Seminarky.cz > Studijní podklady > Zápisky z přednášek > > Obecné dějiny 1939 – 1989 - texty z přednášek

Obecné dějiny 1939 – 1989 - texty z přednášek


Kategorie: Historie

Typ práce: Zápisky z přednášek

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Soubor obsahuje texty seznamující s obecnými dějinami 1939-1989. Informují nejen o mezinárodní politice, jaderných zbraních, evropské integraci, okupační správě Rakouska a Německa, ale také o základních tendencích vývoje Asie, problémech třetího světa a rozpadu koloniální soustavy. Dále se zabývají poválečným uspořádáním světa, vládou Nikity Sergejeviče Chruščova, sovětizací Bulharska a Rumunska, holocaustem, Francií za války a protijugoslávskou rezolucí. Uvádí projev Josefa V. Stalina předneseného dne 9. února 1946. Pojednávají o roli OSN po roce 1945, studené válce a politice détente.

Obsah

1.
Mezinárodní politika v druhé polovině 50. let
1.1.
1955
1.2.
1956
1.3.
1957
1.4.
1958
1.5.
1959
2.
Fenomén jaderných zbraní
3.
Evropská integrace do roku 1952 a po roce 1952
3.1.
OEEC - Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci
3.2.
Rada Evropy
3.3.
Formování Šestky
3.4.
Plevenův plán - projekt Evropského obranného společenství EOS
3.5.
Vznik Západoevropské unie
3.6.
Pokusy o integraci dalších sektorů
3.6.1.
Římské smlouvy
3.6.2.
OECD-Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj- prosinec 1960
4.
Mezinárodní vztahy 1945-1947
4.1.
Založení OSN
4.2.
Jaltská konference
4.3.
Postupimská konference
4.4.
Fulton
4.5.
Iránská krize
4.6.
Občanská válka v Řecku
5.
Mezinárodní vztahy 1949-1953
5.1.
Vznik SRN a NDR
5.2.
Vznik NATO
5.3.
Korejská válka
5.4.
Jugoslávská roztržka
5.5.
Vznik sovětského bloku
5.6.
Postupující integrace (sjednocování) Západu
6.
Okupační správa Německa a Rakouska
6.1.
Německo
6.2.
Rakousko
7.
Teorie o studené válce
7.1.
Tradicionalistická teorie
7.2.
Revizionistická teorie
7.3.
Postrevizionistická teorie
7.4.
Politické předpoklady studené války
7.5.
USA
8.
Čínsko-americké vztahy od Bandungu k Hnutí nezúčastněných
8.1.
Konference v Bandungu
8.2.
Hnutí nezúčastněných
8.3.
Čínsko-americké vztahy
9.
Geneze arabsko-izraelských vztahů
9.1.
První izraelsko-arabská válka
9.2.
Druhá izraelsko-arabská válka, suezská krize
9.3.
Šestidenní válka
9.4.
Jomkipurská válka (válka o svátku smíření – Jom Kippur)
9.5.
Izraelsko-egyptský mír a jeho důsledky
9.6.
Libanon
9.7.
Palestinský stát
10.
Japonsko po válce
11.
Dekolonizace
11.1.
Afrika
11.2.
Velká Británie
11.3.
Francie
11.4.
Belgie
11.5.
Nigérie
11.6.
Portugalsko
11.7.
JAR
11.8.
Blízký východ
11.9.
Jihovýchodní Asie
12.
Kubánská revoluce a krize
13.
Válka ve Vietnamu
13.1.
Ženevská konference
14.
Německo za Adenauera v 50. letech
15.
Itálie po válce
15.1.
Hospodářské poměry
15.2.
Rok 1968 a následující stávková vlna
15.3.
Čas Rudých brigád
15.4.
Osmdesátá léta
15.5.
Kultura
15.6.
Italští prezidenti
16.
Poválečné uspořádání světa
16.1.
Teherán - krycí název heurék
16.2.
Druhá Quebecká konference
16.3.
Procentová dohoda
16.4.
Jalta - letovisko na Krymu
16.5.
Německo
16.6.
Vylodění v Normandii
16.7.
Invaze
16.8.
Operace v Ardenách
16.9.
Válka Jom Kippur
16.9.1.
Diplomacie před válkou
16.9.2.
Válka v Den smíření
16.9.3.
Diplomatická dohra
16.9.4.
Důsledky
16.10.
Válečný rok 1944
16.11.
Maďarské povstání
16.11.1.
Rákosi versus Nagy
16.11.2.
Povstání
16.11.3.
Vojenské a politické boje
16.11.4.
Sovětský protiútok
