Úvod
Teoretická část

1.	Formy lidského chování a jednání

1.1

Pasivní

1.2

Agresivní

1.3

Asertivní

2.	Teorie standardní komunikace

2.1	Podmínky standardní komunikace

3.	Teorie nestandardní komunikace

3.1	Podmínky nestandardní komunikace

4.	Typy nestandardní komunikace

4.1	Hra jako základ manipulativní komunikace

4.1.1

Transakční analýza jako klíč k teorii her

4.1.2

Hry

4.2	Pravidla manipulace

4.2.1

Definice manipulace

4.2.2

Pravidla manipulace

4.2.3

Manipulativní techniky

4.3	Typy manipulátorů

4.3.1

Typologie osobnosti

4.3.2

Typy manipulátorů dle Shostroma

5.	Konflikt jako časté vyústění nestandardní komunikace

5.1	Definice konfliktu

5.2	Typy konfliktů

5.2.1

Konflikt podle počtu zúčastněných osob

5.2.2

Konflikt podle psychologické charakteristiky

5.3	Řešení konfliktů

5.4	Manipulativní metody při konfliktech

5.4.1

Křížová transakce jako původce konfliktu

5.4.2

Manipulativní hry při konfliktech

6.	Vyjednávání

6.1	Definice vyjednávání

6.2	Vyjednávání při konfliktu

6.3	Vyjednávání jako nástroj hledání dohody a kompromisu

6.4	Taktiky a triky při vyjednávání

Praktická část

7.	Aplikace teoretických poznatků v běžném životě

7.1	Hra samaritán, doplňková a křížová transakce

7.2	Hra VIČEDO – Marečku, podejte mi pero!

Závěr
Seznam použité literatury

„4.2 Pravidla manipulace
4.2.1 Definice manipulace
Manipulace je cílené působení na myšlení druhé osoby. Při manipulaci působíme na vybranou osobu podle předem vytvořeného plánu a použitím manipulativních technik. Každá z manipulativních technik má vždy definovanou oběť, záměr a postup, jak vytčeného cíle dosáhneme. Oběť je osoba, která je manipulována. Důvěřivost a bezbrannost oběti vědomě využíváme k dosažení vlastního cíle. Záměrem v manipulaci jsou pohnutky, které nás k ní vedou. Můžeme manipulovat, abychom pouze uškodili, nebo abychom uškodili a ještě z dané situace vytěžili co možná nejvíce (např. uškodit někomu, abychom ho nahradili na jeho pracovní pozici). Manipulativní postup nedokážeme univerzálně definovat, protože žádné univerzální schéma, které by platilo na všechno a na všechny, zkrátka neexistuje. Každá technika má svůj vlastní postup, a proto se na vybrané
techniky zaměříme více a jednotlivé postupy analyzujeme.
4.2.2 Pravidla manipulace
Pravidla manipulace výstižně popsal ve své knize Partneři a rozchody, Jeroným Klimeš proto jeho teorii použijeme. „Pravidla manipulace objevují spontánně děti v mladším školním věku. Představují pro ně poslední stupeň dosavadního vývoje, a tak jim slouží jako hračka, která je téměř bezezbytku pohltí. Existuje tedy několik podmínek, které dítě musí splňovat, aby bylo schopné si osvojit pravidla manipulace:
Být schopen kooperativní hry s pravidly a rolemi. Kooperativní hry nejsou schopna batolata, protože jakmile jedno má hračku, tak si s ní chce hrát i druhé, a začnou se o hračku přetahovat. Větší děti dokážou střídat role. Jeden s pistolí hraje policistu, druhý lupiče a budou se honit. Za chvíli si role i hračky vymění. Toto střídání rolí umožňuje kooperativní hru, kterou můžeme pozorovat přibližně od tří let.
Rozlišit úmysl druhého od výsledku jeho chování. Například chtěl chytit míč, ale nechytil. Dosažení tohoto stupně se projeví smíchem při situacích, které vyžadují takovou úvahu. Například dospělý člověk se začne smát, když někomu při opékání spadne buřt do ohniště, protože ví, že jeho úmyslem bylo udržet buřt nad ohněm a opéci ho. Mladší děti se při pádu buřtu do ohniště nesmějí, protože ještě nejsou schopny rozlišit úmysl a výsledek
chování.
Znát zákonitosti sociální směny, pravidla výměnného obchodu a dělení věcí. K tomu děti potřebují nabýt schopnost ocenit, jestli směna či dělení byly výhodné, nevýhodné či spravedlivé.
Dosáhnout teorie mysli či mentalizace, neboli pochopit, že druhý člověk může mít v hlavě něco jiného než já. Tato nově nabytá schopnost otevírá dětem předtím netušený svět možností, jak získat výhody, které byly jinak nedostupné. Umožňuje využívat vědomou lež, podvody a úskoky.“

Práce formátu Adobe Acrobat *.pdf. Obsahuje schémata. Čistý text dosahuje cca 24 stran.
Bakalářská práce z Univerzity Jana Amose Komenského Praha, obor Sociální a masová komunikace.