1.	Vývoj doktríny základních práv v judikatuře soudního dvora

2.	Významná rozhodnutí ESD

2.1	Rozsudky ve věci Stork, Geitling

2.2	Rozsudek ve věci Stauder versus město Ulm

2.3	Rozsudek ve věci Internationale Handelsgessellschaft

2.4	Rozsudk ve věci Nold

2.5	Rozhodnutí ve věci Rutili

2.6	Rozsudek ve věci Hauer

3.	Sumarizace

4.	Inspirační zdroje ESD

5.

Pojmy

5.1	Konstantní judikatura ESD

5.2	Obecné zásady právní

5.3	Zásada základních práv

6.	Nejnovější judikatura ESD

6.1	Rozsudk ve věci Kadi a Al-Barakart

7.	Základní práva jako obecná zásada právní

8.	Jednotlivá práva lidsko-právní povahy v intencích ESD

8.1	Zákazy diskriminace, zásada rovnosti jako měřítko pro realizaci všech ostatních práv

8.2	Politická práva a svobody včetně práv vyplývajících z institutu evropského občanství

8.3	Právo na ochranu osobnosti, nedotknutelnosti soukromého a rodinného života a jednotlivce

8.4	Ochrana vlastnictví a práv směřujícíc k profesní a sociální seberealizaci

8.5	Práva procesní povahy

9.	Case-law lucemburského soudu a štrasburského soudu

9.1	Rozsudek National Panasonic

9.2	Rozsudek Hoechst versus Komise

9.3	Rozhodnutí ve věci Orkem

9.4	Rozsudek ve věci Grant

10.

Závěr

"VÝVOJ DOKTRÍNY ZÁKLADNÍCH PRÁV V JUDIKATUŘE SOUDNÍHO DVORA
- první zmínky o LP v rámci acquis communautaire lze nalézt v rozhodovací činnosti Lucemburského soudu
- ESD učinil první krok, kt. vypracoval doktrínu základních práv ES, a díky jeho počinům došlo k rozšíření relevantních ustanovení v textu zřizovacích smluv ale i case law Lucemburského soudu podmínilo i vytvoření prvního uceleného katalogu lidských práv v podobě Charty, Listiny ZP EU
- ESD původně nebyl nakloněn k uznání lidských práv a odkazoval raději na judikaturu ústavních soudu (především Německa, Francie, Itálie) → řešení sporů na základě vnitrostátního práva
- poukázal na to, že konkrétní spory musí být řešeny na základě pravidel uznávaných legislativou, akademickou autoritou a judikaturou členských států

VÝZNAMNÁ ROZHODNUTÍ ESD:
- Rozsudky ve věci Stork, Geitling – ESD dospěl k názoru, že se člověk musí obrátit a dovolávat svých práv na vnitrostátní úrovni
- „Soud nemůže zkoumat, zda-li národní, dokonce ústavní právo je respektováno. Nemůže ani vykládat, ani aplikovat národní právo při posouzení legality rozhodnutí Vysokého úřadu.“
- Německý soud je povolán chránit základní práva občanů a nikdo ho nemůže zbavit této odpovědnost

- konflikt mezi ESD a ústavními soudy vedl k tomu, že ESD byl nucen vypracovat doktrínu základních práv, kt. mimo jiné zahrnovala právo soudu zrušit každé ustanovení komunitárního práva, kt. bude odporovat lidským právům
- národní soudy odmítaly uznat nadřazenost ESD, kvůli absenci úpravy lidských práv
- ZÁSADA NADŘAZENOSTI – v přípravě existence úpravy na úrovni ES i na úrovni vnitrostátní, má přednost norma evropská nikoli vnitrostátní
- bez fungování této zásady dochází k ohrožení existence acquis communautaire
- ESD byl nucen i přes absenci lidsko-právní regulace na úrovni primárního a sekundárního práva najít nějaké východisko z této situace

Rozsudek 29/69 ve věci Stauder v. město Ulm 29/69 („kuponové máslo“)
- ESD poprvé v tomto judikátu použil koncept ochrany LP prostřednictvím obecných zásad právních
- Šlo o Ericha Staudera, kt. byl odběratelem levného másla, jehož distribuce se uskutečňovala v souladu s Rozhodnutím Komise č. 69/71/EHS 12.2.1969. Na základě tohoto rozhodnutí došlo k přidělení zlevněného másla sociálně slabším občanům. Tato norma ukládala ve čl. 4 prokázat se kupónem, na kt. bylo napsáno jméno osoby (Stauder). Pan Stauder to vnímal jako ponižující, je to porušení jeho základních práv. Tvrdil, že uvedený akt je neplatný pokud požaduje tento požadavek.
- Stuttgartský soud se obrátil na ESD s předběžnou otázkou: Zda je uvedení jména na kuponu slučitelné s normami práva ES?
- ESD uvedl, že distribuce zlevněného másla, může být uskutečněna jinak než uvedením jména příjemce a musí dát přednost takovému výkladu, kt. se dosáhne cíle a občanovi způsobí co nejmenší omezení.
- ESD našel cestu jak se vypořádat s tím že judikatura ES ani vnitrostátního práva neobsahuje potřebná ustanovení na ochranu LP. Je zde ochrana obecných zásad právních."

Text je psán v heslech a odrážkách.