1.	Úvod do managementu

1.1	Podstata managementu

1.2	Vymezení pojmu management

1.2	Vědecký přístup k problematice managementu

1.4

Manažeři

1.4.1

Manažerské funkce

1.4.2

Hierarchie manažerů

1.5	Management a podnikání

1.6	Vývoj managementu

1.7	Systémový přístup k operačnímu managementu

2.

Plánování

2.1	Úloha (význam) plánování

2.2	Manažerská funkce plánování

2.3	Soustavy plánů

2.4	Stanovení cílů plnění plánů

2.5	Management (řízení) podle cílů

2.6	Integrační procesy v plánování

2.7	Grafické metody plánování

2.8	Vztah plánu a prognózy

3.	Organizování

3.	1 Úloha organizování

3.2	Vytváření pracovních úkolů

3.3	Vytváření organizačních struktur

3.4	Organizační úrovně a rozpětí řízení

3.5	Organizace pracovní doby

4.	Personalistika

4.1	Úloha personální práce v organizaci

4.2	Personální funkce (činnosti)

4.3	Analýza pracovních míst

4.4	Personální plánování

4.5	Získávání pracovníků

4.6	Výběr pracovníků

4.7	Přijímání a orientace pracovníků

4.8	Hodnocení pracovníků

4.9	Rozmisťování pracovníků

4.10	Odměňování pracovníků

4.11	Rozvoj kvalifikace pracovníků

4.12	Péče o pracovníky

5.

Vedení

5.1	Úloha vedení v procesu řízení

5.2	Motivace k aktivitě v pracovní činnost a její stimuly

5.3	Manažerské styly vedení

5.4	Úloha skupinového prostředí,vnitřní a vnější prostředí

5.5	Manažerské role

5.6	Manažerská etika

6.	Kontrolování

6.1	Úloha a význam kontrolní činnosti

6.2	Proces kontroly

6.2.1

Funkce kontroly, zásady kontroly a fáze kontroly

6.2.2

Obsah základního kontrolního procesu

6.3	Hodnotící kriteria kontroly

6.4	Klasifikace kontrolních procesů

6.5	Požadavky efektivní kontroly

6.6	Kontrolní techniky

7.	Rozhodování

7.1	Význam racionálního rozhodování

7.2	Vyhledávání, hodnocení a výběr variant pro rozhodnutí

7.2	Rozhodování v podmínkách určitosti, neurčitosti a rizika

7.3	Rozhodovací proces, jeho fáze a základní prvky

7.4	Rozhodování prostřednictvím komisí a skupin

„1.5 Management a podnikání

Podnikání = činnost prováděná soustavně za účelem dosažení zisku. Podmínky podnikání jsou určeny zákony. Ve vyspělých tržních ekonomikách jsou rozhodující cíle dobrých organizací orientovány na úspěšné přežití v reálném konkurenčním prostředí a na dlouhodobou hospodářskou a sociální prosperitu. Nezbytnou podmínkou k dosažení těchto cílů je aktivní, inovačně orientované podnikatelské chování. Klíčem k podnikatelskému chování je vždy určitý způsob myšlení a jednání lidí, zpravidla pak vlastníků organizací (podnikatelů) a manažerů. Je označováno jako podnikavost. Tou se rozumí schopnost:

• včas objevit (identifikovat) nebo vytvořit a pak návazně účelně a účinně využít podnikatelské příležitosti, které podnikatelskému subjektu vznikají z aktivní interakce s okolím.

Obecně se pro úspěšné podnikání doporučuje:
● přiměřeně jasná cílová představa o účelu a základních podmínkách uvažované podnikatelské příležitosti;
• motivace zvládnout podnikatelskou příležitost;
• vhodné načasování podnikatelské akce;
• profesní a kvalifikační příprava;
• mít promyšlený podnikatelský záměr a postup jeho realizace;
• nezbytné zdrojové zajištění (finance, plochy, stroje, zařízení, materiál atd.).

Rozlišuje se vnější a vnitřní podnikavost.
Vnější, často označovaná jako „entrepreneurship“ je obvykle schopnost objevit nebo záměrně vytvořit a návazně i efektivně využít příležitostí, které podnikatelskému subjektu vznikají z aktivní součinnosti s okolním světem (trhem, zákazníky, partnery). Předpokladem přitom je umět zhodnotit disponibilní zdroje (vlastní či úvěrované finanční prostředky, lidi, materiály, suroviny, budovy, plochy apod.), vyráběné výrobky a poskytované služby, a to v podmínkách soutěže s konkurenty.

Vnitřní, často označovaná jako „intrapreneurship“ je obvykle schopnost aktivního, iniciativního a tvůrčího nacházení a efektivního využívání vnitroorganizačních (vnitropodnikových, vnitrozávodových atd.) příležitostí pro lepší plnění poslání a soustavy cílů organizací. Může se týkat libovolné oblasti reprodukčního procesu organizace. Zdůrazňuje tvůrčí inovaci, zlepšovatelskou aktivitu, racionalitu a kvalitu prováděných prací, využívání disponibilních zdrojů (lidí, strojů, zařízení,
ploch, budov apod.) a soutěživost mezi pracovníky.

Vnější a vnitřní podnikatelská činnost jsou obvykle úzce propojeny, překrývají se a doplňují. V současném managementu se dnes nejednou zdůrazňuje, že je to právě vhodné propojení vnější a vnitřní podnikavosti, které vede k nadprůměrné
podnikatelské úspěšnosti. Jak vnější, tak i vnitřní podnikavost pro svůj vznik, rozvoj a využití vyžadují přiměřenou míru volnosti („autonomii“= samostatnosti) v pravomoci rozhodování a jednání pracovníků v organizačních jednotkách, kde mají být efekty podnikavosti vytvořeny. Mají také bezprostřední vazbu na metody organizace práce.
Podnikavost je dnes nezbytnou podmínkou úspěšného fungování velmi rozdílných typů organizací. Platí to i pro rozsáhlou sféru služeb.

Realizací vnější podnikavosti v praktickém životě je podnikání, které je obvykle v západní literatuře označováno populárním slovem „ business“. V tomto smyslu lze pracovně definovat podnikání jako proces uplatnění schopností, umění a motivace lidí nacházet, vytvářet a využívat příležitosti pro zabezpečení prosperity podnikatelského subjektu (jednotlivce, kolektivu, organizační jednotky). Předpokládanou prosperitu je nutno konkretizovat způsobem měření (ukazateli metriky) apod., a to vždy pro předem zvolenou oblast činnosti a pro časový horizont. Podnikání jako komplexní proces je též označováno jako ucelený postup realizace jednotlivých podnikatelských činností."

Práce obsahuje grafy, tabulky i schémata. Čistý text dosahuje cca 72 stran.
Rozsah jednotlivých přednášek je 9 až 11 stran.