16.11.5.
Reakce Západu
16.11.6.
Dopady neúspěšné revoluce
16.12.
Mírové hnutí ve 40.-80. letech 20. Století
16.12.1.
Co je mírové hnutí?
16.12.2.
Počátky mírového hnutí
16.12.3.
I. celosvětový kongres obránců míru
16.12.4.
Další projevy mírového hnutí
16.12.5.
Nová etapa-vědci v mírovém hnutí
16.12.6.
Západní iniciativy
16.12.7.
Od 60. let ke smlouvě SALT
16.12.8.
Konference o bezpečnosti a spolupráci
16.12.9.
Nová vlna mírového hnutí
17.
Nikita Sergejevič Chruščov
17.1.
Spor o nástupnictví
17.2.
Vláda
17.3.
20. sjezd KSSS
17.4.
Další politika Chruščova
17.5.
Závěr
18.
Odzbrojení 1945 – 1986
19.
Ostpolitik
19.1.
1. berlínská krize
19.2.
Smlouva SALT I a ABM jako mezník jaderného zbrojení a jejich ohlas v českém tisku
19.3.
2. berlínská krize
20.
Sovětizace Bulharska
21.
Všeobecná dohoda o clech a obchodu
21.1.
GATT - General Agreement on Traiffs and Trade
22.
Sovětizace Rumunska
23.
Šestidenní válka – 1967
23.1.
Cesta k válce
23.2.
Důsledky
24.
Holocaust – co to je?
24.1.
Koncentrační tábory
24.2.
Vývoj problému antisemitismu
24.3.
Hitlerovské Německo před druhou světovou válkou
25.
Francie za války
25.1.
Francie za čtvrté republiky (1943-1958)
25.2.
Francie za páté republiky
26.
Protijugoslávské rezoluce z let 1948 a 1949
27.
Projev Josefa Visarionoviče Stalina předneseného dne 9. února 1946, tedy v předvečer voleb do Nejvyššího sovětu
28.
Role OSN po roce 1945 po válečném světě do konce 60. let a podíl na řešení mezinárodních krizí
28.1.
Role OSN
28.2.
Irán
28.3.
Palestina (Palestinská otázka)
28.4.
Egypt
28.5.
Kašmír
28.6.
Účast OSN v Korejské válce
29.
Pyrenejský poloostrov
29.1.
Španělsko
30.
Studená válka a její vnitřní periodizace
30.1.
Politické předpoklady studené války
30.2.
Teherán (přelom listopadu a prosince 1943)
30.3.
Jalta (4. 11.-11. 2. 1945)
30.4.
Postupim (17. 7. - 1. 8. 1945)
30.5.
První ohniska studené války 1945-1949
30.6.
Horké války v Asii
30.7.
Válka v Koreji (1950-1953)
30.8.
První uvolňování napětí v mezinárodních vztazích
31.
Politika mírového soužití a mezinárodní krize na konci 50. let a počátku 60 let 20. Století
31.1.
Druhá berlínská krize
31.2.
70. Léta
31.3.
Triangulární strategie a americko – čínské vztahy
31.4.
Návrat studené války
31.5.
Konec studené války
32.
Sovětská zahraniční politika v letech 1964 – 1982
32.1.
Nástup Brežněva k moci
32.2.
Sovětsko – čínská roztržka
32.3.
Pražské jaro
32.4.
Dvě polské krize 1968 – 1970, 1980 –1981
32.5.
Arabsko – izraelské konflikty
33.
Détente
33.1.
Jednání o omezení jaderného zbrojení
33.2.
Konference o bezpečnosti a spolupráci v evropě
33.3.
Sovětská invaze do Afgánistánu
33.4.
Obecné ideje de Gaullovy politiky
33.5.
Alžírsko
33.6.
Francouzsko-německé namlouvání
33.7.
Francouzský atomový věk
33.8.
Odchod z NATO
33.9.
Odmítání vstupu VB do EHS
33.10.
Partnerství na Východě
33.11.
Kritika izraelského postupu vůči arabským zemím


Úryvek

"Fenomén jaderných zbraní

V roce 1939 objevil tým britských vědců řetězovou reakci. Po porážce Francie přišly vůdčí osobnosti francouzského jaderného výzkumu do Cambridge a výzkumné úsilí obou zemí se tak do značné míry spojilo. Výzkum se poté z bombardované Anglie přesunul do Kanady. USA do té doby ve výzkumu zaostávaly, avšak od první poloviny roku 1942 se jim podařilo díky výzkumnému projektu, vyhlášenému prezidentem Roseveltem pod krycím názvem Manhattan dosáhnout určitého pokroku a získat tak nezpochybnitelné prvenství.

