1.	Třicetiletá válka a její konec, důsledky míru, Habsburkové a české země, poválečná rekonstrukce

2.	Poddanská otázka v českých zemích

3.	Postavení poddaných ve střední Evropě

4.	Nevolnictví v Rusku

5.	Nevolnictví v Pobaltí, ve střední Evropě

6.	České země

6.1	Hlavní znaky poddanské závislosti

7.	Francie Ludvíka XIV.

8.	Náboženství 17. – 1 st.

9.

Reformace

10.	Protireformace

11.	Habsburská monarchie

12.	Baroko a barokní kultura

12.1	Evropské země a české prostředí

12.2	Francouzské baroko

12.3	České baroko

12.4	Barokní kultura

12.5	České hudební baroko

13.

Rokoko

13.1	Anglické rokokové malířství

13.2	Osvícenství

„Třicetiletá válka a její konec, důsledky míru, Habsburkové a české země, poválečná rekonstrukce

Na konci r. 1648 mírové ukončení války v Münsteru a Osnabrücku. Vestfálský mír 1648 v říjnu podepsány konečné smlouvy – chyběla Ang, Rus., Polsko, Osmanská ř. Celá mírová smlouva byla velkým kompromisem. Mírová jednání mají význam prvních diplomatických jednání. Začíná moderní éra moderní diplomacie. Odpadla klasická dvoustranná jednání. Šlo už o zájem v dané oblasti – a ten mělo i více států. Tečkou za hegemoníí Habsb. v Evropě – hospodářské a vojenské vyčerpání. Ve Šp. to vedlo k celkovému úpadku. Mír znamenal potvrzení vzestupu Francie – nový hegemon – Ludvík XIV. Dále dočasně i Švédsko, ale hospodářsky slabé. Posílila i říšská knížata. Severní Nizozemí – jehož státní svrchovanost kongresem potvrzena- Plus novou rozhodují zemí – hospodářský rozkvět a nejrozvinutější v Ev. Pyrenejský mír – protože válka pokračovala mezi Fr. a ŠP. Střední Ev. = pokrok, klid a mír, pomineme li osmanskou expanzi v 60. letech a útok na Vídeň.
Sociální rovina = válka byla dlouhým konfliktem- 12 mil. obětí, odhaduje se, že dvacetina byli vojáci, zbytek byli civilisté a ti zahynuli v důsledku epidemíí, drancování apod. Řada oblastí zcela vylidněna. Trvalo několik desetiletí než, se lidské ztráty doplnily. Majetkové přesuny, zbídačení obyvatelstva. Prohloubila rozdíl mezi jednotlivými regiony Ev. Proces provázen soci. otřesy – hledání východiska ze stávající krize.
Mapa – stř. Ev. SŘŘNN – 45% obyvatelstva oběti války. Mír se pro říši stal platným zákonem do r. 1806. Zavedení náb. rovnoprávnosti – luterství, kalvínství. Na území říše proběhla restituce majetku k 1.1. 1624 = 3 roky po Bílé hoře a po zahájení rekatolizace se mohla opřít o mírový dokument, potvrzení dědických nároků Habsb. na trůn. Po r. 1648 přestává říše být života schopným orgánem. Potvrdil roztříštěnost říše – Fr. získala deseti městí v Alsasku a další enklávy. Švédsko – do 1720 – do ukončení 2. severní války – získali Přední Pomořany, biskupství Verden a další. Fr. a ŠV. garanti uspořádání říše. Vzestup některýh států, jiné upadají. Oslabení pozic císaře. Státy Bavorsko, Braniborsko musely respektovat císaře, ale měly vlastní zahraniční politiku, která nesměla mířit proti císaři.
Potvrzena nezávislost Švýcarského spolku – nezávislost Švýcarska od. r 1648.
V 17. st. dovětek národa německého, v čele stál císař, v rámci říše činěn rozdíl mezi císařem říše – postavení velmi slabé, protože měli silnou pozici ve svých dědičných zemích. Fungoval zde říšský sněm = stavovské shromáždění, tři kolegia – kurfiřtů, knížat, měst. Hlasovalo se dle kolegií. Počet účastníků omezen – kurfiřtů – 6 až 9, do 19. st. chyběl český král, 94 knížat – 33 bylo duchovních, 51 zástupců měst. Od r. 1663 zasedal v Řezně = parlamentní město. Kolegium kurfiřtů mělo původně 7 členů – duchovní a světští. 1623 v důsledku porážky Falce, přešel falcký hlas na Bavorsko. 1692 se objevuje 9. kurfiřt - vévoda brunšvicko hannoverský. 1708 readmise českého hlasu. Na poč. 18. st. potřeba českého zástupce – aby nebyla oslabena pozice katolíků. V 1701 bylo Východní Prusko povýšeno na království – Hohenzollernové. 1777 už jenom 8 čelnů – vymřeli Wittelsbachové a hlasu se ujal falckrabě rýnský.
Rada moc nefungovala. Říšský korunní soud od 15. st. nejprve ve Špýru, v 16. st. přesídlil. Řešil spory mezi říš. knížaty. Říšská armáda – problém, ji vůbec svolat – 40 tis. vojáku, k obraně říše. Od pol 16. st. říšská exekuce – prosazení říšského práva.
Sasko= klíčový hráč, vyšlo z války posíleno – politicky a i územně – získalo Lužice v době Pražského míru. Na k. 17. st. kurfiřti získali polskou korunu – toto spojení byl problém, upadající Polsko vyžadovalo finančně náročné zásahy a posléze Sasko zataženo do války. Vnitřní politika – oslabení moci stavů, panovnický absolutismus. Došlo ke konsolidaci země = hospodářský růst, kulturní rozkvět, duchovní. Bylo zemí, kde poddaní měli přísná pravidla – nevolnictví.
Bavorsko = výrazně posíleno, získalo Horní Falc, kurfiřt. hlas a osamostatnilo se z hlediska zahr. politiky a navázalo vztahy s Fr. Prožívá rozkvět, baroko, upevnění absolutismus, rekatolizace už před 30. letou válkou.“

Poslední stránka je bez citací převzata z http://spolecenska-smlouva.navajo.cz/ a http://cs.wikipedia.org/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD, část textu z http://cs.wikipedia.org/wiki/Galikanismus.
Menší část textu je barevně členěna. Práce obsahuje velké množství překlepů.