0.

Úvod

1.	Financování NSDAP

2.	Život Horsta Wessela

3.	NSDAP a úloha Wessela ve straně

4.	Politická vraţda či jen shoda náhod?

5.	Zrod legendy a mýtu „Horst Wessel“

6.

Závěr

"2. Život Horsta Wessela
V této kapitole se budu věnovat životu Horsta Wessela, jelikož je velmi důležité poznat, co a jakým způsobem ovlivnilo život tehdejšího obyčejného člověka a co zapříčinilo jeho příklon k nacistickému hnutí. Nejprve se teoreticky podívám na dobu, ve které Wessel dospíval, jak ho ovlivnil stoupající zájem o antisemitismus a nacionalismus v tzv. Výmarské republice a soupeření komunistů s nacionalisty. Dále se zaměřím na jeho účast v různých mládežnických a bojových spolcích, jakou úlohu tam plnil, co si z nich odnesl až do doby vstupu Horsta Wessela do NSDAP. Kým vlastně byl? Jak se dostal mladý nadějný student až k nacistické NSDAP? Jak ho viděli ostatní kamarádi? To jsou hlavní otázky, na které se snažím dát odpověď v následujících řádcích. Hlavním zdrojem pro tuto kapitolu byla kniha od Wesselovi sestry Inge „Mein Bruder Horst“, která obsahuje úryvky z jeho osobního deníku tak i poznámky jeho sestry.42 Je důležité zdůraznit, že již během první světové války se začal rozšiřovat radikální nacionalismus a to poměrně ve všech sociálních vrstvách (maloměšťanstvo, dělnická hnutí, šlechta). Jednalo se hlavně o tzv. „Kriegsnationalismus“ (válečný nacionalismus), typická propaganda založená na spojení zkušeností z boje, disciplíny a mýtu přeživších bojovníků. Mimo válečného nacionalismu měla velký vliv a funkci křesťanská církev. Často byla válka představována jako „Německá válka“ či „Armagedon a boj proti silám temna“. Všechna tato hesla měla jediný charakter a to pomocí demagogie vyhrát válku. Po první světové válce se v Německu rozhořel konflikt mezi vrstvami společnosti a vytvořila se nová pravice. Ta vznikla z tábora odpůrců způsobu vedení války, jelikož na rozdíl od levice chtěli vyhrát válku použitím násilí a nastolení vojenské diktatury.43 Během války ztratil stát na sympatiích, prestiži, podpoře a legitimitě. Nemalý podíl mělo napětí mezi vrstvami společnosti – protesty dělníků, úředníků a zemědělců proti státu, byrokracie a státní systém jako agrese a protesty proti nepřátelům státu.44 Všechny tyto směry a události měly zásadní vliv na mladého Horsta Wessela a ovlivnili jeho budoucí chování a život. Extrémní antisemitismus se v Evropě objevoval ke konci 19. století. V podstatě vycházel z tradičního pojetí antisemitismu, dle něhož dával Nový zákon Židům za vinu smrt Ježíše Krista a tím je odsoudil k věčnému zavržení.

42Je však velmi pravděpodobné, že texty byly upraveny, jelikož v době vydání (1933) byla právě propaganda Horsta Wessela nejintenzivnější. Proto je nutné brát tyto informace s mírným odstupem.
43 Wehler, Hans U. (2003): Deutsche Gesellschaftsgeschichte. Bd. 4. Vom Beginn des ersten Weltkriegs bis zur Gründung der beiden deutschen Staaten 1914-1949. München: C. H. Beck, s. 21-106. 44 Kocka, J. (1988): Klassengesellschaft im Krieg: Deutsche Sozialgeschichte 1914-1918. Frankfurt a. M.: Fischer Taschenbuch Verl., s. 173."

Práce je ve formátu Adobe Acrobat *.pdf.
Práce obsahuje pravopisné chyby.