Poté co se v září 1942 Američané vylodili v Belgickém Kongu, získal Washington na základě dohody s belgickou exilovou vládou tři čtvrtiny veškeré uranové rudy, zatímco Británie si ponechala pouze jednu čtvrtinu pro vlastní potřeby. Pětibodová gentlemanská dohoda z první quebecké konference Churchilla a Roosevelta ze srpna 1943 předpokládala spojení atomového výzkumu obou zemí a úplnou výměnu informací. Žádné údaje nesměly být poskytnuty třetí straně bez předchozí dohody. Podle této úmluvy měl prezident USA po válce rozhodovat o dalším společném výzkumu. Na druhé quebecké konferenci 1944 bylo potvrzeno použití proti Japonsku.

Od roku 1943 se tak na společném výzkumu podíleli vědci z USA, VB a Kanady.
Vyzkoušení americké jaderné zbraně v 1945 v Novém Mexiku a její následné použití proti Japonsku v srpnu 1945 posunulo svět do jaderné epochy. Na Stalina to udělalo dojem a ihned nechal urychlit vývoj. Hlasy odpůrců jaderné zbraně v USA byly umlčeny hrozbou SSSR o vytvoření atomovky.

Podle USA měl být zřízen mezinárodní úřad atomového rozvoje, který by dohlížel na světová těžiště uranové rudy a rozhodoval by o jejím využití. V případě, že by se některý narušitel zmocnil uranové rudy a chtěl ji použít v rozporu s mezinárodně uznaným účelem, záležitost by byla postoupena OSN. Ta by pak rozhodla o sankcích. Finančník Bernard Baruch, který byl na jaře 1946 jmenován prvním zástupcem USA v Komisy pro atomovou energii OSN, rozšířil návrh o právo Valného shromáždění uvalit na narušitele sankce včetně nasazení atomových zbraní. V prosinci 1946 návrh podpořila většina členů rady Bezpečnosti (SSSR a Polsko zdržely hlasování), avšak odloženo v důsledku začínající studené války.
Mezitím podepsal Truman 1.srpna 1946 zákon o atomové energii - podle nějž si měly USA zachovat monopol nukleární informace. VB a Fr tak odkázány sami na sebe. Když v lednu 1947 rozhodli Atlee a Bevin o výrobě vlastní jaderné zbraně, byly vedeni nejen úsilím o zachování vlastní bezpečnosti ale snahou o rovný status s USA

SSSR - Kučatov pověřen jaderným výzkumem, spadá pod Molotova, zabývají se od roku 1942, Stalin nedává velké priority, neuskutečnitelný plán
- po prvním roznětu dává Stalin signál ke zničení monopolu
- srpen 1945 - komise pro výzkum, Berija, v SSSR není uran-dovoz ČSR, Německo
- říjen 1946 - první kontrolovaná řetězová reakce
-1947- první jaderný reaktor
-listopad 1947- zveřejnění že pro SSSR není tajemstvím jaderná zbraň
-září 1949 -jaderná zbraň"

Poznámka

Texty z přednášek doc. PhDr. Jiřího Knapíka, Ph.D.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z mnoha zdrojů, např.: http://studena.valka.cz/jom_kippur.htm
http://www.odmaturuj.cz/dejepis/holocaust-2/
http://studena.valka.cz/sestidenni.htm
http://www.phil.muni.cz/rom/vyuka/FJIA009/mat8.rtf.
http://www.phil.muni.cz/rom/vyuka/FJIA009/mat9.rtf.
http://www.phil.muni.cz/rom/vyuka/FJIA009/mat10.rtf.
http://studena.valka.cz/polsko_1981.htm

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

  1. SMS platba (ČR) 65 Kč

    Platba prostřednictvím brány mobilního operátora. Pro započetí platebního procesu prosím vyplňte kontrolní kód a stiskněte tlačítko "Zaplatit"

    Po proběhnutí platby budete přesměrováni zpět na tuto stránku, kde najdete odkaz ke stažení práce.


    V případě potíží s realizací platby se neváhejte obrátit na infolinku poskytovatele služby, společnost Advanced Telecom Services s.r.o., na čísle +420 776 999 199

    Nápověda pro zákazníky Telefónica O2:

    1. Vyplňte Vaše číslo na mobil, zvolte jako operátora Telefónica O2 a klikněte na POTVRDIT.
    2. Zobrazí se Vám informace, že SMS byla odeslána.
    3. Na mobilní telefon Vám bude doručena SMS zpráva s odkazem.
    4. Klikněte na odkaz v SMS zprávě, budete propojeni na platební bránu společnosti Telefónica O2. Zde potvrďte platbu.
    5. Na internetu se zobrazí výsledek proběhlé platby.
    Pro úspěšnou realizaci platby je nutné mít aktivní službu „O2 platba“. Služba je většinou aktivní automaticky, takže není třeba nejdřív nic aktivovat.

