomosti

15.3.

Funkce názorného materiálu

15.4.

Zapomínání

15.5.

Vývojová stádia v řešení úloh

16.	Specifické poruchy učení, diagnostika, prevence a náprava

16.1.

Poruchy učení

16.2.

Dopady na osobnost dítěte

17.	Specifika nadaných dětí a jejich rozvoj (škola, rodina)

17.1.

Nadaná osobnost

18.	Očekávání ve třídě a jeho vliv na výkonové a vztahové proměnné

18.1.

Tři typy projevů vůči žákovi působící na jeho sebevědomí

18.2.

Očekávání směřující k učiteli

19.	Interakce a komunikace ve škole

19.1.

Komunikace

19.2.

Komunikační chyby

19.3.

Pedagogická interakce

19.4.

Flandersovy kategorie pro analýzu interakce

20.	Sociální skupina a její efektivita (struktura a dynamika malé sociální skupiny)

20.1.

Klasifikace sociálních skupin

21.	Socializace, její podstata a druhy

21.1.

Charakteristiky socializace

21.2.

Deviantní socializace

22.	Sociální a morální vývoj

22.1.

Vývoj sociálních vztahů

22.2.

Stádia morálního vývoje (Kohlbergava )

23.	Psychologické zvláštnosti výchovných metod

23.1.

Výchovní činitelé

23.2.

Účinky trest

23.3.

Přesvědčování

23.4.

Působení modelu

23.5.

Celkové styly výchovy

24.	Školní třída jako sociální skupina (diagnostika interpersonálních vztahů a klimatu ve třídě)

24.1.

Sociální klima

24.2.

Atmosféra ve třídě

25.	Psychologické aspekty tvořivosti žáků a její podpora (Fontana)

26.	Podpora učební motivace učiteli a rodiči

26.1.

Činitelé ovlivňující motivaci učení

26.2.

Motivování aktualizací potřeb žáka

27.	Psychologické vedení problémových žáků

28.	Psychohygienické aspekty výchovy a vzdělávání

29.	Vážné poruchy chování žáků ve školním i mimoškolním prostředí (agresivita, šikana)

29.1.

Šikana

30.	Psychologická diagnostika a možnosti učitele

30.1.

Obsahové problémy

30.2.

Klinické metody

31.	Funkce pedagogicko-psychologických poraden

32.	Aktivní a receptivní způsoby využívání volného času mládeže a dětí

33.	Vyhoření (burnout) u žáků a učitelů

33.1.

Zdroje zátěže

33.2.

Projevy stresu

33.3.

Syndrom vyhoření

33.4.

Frustrace

33.5.

Hlavní projevy únavy

33.6.

Životní styl

33.7.

Autogenní trénink

34.	Psychologické základy výchovy a vzdělání

34.1.

Činitelé působící na učení

"1. Člověk jako bytost bio-psycho-sociální: Biologické a sociokulturní determinace psychiky
BIO problematika biologické determinace je vyjádřena třemi tématy: 1. NS 2. dědičnost 3. chování
- vzájemné ovlivňování psychiky a činnosti organismu (psych. reguluje čin. org.)
- vývoj jedince- adaptivní mechanismy : fyziologické procesy a chování (učeni ze zkušeností)
- aktivita organismu
o endogenní (potřeba potravy)
o exogenní (životní prostředí)
NS zpracovává události ve vnitřním a vnějším prostředí a vypracovává adaptivní odpověď' na celkovou situaci. Dědičnost ~ vrozené: - největší váha v oblasti IQ a temperamentu,
- korigováno výchovou a vlivem prostředí, s věkem vliv dědičnosti klesá (vliv zkušeností) dědičnost v širším slova smyslu: smyslové orgány, reflexy, instinkty
v užším slova smyslu: vlastnosti rodičů a jejich přenos na děti
GENETIKA - zkoumá přenos těl. a psych. vlastností, dispozic z jedné generace na druhou (chromozomy, gen, genotyp- souhrn dědičných genů, fenotyp- soubor pozorovatelných vlast.,Mendel) NS dvě soustavy: - gnostická: umožňuje poznávání životního prostředí
- hodnotící: zpracování z významového hlediska pro život
NS sbírá a vyhodnocuje informace, vypracovává program adaptivního chování - apetence: přitažlivost, přibližování
- averze: odpudivost, oddalování
(NS regulace vztahů organizmu k ŽP) - kreativnost: schopnost NS reagovat na stimulaci recepčních orgánů - plastičnost: schopnost učeni
3 úrovně regulační činnosti org.: 1. reflexivní 2. afektivní 3. kognitivní
Zpracování informace:
AFERENTNÍ SYNTÉZA v mozku syntetizovány informace „co", ,jak", „kdy`'. Základní parametry chováni.
DOMINUJÍCÍ MOTIVACE: aktuálně existující motivační stav, má dva zdroje
nerv., hormon. a metabolické proc.
zkušenosti -> výběr informací z hlediska existujících potřeb
SITUACNI AFERENCE: soubor všech stimulů, mající vztah k dané motivaci. Informuje org. jaká činnost bude nejlepší.
PAMĚŤ: minulá zkušenost určuje další postup ~ vzniká model očekávaných výsledků činnosti a aferentní syntéza je ukončena když důsledky vytvoří rovnováhu. Činnost org. je určována konvergencí nebo divergencí modelu „toho, co má být`` s modelem .,toho, co se stalo"
HOMEOSTÁZA: udržování určitých Fyziologických konstant (stálá těl. teplota,...). K udržení homeostázy ex. mechanismy. Org.je v kontaktu se ŽP. Porušení homeostázy Je doprovázeno vznikem fyziologických potřeb (hlad, žízeň)"

Čistý text dosahuje 109 stran. Práce obsahuje tabulky a schémata.
Každá z otázek dosahuje cca 3 stran.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z mnoha zdrojů, např.: http://www.ucenischalupou2.chytrak.cz/psychologie/2.htm
www.mujweb.cz/www/servac/psychologie+1.html
http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=17434&title=%26%2365533;it%26%2365533;
&s_lang=2.