1.Podmínky zajištění práv státu

2.	Členské státy v trojím režimu lidských práv

3.	Evropská sociální charta

3.1

Vznik

3.2	Dodatkové protokoly

3.3	Věcná působnost

3.4	Osobní působnost

4.	Rozdíly mezi Evropskou úmluvou a Evropskou sociální chartou

5.	Evropská unie a ochrana lidských práv

6.	Argumenty pro přistoupení Evropské unii k Evropské úmluvě

7.	Argumenty proti přistoupení, problémy s přistoupením

"EVROPSKÁ SOCIÁLNÍ CHARTA
- právní nástroj vytvořený v rámci Rady Evropy
- mezinárodní smlouva otevřená k podpisu čl. státům Rady Evropy
- obsahuje katalog sociálních a hospodářských práv evropského standartu
- stejně jako v Evropské úmluvě – jedná se pouze o minimální standart – signatáři mají prostor pro to, aby zajistily a chránily i jiná práva a vyšší ochranou
- prošla řadou změn – novelizována, doplňována a revidována - důvody
- byla sjednána na začátku 60. let – ekonomický vývoj států
- v průběhu aplikace byly zjištěny určité nedostatky – zdokonalení tohoto instrumentu

- 18.10.1961 podepsána v Turíně, účinnost r. 1995
- 19 zásad, kterými by se měly signatářské státy řídit ve své sociální a hospodářské politice
- právo na práci, právo na spravedlivé pracovní podmínky, na bezpečné a zdravé pracovní podmínky, na spravedlivou odměnu za práci, právo organizovat se, právo na kolektivní vyjednávání, právo dětí a mladých osob na ochranu, právo zaměstnaných žen na ochranu, právo na poradenství při volbě povolání, právo na přípravu k výkonu povolání, právo na ochranu zdraví, právo na sociální zabezpečení, právo na sociální a lékařskou pomoc, právo na využívání služeb sociální péče, právo tělesně / duševně postižených osob na odbornou přípravu k výkonu povolání, rehabilitaci a profesní a sociální neintegraci, právo rodiny na sociální / právní a hospodářskou ochranu, právo matek a dětí na sociálně-hosp. ochranu, právo na výdělečnou činnost na území jiných smluvních stran, právo migrujících pracovníků a jejich rodin na ochrannou pomoc

5.5. 1988 ve Štrasburku přijat dodatkový protokol k Evropské sociální chartě – zvýšil počet chráněných práv
Protokol pozměňující 21.10.1991 v Turíně – neřešil otázky věcného působení charty, zaměřil se na kontrolní mechanismus – novelizoval ho při aplikaci charty

Další dodatkový protokol 9.11.1995 ve Štrasburku – vytvořil systém kolektivních stížností

1994 – byl vytvořen výbor pro ESCH
- vytvořil ve stejném roce nové ucelené znění charty
- Revidovaná evropská sociální charta – podpis 3.5.1996 Štrasburk
- vstoupila v platnost 1.července 1999 po uložení 5. ratifikační listiny
- část států jsou signatáři původní charty / část států přistoupilo k revidované evropské chartě
- bez ohledu na to zůstává zachována kontinuita s ESCH
- revidovaná přebírá modernější úpravu, ale žádná strana ji nemůže přijmout, aniž by se necítila vázána Evropskou sociální chartou
- katalog práv ESCH je taktéž zachován, i když stát přistoupil k Revidované ESCH (tam ale jsou další ustanovení)
- je podstatné to, že některá ustanovení jsou vnímána jako přímo vynutitelná ustanovení, některá jako ustanovení programového charakteru – která stanovují pouze cíle = ustanovení s omezenými právními účinky (pouze cíle pro státy)
- 1. část – věnována programovým ustanovením"

Text je psán v heslech a odrážkách.