    Nápověda pro zákazníky Vodafone:

    1. Vyplňte Vaše číslo na mobil, zvolte jako operátora Vodafone a klikněte na POTVRDIT.
    2. Dojde k přesměrování na Vodafone portál.
    3. Potvrďte Vaše mobilní číslo kliknutím na DALŠÍ. .
    4. Na Váš mobilní telefon přijde SMS zpráva s kódem.
    5. Zadejte tento kód do formuláře, klikněte na OK.
    6. Objeví se Vám údaje o platbě, kterou potvrďte kliknutím na POKRAČOVAT.
    7. V té chvíli proběhne platba, o jejímž výsledku Vás informuje došlá SMS zpráva.
    Pro úspěšnou realizaci platby je nutné mít aktivní službu „M-peněženka“. Služba je většinou aktivní automaticky, takže není třeba nejdřív nic aktivovat.

    Nápověda pro zákazníky T-mobile:

    1. Vyplňte Vaše číslo na mobil, zvolte jako operátora T-mobile a klikněte na POTVRDIT.
    2. Dojde k přesměrování na T-mobile portál, potvrďte zde svůj souhlas s podmínkami platby.
    3. Pokud máte na T-zones účet, přihlaste se a pokračujte bodem 7.
    4. Pokud účet na T-zones nemáte, vepište do formuláře svoje mobilní číslo a klikněte na ODESLAT ČÍSLO.
    5. Přijde Vám SMS zpráva s kódem.
    6. Vepište kód jako heslo do formuláře a klikněte na PŘIHLÁSIT.
    7. Objeví se Vám údaje o platbě, které potvrďte kliknutím na tlačítko ZAPLATIT.
    8. V té chvíli proběhne platba, o jejímž výsledku Vás informuje došlá SMS zpráva.
    Pro úspěšnou realizaci platby je nutné mít aktivní službu „M-platba“. Služba je většinou aktivní automaticky, takže není třeba nejdřív nic aktivovat.
  2. Platit kartou 59 Kč

    Platba kartou. Pro započetí platebního procesu prosím vyplňte kontrolní kód a stiskněte tlačítko "Zaplatit"

    Po proběhnutí platby budete přesměrováni zpět na tuto stránku, kde najdete odkaz ke stažení práce.


    Po odeslání kontrolního kódu budete přesměrováni do platební brány ČSOB, kde zadáte údaje potřebné pro platbu. Platbu dokončíte stisknutím tlačítka "ZAPLATIT".

    Akceptované karty: VISA, VISA Electron, V PAY, MasterCard, Maestro.

  3. Koupit za kredity - 55 Kč >>> ZVÝHODNĚNÁ CENA!
    Jedním stiskem tlačítka, obratem a za výhodnou cenu!
    JEN PRO REGISTROVANÉ UŽIVATELE
    Cena za stažení je pouze 990 kreditů (=55Kč).
  4. SMS platba (Slovensko) - 2,50€
    Stahovací kód k této práci získáte do několika minut se službou mobilního operátora Premium Rate SMS.
    Zašlete SMS zprávu ve tvaru: SEMmezera19020
    - na telefonní číslo: 8877
    Cena jedné SMS je 2,50€ včetně DPH. Pro využití SMS platby je třeba mít aktivovanou službu Premium Rate SMS. Službu technicky zajišťuje Advanced Telecom Services, s. r. o.
    SMS musí být ve formátu TEXT, bez diakritiky a bez formátování (tj. základní velikost a typ písma). Stahovací kód je použitelný pouze pro tuto práci a je platný až do uzavření okna internetového prohlížeče.
    Stahovací kód přijde obratem na mobil, je platný 24 hodin a lze jej zadat celkem dvakrát.
    Pro stažení této práce zadejte stahovací kód (bez uvozovek):


Důležité informace: Provedením mobilní platby, odesláním SMS, platbou kredity, platbou kartou nebo převodem z účtu souhlasíte s Podmínkami stahování.
Veškeré informace o platbách si můžete přečíst zde.
Máte při placení nebo stahování práce problém? Odpovědi na časté problémy najdete zde nebo kontaktujte naší podporu.

Diskuse